> Žďárské vrchy tipy na výlet > Okolí Luckého vrchu láká zachovalými roubenkami a přírodou

Okolí Luckého vrchu láká zachovalými roubenkami a přírodou

Čtvrtek, 13. července 2017

Pustá Rybná / Zachovalá příroda, citlivě opravené roubenky, pasoucí se dobytek a klid láká k návštěvě Žďárských vrchů v okolí Luckého vrchu. Start přibližně patnáctikilometrového výšlapu je v Pusté Rybné, vesnici s celkem jedenácti osadami, která už leží v Pardubickém kraji a okrese Svitavy. Od Žďáru nad Sázavou je vzdálená necelých třicet kilometrů, nejkratší cesta vede přes Sněžné, Daňkovice a Krásné. Zaparkujeme u hostince s uby["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}továním nazvaným Hlučál podle tamního po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toka a rozhlédneme se kolem.

Vesnice byla založena pravděpodobně ve 13. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí, Rybnou byla jmenována pro dostatek ryb v po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toce Hlučál i jeho pří["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tocích. Původně obec nesla přívlastek Moravská, jenž souvisel se zemskou česko-moravskou hranicí, kterou tvořila řeka Svratka (Švarcava), ale později se název změnil na Pustá Rybná. To patrně souviselo s husitskými válkami, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože poté, co byla na podzim 1421 vojskem uherského krále Zikmunda vydrancována nedaleká Polička, vojáci zničili i okolní vsi včetně Rybné. Půl roku předtím Poličku dobyl Jan Žižka, přičemž jeho vojsko se nechovalo o moc lépe, čímž vlastně likvidace některých okolních vesnic odstar["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovala.

Ve druhé polovině 17. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí pracovala v Pusté Rybné sklářská huť, kde se kromě spotřebního skla vyrábělo i sklo malované a broušené. V 18. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí se v lokalitě rozšířilo pěs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tování a zpracování lnu a přibylo obyvatel, okolních osad i samot. Dnes k Pusté Rybné patří již zmíněných jedenáct osad - Kobylí, Pavlásky, Betlém, Chalupy, Damašek, Kamení, Polsko, Zlomy, Světy, Odřenec a Blatina, celkem vesnice čítá 160 trvalých obyvatel. Řada obydlí slouží k rekreačním účelům. Na návsi s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojí jak informační tabule týkající se osad, tak i jedenáct symbolických kamenů – za každou místní část jeden.

["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}todola-pusta-rybna.jpg">["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}todola-pusta-rybna.jpg" alt="S["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}todola v Pusté Rybné" width="240" height="180">V roce 1838 byl v Pusté Rybné vystavěn filiální ka["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tolický hřbi["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovní kostel svatého Bar["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toloměje, jenž nahradil původní sva["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tostánek, k němu pak v roce 1890 přibyl i nedaleký evangelický kostel. K vidění je rovněž osmiboká s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}todola, kde se scházeli evangelíci, než získali svůj vlastní kostel.

V Pusté Rybné se narodil Jan Makovský, vůdce vzpoury rekrutů na Českomoravské vysočině v letech 1796-1797, kteří se skrývali před nástupem do vojenské služby, když bylo rozhodnu["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to o mobilizaci sil proti hrozícímu vpádu Francouzů. Rebelií rekrutů se zabýval spisovatel Václav Kaplický v románu Rekruti, v literatuře se Pustá Rybná ocitla i díky Teréze Novákové v jejích dílech Drašar a Jiří Šmatlán.

Po prohlídce Pusté Rybné se pustíme po zelené turistické značce ke zhruba šest kilometrů vzdálenému Luckému vrchu. Nejdříve vys["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupáme půldruhého kilometru na Blatinský kopec, odkud je pěkná vyhlídka po okolí, po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom pokračujeme další dva kilometry ke kapli svatého Jana Nepomuckého v Bukovině. Od kaple se dáme neznačenou spojovací ces["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou vpravo k silnici spojující Borovou a Telecí, dále projdeme rovně okrajem pole kolem usedlosti a napojíme se vpravo na žlu["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou turistickou značku, která nás po dvou kilometrech dovede na Lucký vrch.

Vrch se vypíná ve výšce 739 metrů nad mořem na severozápadním okraji Žďárských vrchů a za jasného počasí jsou odtud vidět Jeseníky a někdy i krkonošská Sněžka. Už za první republiky na úbočí kopce stála turistická chata a návštěvníci se tam mohou občerstvit stále. Kromě občerstvení a uby["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tování v chatě si turisté v tamním kempu mohou postavit také stan. Chatu na Luckém vrchu v roce 1828 vybudoval majitel pily v Poličce. Později začalo uvažovat o přestavbě objektu na chatu v horském stylu, k čemuž došlo v roce 1940. Po druhé svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové válce turistický ruch utichl a v roce 1952 se chata stala majetkem Československé armády. Později ji měly v držení odbory zaměstnanců vojenské správy, pak plnila funkci zotavovny střešovické vojenské nemocnice. Nyní chata funguje v tradičním stylu turistické útulny.

Z Luckého vrchu se pustíme po žluté značce kilometr cesty k takzvané Zpívající lípě v Telecím. Jde o jednu z nejstarších a nejmohutnějších lip v republice, podle odborníků je stará přes 700 let. Obvod jejího kmene dosahuje bezmála dvanáct metrů, vysoká je šestadvacet metrů. S mohutným vykotlaným kmenem je spojena pověst o písmákovi, který v dutině stromu opisoval zakázané žalmy. Při práci si svítil lojovými svíčkami a texty si prozpěvoval. Zvenku byla dutina nepostřehnutelná, písmákův zpěv se mísil se šuměním listí a kolemjdoucí byli přesvědčeni, že strom zpívá. Téma legendy zpracovala řada literátů, například Alois Jirásek a Teréza Nováková. Dnes je památný strom staticky zajištěn, uvnitř vyztužen a dutina je opatřena mřížemi. Na podzim roku 2013 navíc památná lípa po bezmála třiceti letech prošla zdravotním řezem. Když v roce 1781 císař Josef II. vyhlásil ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toleranční patent, téměř s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovka rodin z Telecího se okamžitě přihlásila k evangelické církvi a během dalších let v obci došlo k postavení nového kostela. Do té doby byl v Telecím jenom ka["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tolický kostel svaté Máří Magdalény ze 14. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí. Ten byl do novogotické podoby upraven v roce 1881. Obyvatelé vesnice i okolí se v minulosti většinou hlásili k církvi bratrské či k jiným reformačním směrům. V období pobělohorské reka["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tolizace se mnoho pronásledovaných rodin uchýlilo na kopcovi["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou Vysočinu a i v Telecím tak byly znovu osídleny opuštěné grunty, ze kterých pak z „bezpečnostních“ důvodů vznikaly uzavřené dvorce s okny jen do vnitřního dvora, kterým se říkalo „poličské“. Kvůli těm["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to památkám byla spodní část Telecího v roce 2005 vyhlášena vesnickou památkovou zónou. V obci se čtyřmi sty obyvateli je k vidění i dochovaná devítiboká s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}todola se šindelovou střechou, která jako jediná v kraji zůstala součástí původního uspořádání uzavřeného dvorce. S["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}todoly v oblasti vznikaly od 16. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí, ale kvůli častým požárům obytných chalup se později stavěly dále od nich, aby rodiny nepřišly o uskladněnou úrodu.

Z Telecího jdeme po zelené značce dva kilometry k rozcestníku Maděra. Jakmile značka opustí silnici, po komunikaci pokračujeme ještě půldruhého kilometru, až dorazíme k rozcestí u Kučerova mlýna. U malované au["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tobusové zastávky Březiny rozcestí Krásné se dáme po silnici doprava a po 1,5 kilometru dojdeme k Drašarově lípě, kudy vede i naučná stezka, a pak po dalším půldruhém kilometru dorazíme zpět do Pusté Rybné.

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

Okolí Luckého vrchu láká zachovalými roubenkami a přírodou