Bystřice nad Pernštejnem, tipy na výlet, Janovice, Dalečín
Rainbow page separator

K janovické poustevně i kolem motokrosové tratě

Úterý, 8. Říjen 2013

Bystřice nad Pernštejnem / Pěší túra začíná v Bystřici nad Pernštejnem, která je šestadvacet kilometrů vzdálená od Žďáru nad Sázavou.
První písemná zmínka o Bystřici pochází ze 13. století, ke svému pojmenování přišla podle stejnojmenné řeky, u které byla založena. Ve 14. století se Bystřice stala hospodářským a obchodním centrem okolních vsí, jež stejně jako ona spadaly do majetku Pernštejnů. Dominantou města je původně gotický kostel svatého Vavřince, který byl barokně přestavěn v roce 1699, opravy se po rozsáhlém požáru dočkal v roce 1841. Poblíž kostela stojí původní radnice, upravená v roce 1808, v níž je sídlo muzea. Na náměstí se zachovaly rovněž renesanční a barokní domy s klasicistními fasádami, kašna z roku 1892 se sochami světců Cyrila a Metoděje, mariánský sloup z roku 1727 a kamenný kříž s Pietou z roku 1881.

bystrice nad pernstejnem namestiPovýšená na město Bystřice byla v roce 1580, a to dekretem z rukou císaře Rudolfa II. Tehdy byl městu udělen i znak, který tvoří zlatý štít, jenž je svisle rozdělen modrým kůlem. V pravé polovině znaku je polovina zubří hlavy se zlatou houžví, v levé polovina černé orlice. O osm let později, v roce 1588, Jan z Pernštejna prodal hrad Pernštejn včetně celého panství, takže i majitelé města se následně měnili.
Bystřici v souvislosti s rozvojem průmyslu poznamenala výstavba železniční dráhy Tišnovka na trase Žďár nad Sázavou – Tišnov v roce 1905. Přízvisko nad Pernštejnem získalo město v roce 1925, výrazně se začalo rozrůstat až po druhé světové válce v souvislosti s rozmachem uranového průmyslu v regionu.

V současné době v něm žije něco přes osm tisíc obyvatel, s útlumem uranového průmyslu a s poklesem zaměstnanosti ve městě i v mikroregionu obyvatel ubývá. V posledních deseti letech Bystřice prošla velkým stavebním rozvojem, bylo postaveno například koupaliště, sportovní hala, turistická ubytovna, atletický stadion, městský úřad, opraveno náměstí, školy, školky, vystaveno několik cyklostezek či zrevitalizovány bytové domy města.

V Bystřici zaparkujeme na náměstí, nebo na odstavném parkovišti za náměstím a přes střed města se po žluté turistické značce Novoměstskou ulicí pustíme k příměstské rekreační oblasti u Domanínského rybníka. Z náměstí je to asi šest kilometrů. Cesta nás vede přes čtvrť Domanínek a pak po cyklostezce směřující kolem letiště, která končí u parkoviště nad Domanínským rybníkem. K němu pak sejdeme po překonání frekventované silnice I/19.

Domanínský rybník1Domanínský rybník, jenž se nachází severozápadním směrem od Bystřice nad Pernštejnem, byl původně založen Pernštejny v 15. století. Město Bystřice u rybníka vlastní rekreační zařízení, které pronajímá, je tam možné provozovat i vodní sporty či rybolov.

Ke znovuobnovení Domanínského rybníka však došlo až v letech 1973 až 1976, předtím byla jeho plocha, která činí více než dvě desítky hektarů, zalesněná. V roce 1883 se totiž protrhla hráz a rybník pak už nebyl opraven, nýbrž postupně zalesněn. Bystřice se o jeho obnovu snažila už od začátku 20. století, ale trvalo přes sedm desítek let, než k tomu mohlo dojít. Stávající hladina Domanínského rybníka je asi o půldruhého metru níže než bývala původní a před několika lety město přistoupilo ke kompletní revitalizaci vodní nádrže.

Od rozcestníku u Domanínského rybníka se pustíme dále po žluté značce do obce Bohuňov v nadmořské výšce 620 metrů, kde žije necelých 250 obyvatel. Od Domanínského rybníka je ves vzdálená zhruba dva kilometry. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1384, název se odvozuje od osobního jména Bohun (Bohuslav). V 15. století v Bohuňově existovala rychta, podle dochovaných zpráv byl v roce 1610 bohuňovský rychtář osvobozen od povinnosti živit vola a vysílat zbrojnoše do války. Kaple svatého Cyrila a Metoděje byla postavena v roce 1840, a to původně jako zvonice, rekonstrukcí prošla v letech 2005-2006. Oltářní obraz věrozvěstů do kaple daroval hrabě Vladimír Mitrovský v roce 1876. Ve školním roce 1925-26 se Bohuňov stal nakrátko působištěm později známého spisovatele Josefa Věromíra Plevy, autora kupříkladu známého Malého Bobše.

kaplička Velké JanoviceZ Bohuňova cesta vede k rozcestníku Pletenice, odkud pokračujeme po žluté značce k vesnici Velké Janovice. Z Bohuňova do Velkých Janovic to jsou přibližně čtyři kilometry.
Historie obce sahá do 14. století. V mnoha zdrojích je uváděna první písemná zmínka o Velkých Janovicích z roku 1364, později se dostaly do majetku Pernštejnů. S bystřickým panstvím pak byly trvale spojeny od konce 17. století. K místním pamětihodnostem patří kaple panny Marie Lurdské z roku 1892, v její těsné blízkosti stojí kříž z roku 1863. Kaple byla opravena v roce 2009.
Místní zajímavostí je poustevna nad obcí, kolem níž vede žluté značení. Poustevna vznikla v roce 2005 a kolem ní stojí další domečky pro řádové sestry sestry a hosty. V poustevně žije sestra Marie od svatého Ivana (řád Ivanitů).

Velké Janovice poustevnyZ Velkých Janovic dorazíme do přibližně dva kilometry vzdáleného Dalečína. Jméno obce se zhruba sedmi stovkami obyvatel pochází pravděpodobně z osobního jména Daleca, což může být podoba jména Dalibor, případně Dalemil. Název vsi se v průběhu let objevoval v různých podobách – například. Daleczin, Daleczyn, Daletčín, Dalecžin či Dalletchin. První, ovšem často zpochybňovaná zmínka o Dalečíně pochází z roku 1086, a to v listině opatovického kláštera, ve které je jmenován jako Daletice. Jako první spolehlivá zmínka o vesnici se tak bere až údaj z roku 1349, kdy byla postoupena spolu s Písečným a Dětochovem (Vítochovem) Znatovi z Tasova.

V Dalečíně se nachází například zřícenina hradu či zámeček, kde dnes sídlí obecní úřad, nebo kostel svatého Jakuba Většího, ale my tentokrát projdeme jen okrajem vsi.
Ze žluté turistické značky sejdeme na silnici II/357 ve směru na Bystřici nad Pernštejnem. Po té stoupáme až k Písečské zmoli nad obcí, někdejší legendární motokrosové trati.
Základ tratě vznikl v roce 1959, pak se tam jezdily pod hlavičkou klubu AMK Dalečín závody krajského přeboru. Hlavní administrativní budova areálu vznikla v roce 1974, o čtyři roky později se tam poprvé jel závod mistrovství světa ve třídě 125 ccm. Později došlo i na „dvěstěpadesátky“. Poslední závody světového šampionátu se v Písečské zmoli uskutečnily v roce 1991. Poté trať zažila úpadek, krajský přebor se na ní s novým majitelem konal až v polovině 90. let a v zimě občas mistrovství republiky v motoskijöringu. Vrcholový motokros se na dalečínskou trať vrátil v roce 2012, kdy se tam uskutečnilo Mezinárodní Mistrovství ČR v motokrosu. Původní délka motokrosové tratě byla 3 450 metrů, po roce 1994 došlo k jejímu rozdělení na horní a dolní část, které od sebe dělí silnice. Závody se konají hlavně na horní části. Ta je dlouhá 1 600 metrů s pětatřicetimetrovým převýšením a hlinitopísčitým povrchem.


Po silnici vinoucí se do kopce s výhledem na závodní dráhu vystoupáme nad Písečné a z kopce pak sejdeme do obce. Z Dalečína to jsou čtyři kilometry cesty. Tato vesnice zřejmě ke svému jménu přišla díky písčitému místu, na kterém byla založena, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1297. Na staré obecní pečeti je vyobrazení archanděla Michaela. Poblíž Písečného byly rovněž objeveny některé historické artefakty. Rybníček Na Bojisku měl být podle legendy plný krve po bitvě za švédských válek, v 19. století se v něm našel kord a několik podkov, v roce 1886 byla poblíž obce nalezena švédská mince.
U silnice ve středu Písečného, kde v současné době žijí asi dvě stovky obyvatel, se napojíme na zelenou turistickou značku, po které se pak pustíme zpět k Pletenici, což je trasa dlouhá 2,5 kilometru. Odtud se po žluté značce vrátíme půldruhého kilometru do Bohuňova. Z něj je to pak ještě osm kilometrů chůze zpět do Bystřice. Celá túra měří necelé tři desítky kilometrů.

.