> Žďárské vrchy tipy na výlet > Cesta za Ferdou, aneb unikátní mravenčí rarita v Šebeni

Cesta za Ferdou, aneb unikátní mravenčí rarita v Šebeni

Středa, 11. prosince 2013

Radenice / Krátká a nenáročná vycházka, která je vhodná i pro rodiny s malými dětmi, začíná v malé obci Radenice, jež leží devatenáct kilometrů od Žďáru nad Sázavou. Dostaneme se tam po silnici I/37 ve směru na Brno, a ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to tak, že z hlavní silnice odbočíme vpravo necelý kilometr za posledními domy obce Sklené nad Oslavou, kterou silnice I/37 prochází. Zaparkovat můžeme přímo v Radenicích. První zmínka o vsi, která v současné době čítá kolem 150 trvalých obyvatel, pochází z roku 1483. Vesnice leží v nadmořské výšce 598 metrů a podle písemných pramenů v minulosti používala šest různých názvů odvozených od jména Rademnice, než se stala Radenicemi.

Z obce se pustíme po tamní hlavní komunikaci, která ji protíná a směřuje do nedalekého Jívoví. Po necelých dvou kilometrech chůze po asfaltce se dostaneme k souvislému pásu lesa a po chvíli vpravo uvidíme tabule označující vstup na území přírodní památky Šebeň a naučné stezky a rovněž turistické posezení. Z Radenic je ale možné dojet autem až k lesu a zaparkovat pak přímo na jeho okraji před vjezdem na lesní cestu. Přírodní rezervace Šebeň je unikátem nejenom v České republice, ale i v rámci střední Evropy, a ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to z důvodu největšího soustředěného výskytu lesních mravenců u nás, konkrétně mravence pospolitého (Formica polyctena), zvláště chráněného živočicha.

K vyhlášení přírodní památky došlo v roce 2002 na ploše zhruba 133 hektarů, přičemž přípravné práce pro ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to počin, při kterých bylo přikročeno ke zmapovaní tamních mravenišť, začaly již v roce 1996. V ojedinělé lokalitě, která leží v pros["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toru mezi obcemi Dobrá Voda, Vídeň, Jívoví a osadou Cyrilov – místní částí obce Bory, se nachází více než tisícovka mravenišť; podle odhadů tam žije více než 900 milionů mravenců. Právě ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tomu["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to živočišnému druhu je věnována speciální naučná stezka, jediná svého druhu v republice, jež vede po trase dlouhé tři kilometry přes přírodní památku Šebeň. Naučná stezka se skládá ze dvou částí, které se dají projít i jednotlivě, a byla zprovozněna v roce 2005. Čítá celkem dvanáct informačních panelů, připravili ji a starají se o ni členové Základní organizace Českého svazu ochránců přírody z nedaleké obce Bory.

Trasa „mravenčí“ stezky vede nenáročným lesním terénem, pohodlnou procházkou ji projdeme zhruba za dvě hodiny, a ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to včetně půldruhého kilometru dlouhé silničky, která napříč lesem spojuje začátek a konec naučné stezky. Trasu lemovanou panely ale můžeme projít tam a pak zase zpět, pokud se chceme déle procházet v klidu lesa mezi hnědými vrcholky mravenišť všech velikostí a tvarů a malebnými terénními vlnami Šebeně, které jsou místy protkány drobnými potůčky a osamělými balvany.

Na začátku trasy ještě nic moc nenasvědčuje, že jsme se ocitli v království mravenců, tedy kromě poutavých infopanelů pojednávajících o jejich životě a občasné mravenčí hromádky. Později mravenišť geometrickou řadou přibývá, stejně jako informací na panelech – proč v některých částech lesa mravenci žijí, zatímco jinde ne, případně jsou tamní mraveniště pouze opuštěná a zaniklá, jak se mravenci rozmnožují, čím se živí, jak se vzájemně dorozumívají, jak si brání svoje teri["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torium, co všechno mraveniště ukrývá, kolik v něm může být královen, co se stane se samečky po svatebním letu, z jakých vajíček se líhnou budoucí dělnice a jaké úkoly v mraveništi obstarávají, proč jsou některá mraveniště pustá, za jak dlouho může vzniknout nové mravenčí obydlí, co dělají jeho obyvatelé v zimě a další zajímavé informace ze života ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toho["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to pospolitého hmyzu.

V druhé části naučné stezky jsou k vidění nejenom četná mraveniště, ale zároveň i ta největší a nejvyšší v oblasti Šebeně, a ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to jak obydlená, tak opuštěná. Proč se mravencům právě v lokalitě Šebeň tak daří, na ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom se dosud zcela jednoznačně neshodli ani odborníci, kteří tamní mravenčí kolonie dlouhodobě sledují. Podle některých teorií je v Šebeni kvalitnější geologické podloží než jinde a při vhodném lesním hospodaření tak lokalita skýtá dostatek potravy pro miliony mravenců. Podle další úvahy ale může jít i o zbytkovou populaci mravence pospolitého, které bylo před více než půl s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletím na území republiky celoplošně podstatně více. Vyhubit je podle ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toho["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to názoru mělo až nevhodné hospodaření v 50. letech minulého s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí – na místě holosečí mravenci buď vyhynuli, anebo přesídlili do příznivějších lokalit, kde se pak naopak objevovali v extrémním počtu, což by mohl být zrovna případ lokality Šebeň.

Mraveniště se v Šebeni vyskytují především na světlejších stanovištích podél cest a na okrajích porostů či pasek, v průsecích a na světlých místech po nahodilé těžbě. Mravencům prospívá zlepšení světlosti lesních porostů, což je spojeno i s tamním způsobem lesního hospodaření. Holosečná forma na mnoha místech není možná, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože vede k náhlému a úplnému rozrušení porostu, se kterým se mravenci ve svých hnízdech neumějí vyrovnat. V lokalitě rovněž probíhá speciální péče, ke které patří kontrola mravenišť, vysekávání křovin v jejich blízkosti, sledování rojení mravenců a podobně, což hmyzu pomáhá přežít i v méně příznivých podmínkách, dokud se kvalita porostů nezlepší.

Poté, co se při procházce dostaneme až k poslednímu panelu naučné stezky, dáme se spojovací silničkou lesem vpravo vzhůru do mírného kopce, a ta nás přivede zpět na začátek trasy. V případě, že parkujeme přímo tam, vrátit se můžeme opět přes Radenice, anebo je možné pokračovat dál v cestě po lesní silnici, po níž jsme přijeli. Ta asi po šesti stech metrech ústí na komunikaci I/37 na okraji obce Jívoví.

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

Cesta za Ferdou, aneb unikátní mravenčí rarita v Šebeni