Brtounova chalupa
Rainbow page separator

Po stopách ševců k Brtounově chalupě

Neděle, 21. Září 2014

Vápenka Bystré

Dalečín / Výšlap začíná v Dalečíně na Bystřicku, třiatřicet kilometrů vzdáleném od Žďáru nad Sázavou. Automobil zaparkujeme v Dalečíně u zámečku – obecního úřadu. Při té příležitosti si můžeme prohlédnout jak zámeček, tak i hradní zříceninu ležící těsně za ním. Přesné datum založení hradu německy označovaného jako Tolenstein není známo, ale podle stavebních prvků se předpokládá jeho vznik kolem roku 1340, v období takzvané lucemburské gotiky. Dalečínský hrad se v roce 1358 dostal do majetku šlechtického rodu Pernštejnů. V roce 1588 ho Jan z Pernštejna postoupil společně s jimramovským zbožím Pavlu Katharýnovi z Katharu. Začátkem 16. století se však už neobývaný dalečínský hrad stal sídlem loupežníků, kteří ohrožovali celé okolí. V roce 1519 byl proto vyvrácen vojskem vedeným moravským zemským hejtmanem Artlebem Vranovským z Boskovic.

Na JedliDnes jsou ruiny upraveny jako park. Jaká byla přesná původní podoba, není známo, pouze to, že šlo o stavbu s vnějším průměrem třicet metrů, k níž z jihozápadu přiléhala hranolová věž. Hrad měl tři patra a do dnešních dní se dochovala vysoká obvodová zeď, jež má ve dvou řadách nad sebou malá střílnová okénka. Přízemí a sklepy hradu jsou zasypány. Přední část stavby stávala na mírně svažité straně ostrohu a musela být chráněna příkopem a hradbou.
Dalečínský zámek byl vybudován kolem roku 1590 v těsné blízkosti opuštěného hradu, jehož zdiva bylo použito při stavbě. Majiteli zámku byli páni z Kunštátu. Jeho původní podoba byla renesanční, avšak v 19. století získal vzhled tyrolské chaty. Za druhé světové války zámek sloužil jako výcvikové středisko organizace Hitlerjugend, později tam sídlili vojáci jednotek SS.


Památník Na JedliOd dalečínského zámku se vydáme po zeleném turistickém značení nejdříve po rovině a pak stoupáním silnicí ke tři kilometry vzdálenému rozcestníku Spálelec. Uhneme do lesa a za dalšího půldruhého kilometru dojdeme k partyzánskému památníku Na Jedli v nadmořské výšce 727 metrů. Byl vybudován v 80. letech minulého století v místech, kde byl podle pamětní desky v únoru 1945 zraněn Michail Šijanov z partyzánského oddílu Dr. Miroslav Tyrš. Skupina v lokalitě za druhé světové války provozovala odbojovou činnost zaměřenou proti okupantům. Betonový monument je částečně skrytý v hustém porostu, turistická stezka vede těsně kolem něj. Sledujeme dále zelenou značku a po třech kilometrech dorazíme do vesnice Sulkovec.

První písemná zmínka o Sulkovci pochází z roku 1459, dodnes se v obci zachovaly typické uzavřené usedlosti. První škola ve vesnici vznikla v roce 1720, zrušena byla až v roce 2002. K místním památkám patří barokní kostel svatého Havla, který vznikl přestavbou někdejší kaple. Dnes v obci žijí necelé dvě stovky obyvatel.
Projdeme po značce vesnicí a pokračujeme pozvolným klesáním do čtyři kilometry vzdáleného Bystrého. Zelené značení nás dovede na náměstí, z Dalečína jsme ušli necelých dvanáct kilometrů.
Město Bystré se nachází v okrese Svitavy a kraji Pardubickém, žije v něm kolem sedmnácti stovek obyvatel. Sídlo je známé řadou dochovaných pamětihodností, historické jádro města bylo v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou.
První písemná zmínka o Bystrém pochází z roku 1200. Po vypálení původní osady byla na Trstěnické stezce postavena nová ves tvarem připomínající podkovu – městem se Bystré stalo za vlády Karla IV. Tamní náměstí nese přiléhavý název náměstí Na Podkově.

Znak města, který je znázorněn i na poutačích při výjezdech z něj, zobrazuje lovce s kopím, jenž zabil medvěda. Symbolika, která se promítla do městského znaku, vychází z pověsti, podle níž výběrčí daní nesl vybrané peníze přes les mezi Bystrým a Hartmanicemi do nedalekého svojanovského hradu, přičemž ho při cestě přepadl medvěd. Muž se mu ale ubránil a podařilo se mu v sebeobraně rozzuřené zvíře oštěpem zabít, čímž si zachránil život.
K významným místním památkám patří kostel svatého Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské na náměstí, objekt zámku, radnice, sochy světců, fara, bývalá církevní škola, Brtounova chalupa či stará vápenka za městem. Budova radnice, kostel a cesta mezi nimi byly jedním z důvodů, proč se právě v Bystrém a jeho nejbližším okolí rozhodl režisér Vojtěch Jasný natočit filmy Všichni dobří rodáci (1968) a volné pokračování tohoto dlouhou dobu „trezorového“ snímku Návrat ztraceného ráje (1999).

Brtounova chalupa muzeum BystréV centru Bystrého se nacházejí místní rozcestníky, které turisty nasměrují k minimuzeu – již zmíněné Brtounově chalupě.
Údaje o historickém stavení v úzké Vedřelově ulici sahají až do roku 1723. Jeho nejznámějším majitelem byl v letech 1848 až 1868 Jan Brtoun. Právě o tomto vlastenci se ve svém románu Na Librově gruntě zmiňuje spisovatelka Teréza Nováková, čímž nesmazatelně vešel do povědomí veřejnosti.
Dnes Brtounova chalupa slouží jako minimuzeum s expozicí ševcovského řemesla a lidového umění. Bystré kdysi bývalo především ševcovským městem, do třicátých let minulého století tam pracovalo na šest stovek ševců. Polovina z nich v továrně na náměstí, druhá ve svých dílnách po domech. Proslulí bysterští ševci šili boty takřka pro celou Evropu, kůže na ně dováželi i z Itálie. Ve městě po nich zůstalo dost jejich náčiní, aby z něj později mohla být sestavena expozice věnovaná ševcovskému řemeslu. Konečně, i Jan Brtoun svého času ve své chalupě ševcoval, i když jen pro vlastní potřebu. Muzeum, které v Brtounově chalupě město zřídilo, je turistům přístupné po telefonické dohodě, číslo je uvedeno i na vývěsce přímo před chalupou.

Vápenka BystréZ Bystrého pokračujeme po silnici II/362 do asi tři kilometry vzdálených Nyklovic, po levé straně je při cestě viditelná stará opuštěná vápenka, která je spojená s těžbou a zpracováním vápence v regionu.
První zmínka o Nyklovicích, které leží v nadmořské výšce 672 metrů, pochází z roku 1335, tehdy se o nich hovořilo jako o Mikulášovicích (anebo Mikulovicích). Ke svému současnému názvu ves přišla za vlády císaře Josefa II., kdy byl prováděn kompletní soupis veškerých pozemků.
Dnes je obec ležící na pomezí Čech a Moravy samostatná, čítá asi 160 obyvatel. V Nyklovicích se rovněž zachovalo několik historických lidových staveb. Od roku 1864 stojí na návsi kaplička svatého Jana Nepomuckého, kaple Povýšení svatého Kříže byla vybudována v roce 1934.

Rozhledna Horní lesZ Nyklovic se pustíme po modrém značení do kopce k rozhledně v Horním lese. Horní les je se svojí výškou 774 metrů nad mořem nejvyšším vrcholem přírodního parku Svratecká hornatina. Historie rozhleden v Horním lese je dlouhá. Někdejší vyhlídku, která nesla název Rakušanka, připomíná například pohlednice vydaná v roce 1918. Jedenadvacet metrů vysoká věž pak stála na kopci v letech 1936–1954, další rozhledna v letech 1968–1974. Ta měřila osmatřicet metrů a její zbytky byly odstraněny v roce 2000.
V roce 2001 byla v Horním lese postavena a o rok později otevřena nová telekomunikační věž, která se nachází devět metrů pod vrcholem kopce. Měří devětapadesát metrů a po zdolání 201 točitých kovových schodů je z ochozu umístěném v osmatřicetimetrové výšce za příznivého počasí pěkný výhled na okolní krajinu. Kromě bližšího i vzdálenějšího okolí, což je například Rovečné, Malé a Velké Tresné, část Olešnice, zřícenina hradu Zubštejn, část Bystřice nad Pernštejnem, přehrada Vír, kostelík svatého Michaela ve Vítochově, Písečné, Polom, Sulkovec a Bystré, je za ideálních podmínek možné vidět i Jeseníky a Praděd, Králický Sněžník, někdy dokonce i Krkonoše. Pod rozhlednou je umístěno turistické posezení včetně možnosti zápisu do vrcholového deníku.

Po návštěvě rozhledny sejdeme zpátky do Nyklovic a z nich po silnici dorazíme do necelé tři kilometry vzdáleného Sukovce. Odtud pak opět po zeleném značení dojdeme po sedmi a půl kilometrech zpět do Dalečína. Celá trasa měří zhruba třicet kilometrů a je při ní nutné zdolat převýšení více než dvě stě metrů.