Rainbow page separator

Na kopci Kamenice připomíná památník Karafiátovy Broučky

Neděle, 6. Březen 2016

Památník Broučků

Odranec / Nenáročná desetikilometrová vycházka začíná v Odranci, místní části Věcova na Novoměstsku. Nejkratší cesta ze Žďáru tam vede po silnici I/19 do Nového Města na Moravě a odtud po silnici II/360 přes Pohledec do Koníkova, kde odbočíme vlevo do dva kilometry vzdáleného Odrance. Ze Žďáru do Odrance je to dvacet kilometrů.

Nad OdrancemV osadě s necelou stovkou obyvatel a v nadmořské výšce 730 metrů se dochovala roubená i zděná stavení, která jsou dokladem lidového stavitelství v kraji. Na návsi je možné vidět pomník partyzána M. V. Barjačného, který připomíná působení partyzánského oddílu Jermak v Odranci a okolí ke konci druhé světové války.
Vesnička se před necelými čtyřmi stovkami let „proslavila“ pádem tří meteoritů. Stalo se to 11. června roku 1619, přičemž jeden meteorit spadl přímo v obci, druhý za humny a třetí na okraji lesa.

Meteority byly vykopány ze země a předány tehdejšímu majiteli novoměstského panství Vilému Dubskému z Třebomyslic. Později se však všechny „kameny“ ztratily. Jejich pád dnes v Odranci připomíná pouze dřevěný malovaný obrázek na stromě na konci vesnice po pravé straně silnice směrem do Kuklíku.
Z Odrance se pustíme po žluté turistické značce na kopec Metodka v nadmořské výšce 788 metrů. Prochází tudy i stejnojmenná naučná stezka, jež je dlouhá 3,5 kilometru a čítá patnáct zastavení. Za příznivých klimatických podmínek je odtud krásný rozhled, a to nejenom po nejbližším okolí. Při dobré viditelnosti je například možné zahlédnout i Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky či Králický Sněžník.

OdranecKdysi na Metodce bývala také patnáct metrů vysoká dřevěná rozhledna, kterou tam v roce 1936 postavil Matěj Koutník z Koníkova. Dlouho však na kopci nevydržela, protože podlehla zkáze.
Na vrcholu je u turistického odpočívadla umístěna také schránka, která obsahuje vrcholový deník, kam zapisují svoje dojmy procházející turisté.
Na kopci se rovněž nachází památník odbojové činnosti za 2. světové války, jenž byl odhalen v květnu roku 1975. V okolí koncem válečných let operovaly partyzánské skupiny Dr. Miroslav Tyrš a Jermak.

Z Metodky sejdeme po značce k odpočívadlu v nedalekém Koníkově, který je stejně jako Odranec místní částí obce Věcov. Pak jdeme dál po žlutém značení až k odbočce na vyhlídku na kopci Kamenice. Ten se nachází ve výšce 780 metrů nad mořem nad osadou Roženecké Paseky. Kromě turistického posezení a naučných panelů naučné stezky nazvané Po stopách posledního vlka Vysočiny se kousek pod vrcholem kopce nachází také zajímavost v podobě pomníku věnovanému Broučkům – knize jimramovského rodáka, duchovního a spisovatele Jana Karafiáta. Kamenný pomník z roku 2007 je rovněž zařazen na seznam kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina.
Pamětní kámen na kopci Kamenice odhalili členové Prvního evropského neregistrovaného nevládního nezávislého dobrovolného vzájemně prospěšného občanského kruhu přátel restaurací a tvorby nových památek se sídlem v Brně (PENNNDVPOKPRATNPSSVB). Aby tak mohli učinit, museli se nejdříve dopracovat ke zjištění, kde přesně chaloupka svatojánků z knihy jimramovského rodáka a autora knihy Broučci Jana Karafiáta stála a v jakém časovém období její obyvatelé žili. Po studiu dostupné literatury se nakonec obrátili k závěrečné kapitole knihy Broučci. Vycházeli přitom z informace, že chaloupka, v níž v závěru Karafiátovy knihy došlo k hromadnému úhynu všech dvanácti členů Broučkovy rodiny, byla umístěna pod jalovcem.

Památník BroučkůPastviny s jalovci podle jejich bádání odpovídají okolí Jimramova, což koresponduje i s lokací obydlí Kmotříčka a Kmotřičky pod dubem, neboť i tyto stromy se v lokalitě dodnes ojediněle vyskytují. Výzkumníci poté naznali, že materiál ke knize musel autor čerpat již ve svém dětství, tedy v intervalu mezi lety 1850 až 1856. Na základě průzkumu teplot z pražského Klementina se následně dopídili ke zjištění, že extrémně krutá zima ve výše uvedeném časovém období odpovídá přelomu let 1855/56. Broučci tedy s největší pravděpodobností ve své chaloupce umrzli v prvních měsících roku 1856. Kromě jejich dat jsou na památníku věnovanému památce Broučkovy rodiny uvedeny i údaje týkající se ostatních členů jejich společenství, které kniha zmiňuje.

Z vyhlídky na kopci Kamenice se vrátíme zpět na značení, které nás poté provede přímou cestou přes Koníkovské polesí. V tomto úseku se můžeme zastavit u Vlčího kamene, památníku připomínajícího posledního vlka zastřeleného v Čechách. K této události došlo začátkem roku 1830 a na pomníčku doslovně stojí: Zde byl dne 2. ledna 1830 zastřelen revírníkem V. Marzikem ze Stříteže vlk, který vážil 88 funtů a jest na hradě Pernštejně vycpán.
Poslední vlk v době svého skonu vážil necelého půl metráku (1 pfund = 560,06 gramů). Následně byl vycpán a vystavován na hradě Pernštejně až do roku 1986, kdy byl z důvodu poškození (návštěvníci hradu ho dlouhá léta s oblibou hladili, až ho téměř „vyhladili“) uložen do depozitáře. Návštěvníci hradu mohou nyní obdivovat jenom obraz vlka, který na něm vypadá podstatně větší, než je vycpaný pozůstatek jeho někdejší předlohy.

Křišťálová studánkaU rozcestníku Koníkovské polesí „přestoupíme“ na modrou turistickou značku, odkud se vydáme k rozcestníku Pod Pohledeckou skálou. Od něj můžeme asi po kilometru cesty obdivovat Křišťálovou studánku.

Pramen, o který se starají Lesy České republiky, není příliš bohatý na vodu, takže přiložený hrnek dost často nenajde využití. Potůček vytékající se studánky je levým přítokem Bílého potoka, který se v Kuklíku vlévá do Fryšávky. U pramene je umístěno rovněž turistické odpočívadlo. Od studánky se poté držíme dál modré značky, která nás dovede zpět do Odrance.