Rainbow page separator

FEJETON: O parcích, areálech a pejscích

Pondělí, 21. Červenec 2014

Park Farská Humna Žďár nad Sázavou - vyšlapaný chodník

Tak vám pozoruji to všeobecné žďárské jásavé křepčení kolem nově vybudovaného sportovně-rekreačního areálu Pilák. Osobně si myslím, že je to v pohodě a celkem příjemná věc, věřím, že se může stát příjemnou sezónní záležitostí pro mnohé obyvatele Žďáru a snad i pro turisty, kteří do okolí města zabloudí. Homo sapiens pomalu mutuje směrem k novému živočišnému druhu, kterýžto je popsán jako ropák bahnomilný, a tak i ty občasné splašky lze zvládnout. Pomíjím i slova radnice, která nedokázala areál otevřít v původně plánovaném termínu… No tak, Lopoure, co ti na tom vlastně vadí?

Jsem již člověkem, který něco pamatuje. Vzpomínám si tedy, kterak se vybudoval park mezi řekou Sázavou a sídlištěm Libušín, někdy se mu také říká (tedy spíše říkalo) „Hrady“. Stavbičky pro skotačení dětí na kopečku, který v zimě slouží k až Ladovským zimním radovánkám. Místo relativně přístupné, téměř v centru města.

A v dnešní době? Stavbičky jsou pryč, areál se téměř neseče, jednou za rok jej obsadí farníci, aby nám zopakovali, jak to bylo s Ježíšem, upálí se čarodějnice a tím výčet akcí této bývalé chlouby končí. Zážitky zde však mít můžete: třeba se vám do nohy zapíchne injekční stříkačka zapomenutá zde nějakým žďárským narkomanem, v lepším případě jenom šlápnete do psího exkrementu.

To se vám snadno povede i v dalším městském parku, či jak tento prostor pojmenovat. Nazývá se Farská humna a je to pár let, co se touto stavbou město pyšnilo. Místo opět v centru města, které by mohlo vesele vstoupit do dějin urbanismu tím, že zde najdete například chodník, který se jakoby kouzlem ztratí v trávníku. Je to asi takový aktivní chodník, neboť celý areál se oficiálně jmenuje „Aktivní vícegenerační park – odpočinek lidí bez rozdílu věku“.

O něco úspěšněji si stojí další park, jemuž se říká U Ivana. Rudoarmějec může jásat, neboť alespoň sem radniční vrchnost jedenkrát ročně zamíří. Položí věnce, tklivě postojí předepsanou minutu a pak samopalníka opustí. A pak už zase potkáváte slušné pejskaře, kterak hledají odpadkový koš, kam by vyhodili to, co po jejich miláčkovi pod rudoarmějcem zůstalo.

O ostatních volných plochách tvářících se jako žďárské parky snad nemá cenu ani hovořit. Shrnuto a podrženo: ve Žďáře máme super plochy pro pejskaře! Odvážný pozorovatel by mohl třeba použít ostřejší výraz, třeba že „zdejší parky jsou na hovno“. A měl by pravdu. Tím samozřejmě pejskaře neurážím, jenom bych čekal od městské zeleně trochu víc, zvláště pak v okamžiku, kdy jsou nazvány jako „Aktivní vícegenerační park“. Nicméně můžeme se samozřejmě kochat aktivními fenkami, kterak si hrají s aktivními štěňátky… To je také aktivní vícegenerační záležitost.

A tak se děsím, zda Žďár třeba nevybudoval další prostor pro spokojené pejskaře. Záležitost daleko od centra města, kam maminky s kočárky nedojedou. A tak se děsím, jak nám ta radnice z přirozeného centra odvádí obyvatele, když nemusí. Koupání se přece řešilo Relaxačním centrem, nebo že by se cosi s tím venkovním prostorem pro mrňata nepovedlo? A taky mě napadají otázky o koncepčnosti rozvoje města, když to všechno vidím. Čím to, že prostě nevěřím… A to se nejmenuji Tomáš.

Luděk Lopour