Rainbow page separator

Kolem bizarních skal, balvanů, roklin a potůčků v Maštalích

Neděle, 8. Leden 2017

Budislav / Toulovcovy maštale – oblast unikátních pískovcových skal sousedící s CHKO Žďárské vrchy – leží v okrese Chrudim mezi Prosečí, Budislaví a Novými Hrady. Do Budislavi, odkud se vydáme do nitra skal, vede ze Žďáru nejkratší cesta přes Svratku, Svratouch a Proseč, je to třiačtyřicet kilometrů. V Budislavi, kde se skalní masiv tyčí přímo uprostřed vesnice, zaparkujeme buď uvnitř vsi, anebo u restaurace či obecního úřadu, u něhož jsou rovněž orientační tabule, turistické značení i trasa místní naučné stezky.

Za Hrnčířovou skálouDržíme se červené turistické značky, které nás provede nejdříve kousek po silnici, po níž jsme přijeli, a pak uhne vpravo do lesa. Ještě více vpravo po silničce míří odbočka k Toulovcově rozhledně, která byla na Jarošovském kopci ve výšce 539 metrů nad mořem postavena v roce 2002. Má dvě vyhlídkové plošiny, vyšší je umístěna ve výšce dvanácti metrů a vede k ní šedesát schodů. Přes zimu je ale dřevěná vyhlídková věž zavřená.
Trasa výšlapu, který čítá třináct kilometrů, není příliš náročná ani dlouhá a zvládnou ji i předškolní děti. Místy se však prochází horším terénem, který není vhodný pro dětské kočárky.

Vranice hospodaPo červené značce procházíme lesem Kvíčalnice kolem skály zvané Ševcovna, až asi po dvou kilometrech dojdeme k pískovcovému útvaru Panský stůl, balvanu, který je dotvořen tak, že připomíná stůl s vyhloubenými sedátky okolo. Jedna z místních pověstí hovoří o tom, že právě kolem něj sedával rytíř a lapka, později ctihodný a bohatý litomyšlský měšťan, Vavřinec Toulovec se svými druhy. Právě ten se totiž měl v členitém a nepřehledném terénu pískovcových skal se svojí družinou ukrývat a také tam ukládat naloupené poklady. Podle legendy se Vavřinec narodil v zemanské tvrzi v Třemošné, ale záhy se vydal do světa na zkušenou. Tam se přidal k lapkům, kteří na cestách přepadali, mordovali a okrádali bohaté lidi a kupce. Později se vrátil do míst svého rodiště, sehnal si vlastní zlodějskou chasu a dál se věnoval výnosnému lupičskému řemeslu. Stal se z něj bohatý pán, rytíř, a koupil si okolní vesnice Desnou, Jarošov, Budislav, Trutnov a Mladočov, a to včetně přízně okolních pánů a zemanů, kteří si ho nechtěli pohněvat. Nakonec vzhledem ke svému nepoctivému „řemeslu“ špatně nedopadl. Na stáří si pořídil dům v Litomyšli, a protože se prý v něm začalo ozývat svědomí a také strach z vlastních hříchů, část peněz začátkem 15. století odkázal tamnímu špitálu a chudině. To později zřejmě přispělo ke vzniku dalších historek, ve kterých už rytíř Toulovec vystupoval jako ten, jenž vlastně bohatým bral a chudým dával… Když zemřel, byl pochován ve špitálském kostele, kde visel i jeho obraz, na němž byl vypodobněn jako lovec s toulcem a šípy.

Hrnčířova skálaOd Panského stolu je to jen kousek ke skále nazvané Cikánka a rozcestníku Pod Cikánkou. Poblíž značky (asi třicet metrů vpravo do kopce) se nachází stejnojmenná studánka, částečně krytá kamennými kvádry. Od Cikánky nás cesta vede nejdříve klesáním k Panskému rybníku, potom vzhůru lesní pěšinou kolem četných značených i neznačených skalních útvarů až k rozcestníku Pod Kostelíčkem. Tam nás značení převede přes potok po dřevěné lávce a stoupáme mezi balvany a kořeny stromů do kopce. Trasa překříží lesní cestu a dál směřuje okolo skalních útvarů Oslí chodba a Františkova mohyla k Hrnčířově skále, odkud je pěkný rozhled po okolí. Skálu obejdeme a dojdeme k rozcestníku Toulovcovy maštale, kde se nachází malé skalní bludiště. Unikátní je na něm to, že je zahloubeno do pískovcové plošiny a nevystupuje nad okolní terén, takže tvoří skryté skalní městečko, shora prakticky nepostřehnutelné. Bludiště je označeno – najdeme tam Kuchyň, Ložnici, Zvon i Sklep. I do tohoto místa legendy situují jednu ze skrýší rytíře Vavřince Toulovce.

Přírodní rezervace Maštale, která byla vyhlášena v letech 1989 a 1993, má rozlohu 1083,6 hektarů. Dělí se na Toulovcovy maštale a Městské maštale v nadmořské výšce 350 až 550 metrů. Území protíná horní tok říčky Novohradky s větším množstvím malých přítoků, které ho dělí do několika oblastí, jimiž prochází hustá síť turistických stezek.
Přírodní rezervace je tvořena svrchně křídovými pískovci mořského původu. Působením větru a vody pak v průběhu času došlo k vytvoření hluboko zaříznutých roklí, bizarních zvětralých skal a kaňonů. Na některých místech vyvěrají prameny pitné vody a vyskytují se tam rovněž chráněné rostliny a živočichové.
DžberkaPo procházce skalním labyrintem pokračujeme po červeném značení kolem pásů skal půl kilometru ke studánce Džberka, kryté pod kopcem dřevěnou stříškou, a pak asi čtyři sta metrů k rozcestníku Pod Džberkou a dál do vsi Vranice. Před vesnicí je odbočka vlevo ke studánce nazvané Setona, která se nachází vedle základny skautského tábora a o niž se skauti z Hradce Králové také starají. Pro pramenitou pitnou vodu si tam ale chodí i místní lidé či chataři. Po lávce za studánkou přejdeme potok a vyjdeme u turistického přístřešku zpět na cestu. Po značce pak pokračujeme dál do vesnice až k oblíbené turistické hospůdce Na verandě u Toulovce, která je otevřená celoročně a každodenně s výjimkou pondělí, přičemž nabízí širokou nabídku občerstvení. Před hospodou stojí dřevěná socha abstraktně ztvárněného rytíře Vavřince Toulovce.

Na zpáteční cestu do Budislavi se vydáme po žlutém turistickém značení, které nás opět zavede pod Kostelíček, tentokrát ale jdeme po opačné straně potoka. Ještě před tím mineme Voletínskou studánku, která je zajímavá skutečností, že se na jejím dně neustále „vaří“ jemný bílý písek, jak voda ze dna studánky vyvěrá pod tlakem.

HradZa rozcestníkem Pod Kostelíčkem mineme útvary Kostelíček a Pancéřová loď, turisticky atraktivní je také impozantní „vyhlídkový“ Hrad, který se tyčí uprostřed pískovcových Městských maštalí, druhé části přírodní rezervace Maštale. Projdeme také úzkou Liščí dírou až ke skalnímu útvaru nazvanému Pod deštníkem. Značka nás vyvede z přírodní rezervace, přejde silnici a pokračuje dál k Budislavi kolem tamní myslivny Na Borku, kde je umístěna pamětní deska české spisovatelky Terézy Novákové (1853 – 1912). Ta právě v této myslivně žila, když začínala s národopisnými studiemi o zdejších lidech, kterými se poté inspirovala při psaní svých povídek.

kolem-bizarnich-skal-balvanu-roklin-a-potucku-v-mastalich