Rainbow page separator

Kolem rybníků v okolí Žďáru

Pondělí, 20. Květen 2013

Žďár nad Sázavou / Výchozím místem výšlapu je přímo Žďár nad Sázavou. Jedná se o zhruba dvacetikilometrovou procházku, a to výhradně po rovných úsecích bez nutnosti překonávat převýšení. Je tedy vhodná i pro méně zdatné pěší turisty, případně pro cykloturisty; trasa se dá celkem bez problémů zdolat i s terénním dětským kočárkem.

babin1Vyrazíme po modré turistické značce od rozcestníku u firmy Žďas a pak dál kolem učiliště, po trase jsou rovněž rozmístěny panely Naučné stezky Babín. Po dvou a půl kilometrech dorazíme k rozcestníku U Křížku a odtud se vydáme k rybníku Babín, což je půldruhého kilometru cesty. Tato vodní plocha uprostřed lesů není určena k rekreaci a ke koupání, patří do soustavy chráněných přírodních území NATURA 2000.

V 16. století byla v tamní lokalitě založena soustava rybníků a začalo se s využíváním rašelinišť k těžbě na otop a pro malorolnické účely. V ložisku o ploše devětadvacet hektarů a hloubce uložených vrstev čtyři metry mezi Matějovským a Babínským rybníkem byla rašelina těžena od roku 1956 pro kompostování. Následně bylo toto rašelinné ložisko do roku 1970 mechanizovaně vytěženo, místy až na jílové podloží. V oblasti při hrázi rybníka Babín byly ponechány větší vrstvy rašeliny, s největší pravděpodobností jako prevence před prosakováním vody hrází.

Část ložiska nad Babínským rybníkem však zůstala nedotčena, v současné době je jako typický krajinný prvek předmětem ochrany. Po ukončení těžby rašeliny byla lokalita převedena na Správu Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy ve Žďáře nad Sázavou. Snaha o revitalizaci vytěženého rašeliniště byla započata v roce 1991, kdy byly na části dotčeného území vykáceny náletové porosty dřevin a mokřady na přítoku do Matějovského rybníka. V letech 2000-2001 došlo k vykopání tůněk mezi Babínským a Matějovským rybníkem, o šest let později pak byla v návaznosti na strouhu vedoucí z rybníka Babín do Matějovského rybníka vytvořena soustava tůní a příkopů.

rozcesti-u-krizkuKromě řady dalších zajímavých rostlin u Babínského rybníka roste například vzácná masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá nebo leknín bílý, z živočichů je v lokalitě Babínského rybníka nejvýznamnější vážka jasnoskvrnná. Její dravé larvy se vyvíjejí v malých rašelinných tůních dva roky. Dospělé vážky je možné u rybníka spatřit od května do července. V lokalitě žije rovněž rosnička zelená, skokan ostronosý a krátkonohý, čolek horský i obecný a vyskytuje se tam i vydra říční a velké množství vodního ptactva. Výjimečně se v okolí je možné setkat i s naším jediným jedovatým hadem – zmijí obecnou.

.Od Babínského rybníka budeme pokračovat dále po modré značce k rozcestníku Holetín, který je od rybníka vzdálený dva kilometry – ve třetině cesty budeme po levé straně míjet rybník Plaček. Od Holetína přejdeme na žluté turistické značení a po dvou a půl kilometrech dojdeme do Nového Veselí.

První písemná zmínka o Novém Veselí pochází z roku 1377. Tvrz, později zámeček, jejíž část řadu let rekreačně obývá nynější prezident České republiky Miloš Zeman, je ve vsi poprvé uváděna v roce 1447. V roce 1529 bylo sídlo označeno jako městečko. Od roku 1563 se pak začal užívat současný název Nové Veselí a městečko získalo novou pečeť. Alena Meziříčská nechala v roce 1564 tvrz přebudovat na renesanční zámek. V roce 1709 se novoveselský zámek dostal do držení žďárského kláštera a postupně zpustl. V roce 1793 skončil v dražbě a nový majitel jej rozdělil na několik bytů, jak je tomu ostatně až do dnešních dní.

nove-veseli1K místním památkám patří kromě barokní kaple svatého Rocha z roku 1680 například také barokní kostel svatého Václava, který byl vysvěcen v roce 1757, či barokní fara z roku 1784 s mansardovou střechou, kamenný kříž u kostela z roku 1860 a řada dalších historických zajímavostí.

Jednou z výrazných dominant městečka je i rozlehlý Veselský rybník. Svou rozlohou 87 hektarů patří v rámci Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy mezi největší vodní plochy a slouží jako chovný rybník. Je rovněž považován za prameniště řeky Oslavy a stává se častým cílem migrujícího ptactva.

K jeho založení měl podle jedné z místních pověstí přispět odsouzenec, kterého čekala poprava za spáchanou vraždu. Prosil vrchnost o milost a sliboval, že když ho nechají žít, tak jim doporučí místo, kde se dá vybudovat velký rybník s krátkou hrází. Což se nakonec také stalo.

Projdeme Novým Veselím a dáme se podél silnice II/388. Na konci městečka po pravé straně stojí již zmíněná barokní kaple svatého Rocha, jež je zapsaná na seznam kulturního dědictví Kraje Vysočina.

Kousek za novoveselským hřbitovem zabočíme doleva na polní cestu, která vede kolem dvou rybníků. Ty máme po levé ruce, první z nich se jmenuje Obecní, druhý Nikolec. Žluté značení je umístěno až za Nikolcem na sloupu elektrického vedení. Po značce ujdeme čtyři kilometry až k odbočce u rybníka Rendlíček.

Pod Rendlíčkem býval mlýn s pilou, dnes rybník slouží k rekreačním účelům. V okolí je postavena řada chat i zrekonstruované rekreační středisko. U rozcestníku přejdeme na červenou značku, která nás po půldruhém kilometru dovede do Březí nad Oslavou.

rendlicek1První písemná zmínka o obci pochází z roku 1447, v současné době tam žijí přes dvě stovky obyvatel. Z Březí nad Oslavou pokračujeme polní cestou po červeném značení k rozcestníku u rybníka Peršlík, což je z Březí tři a půl kilometru cesty. Do Žďáru k železničnímu nádraží, kde značka končí, pak zbývá ještě 3,5 kilometru a po cestě budeme míjet další vodní plochy.

Rybník Peršlík je totiž první ze soustavy osmi takzvaných Vetelských rybníků nedaleko Žďáru nad Sázavou, které byly obnoveny v letech 1992 – 2000. Rybníky na Vetelském potoce na jižním okraji Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy jsou jednou ze dvou lokalit výskytu kuňky ohnivé na území chráněné oblasti. Díky výskytu tohoto vzácného obojživelníka jsou relativně malé rybníky od půl do čtyř hektarů zahrnuty do soustavy chráněných území NATURA 2000. Území bylo vyhlášeno v roce 2004 na rozloze pětačtyřiceti hektarů.

Kromě Peršlíku do soustavy Vetelských rybníků patří ještě rybníky Dolní Vetla, Horní Vetla, Blátivý rybník, Pivovarský rybník, Návesník, Pobožný rybník a Černý rybník – všechny leží na dohled od turistické trasy. Těsně před Žďárem pak na červeném značení mineme ještě jeden rybník – Kamenný.