Rybenské perníčky
Rainbow page separator

Kolem bývalých loveckých zámečků nedaleko Svratky

Neděle, 9. Listopad 2014

Od Karlštejna k Čachnovu

Svratka / Nepříliš náročná túra dlouhá necelé dvě desítky kilometrů začíná ve Svratce. Ta je od Žďáru nad Sázavou vzdálená dvacet kilometrů. Za tamním náměstím 9. května odbočíme doprava ve směru na Nové Město na Moravě, projedeme kolem podniku Mars a za Penzionem Vysočina odbočíme doleva k Hotelu Žďas. Zaparkujeme auto na parkovišti a vydáme se lesem mezi chatami vzhůru do kopce, až se napojíme na červené turistické značení, které nás po asi sto metrech dovede k loveckému zámečku Karlštejn. Další variantou je zaparkovat automobil na náměstí ve Svratce a po červené turistické značce ke Karlštejnu dojít, což jsou asi dva kilometry cesty.

KarlštejnBývalý lovecký zámeček nemá se svým českým a podstatně známějším jmenovcem a ani se žádným Karlem vůbec nic společného. Byl postaven v letech 1766 – 1776 tehdejším majitelem rychmburského panství Filipem Kinským. Název sídla má původ v přeneseném pojmenování nedalekého Zkamenělého zámku, skaliska, kterému se kdysi říkalo Kahlstein, tedy holý kámen.
Zkomolením názvu v lidové řeči později vzniklo pojmenování Karlštejn, které se vžilo i pro nedaleký zámeček (a později hlavně pro něj). Do jeho areálu je zastavěná kaple svatého Jiljí, která v místě stála dříve než samotný zámek, její oltář byl vysvěcen v roce 1708.

Od Karlštejna k ČachnovuV roce 1823 koupil panství šlechtický rod Thurn-Taxisů. U zámku byla i myslivna a do roku 1925 objekt obklopovala jelení obora. V roce 1945 bylo sídlo znárodněno a převzala jej TJ Spartak Svratka. Od 60. let minulého století byl zámek opravován a jako své rekreační středisko ho využíval podnik Kras Brno a později Oděvní podnik (OP) Prostějov. Prostějovská oděvní společnost po svém krachu zámeček v rámci konkurzního řízení prodala. Pro veřejnost je objekt uzavřený, v současné době v něm probíhá rekonstrukce. Fotogenická stavba v minulosti lákala i filmaře. V roce 1950 se tam točil film Temno, o více než půl století později pohádka O kominickém učni a dceři cukráře (2007) i jeden z dílů oblíbených Četnických humoresek (1997).

PerníčkyOd zámečku se pustíme dál po červené turistické značce, projdeme kolem zastřešené Hraběnčiny studánky až k rozcestníku u Knížecí studánky, což je od Karlštejna kilometr cesty. Pak pokračujeme další tři kilometry až k přírodní památce Rybenské perničky. Ještě předtím ale projdeme lokalitou Hraničný, kde podle informační tabule kdysi uprostřed hlubokých lesů stávaly myslivna a lesovna, jež patřily k rychmburskému velkostatku. V kronice Pusté Rybné je uváděno, že úzký vztah k tomuto místu měl i majitel panství hrabě Filip Kinský, který se tam svého času skrýval. Šlechtic prudké povahy si tehdy na císařském dvoře nadělal nepřátele, takže v roce 1788 byl zbaven hodnosti generála a byl na něj vydán císařský zatykač. Podle dobových pramenů nebyl ve Vídni příliš oblíben díky svým postojům, neboť přál jak svobodě náboženství, tak svým poddaným obecně… A ti jej pak z vděčnosti ochotně skrývali…
Rybenské perničky, k nimž později dorazíme, tvoří dva oddělené skalní bloky. Na vrcholové plošině východní skály jsou tři skalní mísy, z nichž největší je o průměru 50 až 60 centimetrů a hloubce 20 centimetrů. Dříve byl erozním mísám, v lidovém podání perničkám, připisován umělý původ a kultovní funkce. K čemu ale „mísy“ skutečně sloužily, a zda vůbec k něčemu konkrétnímu, se dosud spolehlivě nepodařilo dokázat. Název skal je odvozen od slova perničky – zdrobněliny slova pernice, což je mísa s drsným vnitřním povrchem, v níž se najemno třel uvařený mák.

Rybenské perníčkyOd skal sejdeme dolů na lesní cestu, kde se dáme doleva po modré značce směrem k Pusté Kamenici, což je 6,5 kilometru. Cestou mineme například vysílač na Spáleném kopci, anebo rozcestí U Lipky s odpočívadlem. V Pusté Kamenici dojdeme k železniční zastávce a pokračujeme podél kolejí do necelé tři kilometry vzdáleného Čachnova. Těsně před ním si můžeme vlevo v lesíku prohlédnout památník obětem druhé světové války. V Čachnově dorazíme k rozcestníku na nádraží, kde se přeorientujeme na modrou turistickou značku.

Zámeček ČachnovOsada Čachnov, jíž procházíme, vznikla v 18. století v souvislosti se zřízením tamního železného hamru. Zajímavostí je barokní lovecký zámeček, který nechal postavit hrabě Filip Kinský v roce 1770. Kolem něj byla zřízena obora. Bývalý zámeček je jednopatrový, obdélníkového půdorysu s valbovou střechou. Veřejnosti není přístupný. Objekt ani po svém vybudování dlouho využívaný nebyl, protože už v roce 1776 měl Filip Kinský dostavěný již zmiňovaný rokokový lovecký zámeček Karlštejn nedaleko Svratky. Šlechta pak využívala převážně ten, přičemž čachnovské sídlo pozbylo na svém významu.
Další majitel rychmburského panství, kterým byl Karel Alexandr Thurn-Taxis, zámeček v Čachnově změnil na hájovnu a oboru zrušil.
Po druhé světové válce objekt sloužil pro potřeby Východočeských lesů, v současné době postupně chátrá. Od čachnovského zámečku nás čeká poslední část cesty, a to 4,5 kilometru zpět ke Karlštejnu. Odtud pak už jenom pár stovek metrů na parkoviště k hotelu.

Modrá trasa z Čachnova vede po lesních cestách a na konci jejího přímého úseku nedaleko před zámkem Karlštejn stojí po levé straně cesty za pozornost zastřešená Zámecká studánka s hrníčky a před ní umístěný pamětní kámen. Ten byl v roce 2001 věnovaný podnikem České lesy všem lesníkům, lesním dělníkům a přátelům lesa.