Žďár nad Sázavou, tip na výlet, Šebeň
Rainbow page separator

Cesta za Ferdou, aneb unikátní mravenčí rarita v Šebeni

Středa, 11. Prosinec 2013

Radenice / Krátká a nenáročná vycházka, která je vhodná i pro rodiny s malými dětmi, začíná v malé obci Radenice, jež leží devatenáct kilometrů od Žďáru nad Sázavou. Dostaneme se tam po silnici I/37 ve směru na Brno, a to tak, že z hlavní silnice odbočíme vpravo necelý kilometr za posledními domy obce Sklené nad Oslavou, kterou silnice I/37 prochází. Zaparkovat můžeme přímo v Radenicích.
První zmínka o vsi, která v současné době čítá kolem 150 trvalých obyvatel, pochází z roku 1483. Vesnice leží v nadmořské výšce 598 metrů a podle písemných pramenů v minulosti používala šest různých názvů odvozených od jména Rademnice, než se stala Radenicemi.

Cesta za Ferdou, aneb unikátní mravenčí rarita v ŠebeniZ obce se pustíme po tamní hlavní komunikaci, která ji protíná a směřuje do nedalekého Jívoví. Po necelých dvou kilometrech chůze po asfaltce se dostaneme k souvislému pásu lesa a po chvíli vpravo uvidíme tabule označující vstup na území přírodní památky Šebeň a naučné stezky a rovněž turistické posezení. Z Radenic je ale možné dojet autem až k lesu a zaparkovat pak přímo na jeho okraji před vjezdem na lesní cestu.
Přírodní rezervace Šebeň je unikátem nejenom v České republice, ale i v rámci střední Evropy, a to z důvodu největšího soustředěného výskytu lesních mravenců u nás, konkrétně mravence pospolitého (Formica polyctena), zvláště chráněného živočicha.

K vyhlášení přírodní památky došlo v roce 2002 na ploše zhruba 133 hektarů, přičemž přípravné práce pro tento počin, při kterých bylo přikročeno ke zmapovaní tamních mravenišť, začaly již v roce 1996.
V ojedinělé lokalitě, která leží v prostoru mezi obcemi Dobrá Voda, Vídeň, Jívoví a osadou Cyrilov – místní částí obce Bory, se nachází více než tisícovka mravenišť; podle odhadů tam žije více než 900 milionů mravenců. Právě tomuto živočišnému druhu je věnována speciální naučná stezka, jediná svého druhu v republice, jež vede po trase dlouhé tři kilometry přes přírodní památku Šebeň. Naučná stezka se skládá ze dvou částí, které se dají projít i jednotlivě, a byla zprovozněna v roce 2005. Čítá celkem dvanáct informačních panelů, připravili ji a starají se o ni členové Základní organizace Českého svazu ochránců přírody z nedaleké obce Bory.

Cesta za Ferdou, aneb unikátní mravenčí rarita v ŠebeniTrasa „mravenčí“ stezky vede nenáročným lesním terénem, pohodlnou procházkou ji projdeme zhruba za dvě hodiny, a to včetně půldruhého kilometru dlouhé silničky, která napříč lesem spojuje začátek a konec naučné stezky. Trasu lemovanou panely ale můžeme projít tam a pak zase zpět, pokud se chceme déle procházet v klidu lesa mezi hnědými vrcholky mravenišť všech velikostí a tvarů a malebnými terénními vlnami Šebeně, které jsou místy protkány drobnými potůčky a osamělými balvany.

Na začátku trasy ještě nic moc nenasvědčuje, že jsme se ocitli v království mravenců, tedy kromě poutavých infopanelů pojednávajících o jejich životě a občasné mravenčí hromádky. Později mravenišť geometrickou řadou přibývá, stejně jako informací na panelech – proč v některých částech lesa mravenci žijí, zatímco jinde ne, případně jsou tamní mraveniště pouze opuštěná a zaniklá, jak se mravenci rozmnožují, čím se živí, jak se vzájemně dorozumívají, jak si brání svoje teritorium, co všechno mraveniště ukrývá, kolik v něm může být královen, co se stane se samečky po svatebním letu, z jakých vajíček se líhnou budoucí dělnice a jaké úkoly v mraveništi obstarávají, proč jsou některá mraveniště pustá, za jak dlouho může vzniknout nové mravenčí obydlí, co dělají jeho obyvatelé v zimě a další zajímavé informace ze života tohoto pospolitého hmyzu.

Cesta za Ferdou, aneb unikátní mravenčí rarita v ŠebeniV druhé části naučné stezky jsou k vidění nejenom četná mraveniště, ale zároveň i ta největší a nejvyšší v oblasti Šebeně, a to jak obydlená, tak opuštěná.
Proč se mravencům právě v lokalitě Šebeň tak daří, na tom se dosud zcela jednoznačně neshodli ani odborníci, kteří tamní mravenčí kolonie dlouhodobě sledují. Podle některých teorií je v Šebeni kvalitnější geologické podloží než jinde a při vhodném lesním hospodaření tak lokalita skýtá dostatek potravy pro miliony mravenců. Podle další úvahy ale může jít i o zbytkovou populaci mravence pospolitého, které bylo před více než půl stoletím na území republiky celoplošně podstatně více. Vyhubit je podle tohoto názoru mělo až nevhodné hospodaření v 50. letech minulého století – na místě holosečí mravenci buď vyhynuli, anebo přesídlili do příznivějších lokalit, kde se pak naopak objevovali v extrémním počtu, což by mohl být zrovna případ lokality Šebeň.

Cesta za Ferdou, aneb unikátní mravenčí rarita v ŠebeniMraveniště se v Šebeni vyskytují především na světlejších stanovištích podél cest a na okrajích porostů či pasek, v průsecích a na světlých místech po nahodilé těžbě. Mravencům prospívá zlepšení světlosti lesních porostů, což je spojeno i s tamním způsobem lesního hospodaření. Holosečná forma na mnoha místech není možná, protože vede k náhlému a úplnému rozrušení porostu, se kterým se mravenci ve svých hnízdech neumějí vyrovnat.
V lokalitě rovněž probíhá speciální péče, ke které patří kontrola mravenišť, vysekávání křovin v jejich blízkosti, sledování rojení mravenců a podobně, což hmyzu pomáhá přežít i v méně příznivých podmínkách, dokud se kvalita porostů nezlepší.

Poté, co se při procházce dostaneme až k poslednímu panelu naučné stezky, dáme se spojovací silničkou lesem vpravo vzhůru do mírného kopce, a ta nás přivede zpět na začátek trasy. V případě, že parkujeme přímo tam, vrátit se můžeme opět přes Radenice, anebo je možné pokračovat dál v cestě po lesní silnici, po níž jsme přijeli. Ta asi po šesti stech metrech ústí na komunikaci I/37 na okraji obce Jívoví.