Rainbow page separator

Po stopách dávných železářů za likérem Kadovánek

Pondělí, 8. Červenec 2013

Zubří / Zhruba dvacetikilometrový výšlap začíná v Zubří, malé obci vzdálené čtyři kilometry od Nového Města na Moravě a patnáct kilometrů od Žďáru nad Sázavou. První zmínka o vsi, která se nachází v nadmořské výšce 672 metrů, pochází z roku 1348, v současné době v Zubří žijí asi čtyři stovky obyvatel.

Projedeme vesnici od Nového Města ve směru k Zuberskému rybníku a před ním odbočíme vlevo k lesu podle směrovek navádějících turisty k rekreačnímu středisku.

Tam je možné odstavit auto a pak se vydat po zeleném turistickém značení. Nejdříve cesta vede po místních komunikacích, v místě, kde značka uhýbá na lesní silnici vlevo, je po pravé straně dřevěný mostek přes strouhu a za ním „stopa Járy Cimrmana“ – otisk rozměrné boty fiktivního velikána v betonovém základu. Dříve byl v místě i příslušný doprovodný text, ten se však nedochoval. Dále pokračujeme po značení až ke dva kilometry vzdálenému rozcestníku Nad Pohledcem.

pohled-od-studnic1Tam přejdeme silnici a zamíříme mezi lesy k rozcestníku Pod Studnicemi, který je vzdálený tři kilometry. Odtud to je už jen kilometr do osady Studnice, části Nového Města na Moravě a nejvýše položené osadě na Vysočině, která leží v nadmořské výšce 784 metrů. První zmínky o Studnicích pocházejí z roku 1348, kdy Jimram z Kamene, jeden z potomků pánů z Medlova, prodal majetek náležející k hradu Kámen (později Zubštejn) pánům z Boskovic. Mezi tímto majetkem byla i ves Čtyři Studně, jak se dnešní Studnice tehdy nazývaly.

Za pánů z Boskovic se centrem této části jejich panství stal hrad Pyšolec. V roce 1446 získal pyšolecké panství Jan z Pernštejna. Vlastní pečeť dostaly Studnice v roce 1749, ve znaku mají studnu s rumpálem a okovem. Od 17. do 19. století se v blízkosti Studnic těžila železná ruda pro vysoké pece na novoměstském panství, od 17. století se tam rovněž dobýval vápenec. Vápenec se pálil ve studnických vápenkách až do 30. let minulého století a pálené vápno se používalo pro stavební účely. Vápenec byl rovněž přísadou do vsázky pro železářské vysoké pece novoměstského panství.

kravy-u-studnic1Ve Studnicích se dochovaly tradiční chalupy horáckého typu, roubené s lomenicí a žundry, což byly dřevěné i zděné přístavky (podsíně), jež měly za úkol chránit vchod před nepřízní počasí. Nezřídka žundry sloužily i jako kůlny, mlaty, chlévy či třeba kurníky. Studnice byly za druhé světové války místem působení mnoha odbojových skupin, které měly podporu ve statku u Cyrila Musila (1907-1977), lyžařského reprezentanta a olympionika. Cyril Musil byl však po válce v roce 1949 odsouzen a uvězněn. Podařilo se mu ale uprchnout, dostal se do Kanady, kde pak žil až do konce svého života. Studnice jsou vyhledávaným cílem turistů, a to jak v zimě kvůli lyžování, tak v létě v souvislosti s pěší turistikou – občerstvení i ubytování je možné nalézt v tamní turistické chatě.

Zelená značka výletníky provádí Studnicemi mezi úpravnými horáckými chalupami a pak pokračuje nad vesnicí mezi loukami, odkud je krásný výhled do krajiny. Na ceduli s označením ochranného pásma vodního zdroje je ve výšce 803 metrů nad mořem umístěna schránka s vrcholovou knihou Brněnské výškovnice, kam turisté přidávají svoje zápisy.

Zelené značení nás převede přes silnici II/354 a pak pokračuje tři sta metrů až k Pasecké skále ve výšce 819 metrů nad mořem. Jde o chráněnou přírodní památku vyhlášenou v roce 1979, která se skládá ze skalních útvarů Pecen, Pernštejn a čtyřiadvacet metrů vysoké Vyhlídky, na níž vede modrá značka. Z upravené vyhlídkové plošiny se zábradlím, na kterou se lze dostat po tesaných stupíncích, je za příznivého počasí krásný pohled na Žďárské vrchy.

pasecka-skala1Od Pasecké skály pak jdeme dále lesem z kopce až k silnici, kde se dáme doleva a dojdeme po ní až do Kadova, jež má něco přes sto obyvatel. Ze Zubří až do Kadova jsme tak ušli jedenáct kilometrů. Počátky obce jsou spojeny se založením dvou vysokých pecí na výrobu železa v polovině 17. století majitelem novoměstského panství Františkem Maxmiliánem Kratzerem ze Schönsberka. Kadov pak začal vznikat jako osada dělníků, kteří pracovali v hutích a obhospodařovali vymýcené paseky. V roce 1749 získala vesnice vlastní pečeť, ve znaku má beránka s křížem.

Na Moravě vyhlášené kadovské železárny vyráběly užitkové předměty hlavně pro zemědělství, řemeslnou výrobu a stavebnictví – například litinové potrubí, sloupy a střešní tašky. Z ozdobných výrobků se proslavily zejména kadovské litinové kříže či talíře, ale i náramky, prsteny či náušnice. Koncem 17. století se ale v Kadově vyráběly i dělostřelecké granáty a koule. Největšího rozmachu dosáhla tamní výroba železa v 18. a na počátku 19. století, huť byla zrušena v roce 1874 a Kadov tím výrazně ztratil na svém významu. Některé tamní výrobky jsou dnes vystaveny v novoměstském Horáckém muzeu a vyhlášené kříže je možné vidět například i na hřbitovech v okolních obcích.

turisticka-chata-na-studnicich1-1V Kadově se můžeme občerstvit v Hospodě u Janečků, která je četnými návštěvníky vyhledávána i kvůli tamní specialitě – bylinnému likéru s názvem Kadovánek. Hospoda patří k nejstarším usedlostem ve vsi, provoz v ní byl zahájen zřejmě už v 18. století. Likér Kadovánek oproti tomu vznikl až v roce 1992, jak uvádí i pamětní deska umístěná na fasádě hospody, a navázal na tradici proslulého Samotínského vánku, jenž ve čtyři kilometry vzdáleném Samotíně u Sněžného vyráběl hostinský Tlustoš a která s jeho smrtí skončila.

Další možností občerstvení v Kadově je restaurace s penzionem Klokočí, která je od Hospody u Janečků jenom o kousek dál přes silnici. V Kadově se pak rozhodneme, jak se vrátíme zpět do Zubří. První variantou je stejná trasa, kterou jsme do vesnice přišli. Při druhé se můžeme vyhnout kopci k Pasecké skále a pak stoupání do Studnic a zkrátit si tak cestu o necelé tři kilometry chůzí po méně frekventovaných komunikacích, než se napojíme zpět na zelenou turistickou značku.

mlynek1V případě, že zvolíme tuto druhou kratší a pohodlnější zpáteční trasu, neuhneme za Kadovem se zelenou značkou do lesa, ale jdeme dál po silnici, která je zároveň značená jako cyklotrasa číslo 1. Na nejbližší křižovatce přejdeme komunikaci a směřujeme dál rovně po lesní cestě, po které trasa pro cyklisty pokračuje. Dojdeme po ní až k rozcestníku Pod Studnicemi, z Kadova je to k němu něco přes tři kilometry. Pak nám zbývá ještě pět a půl kilometru chůze do Zubří. Se zkrácenou verzí zpáteční cesty tak ujdeme necelých dvacet kilometrů, plná čítá dvaadvacet kilometrů.