Rainbow page separator

Polozapomenutá rokle je útočištěm stovek mloků

Středa, 4. Listopad 2015

Střítěžská rokle

Zderaz / Výchozím místem při návštěvě zajímavé a relativně málo známé přírodní památky s názvem Střítežská rokle je malá obec Zderaz nedaleko Skutče v Pardubickém kraji a okrese Chrudim. Od Žďáru nad Sázavou je vzdálená čtyřicet kilometrů, nejkratší cesta vede přes Svratku, Svratouch, Čachnov, Pustou Kamenici, Rychnov a Proseč. Lokalita se nachází severovýchodně od Žďárských vrchů a leží na hranici Českomoravské vrchoviny a České křídové tabule. Auto je možné zaparkovat na parkovišti ve středu obce, pak stačí přejít silnici a vydat se po žluté turistické značce k nedalekému zemědělskému družstvu. Máme před sebou jenom několik kilometrů cesty, ale v některých úsecích poměrně náročné, takže není vhodná pro nejmenší děti.

Střítěžská rokleOd družstva pokračujeme dál po žlutém značení, které vede mezi poli a pak okrajem lesa směrem ke tři kilometry vzdáleným Dolanům – místní části obce Hluboká. Při cestě po levé straně mineme rozcestník Pivnická rokle, odkud vede neznačená cestička písčitým korytem obvykle vyschlého potoka do stejnojmenného unikátního kaňonu. Ten je známějším, lépe přístupnějším a obecně turisticky atraktivnějším než menší a málo známá Střítežská rokle. Nicméně i ta stojí za vidění.

U prvních dolanských domků uděláme obrat o 180 stupňů vlevo a pustíme se jakoby zpět vedlejší cestou procházející mezi stromy a přes louku do lesa. Trasa stoupající úvozem je označena žlutými značkami Sdružení obcí Toulovcovy maštale jako cesta do nedaleké vesnice Střítež, která je rovněž místní částí obce Hluboká. Jako orientační nám může posloužit také klasická turistická mapa z edice Klubu českých turistů číslo 47 – Vysokomýtsko a Skutečsko, v níž jsou zakresleny i některé lesní cesty.

Mlok skrvrnitýDržíme se pěšinky vedoucí okrajem lesa, rokli strmě zaříznutou do podložních opuk a pískovců s protékajícím potokem, řadou tůněk a jedním větším vodopádem očekáváme po pravé straně. Protože svahy údolního zářezu jsou zpočátku velmi strmé, pokusíme se do rokle sejít zhruba po kilometru cesty z Dolan. Je ale možné lesní cestou dojít až na začátek rokle (blíže ke Stříteži) a pokusit se ji ve směru k Dolanům prostoupit až tam, kam to bude možné. Trasu je vhodné si předem nastudovat v mapě, i když v ní na rozdíl od větší Pivnické rokle nejsou zakresleny pískovcové a opukové skály a ani potůček, který Střítežskou roklí protéká. Ten později ústí do řeky Novohradky u osady Podchlum.

Rokle je průchodná poněkud obtížně, nezřídka pouze přímo korytem potoka, protože jej není možné obejít po skalách, a níže (směrem k Dolanům) se pískovcové stěny zužují do soutěskovitých úseků. Romantiku přírodní scenérie dokreslují různě přes sebe popadané trouchnivějící kmeny vyvrácených či polámaných stromů. V jižní části rokle rostou převážně smrky, ve střední pak přibývá bučin a občas se na svazích objeví jedle.

Střítěžská rokleVlastní soutěska vzniklá erozí pískovců se nachází ve střední části rokle a je asi 150 metrů dlouhá. Co se týče protékajícího potůčku, množství vody v něm v závislosti na ročním období kolísá, v suchém létě může být zcela vyschlý. Opukové skály zčásti pokrývá bujná vegetace, pískovcové balvany v soutěsce jsou většinou porostlé různými druhy mechů.
Rozloha území přírodní památky je 16,5 hektaru a účelem jejího zřízení v roce 2002 byla ochrana cenného geologického a geomorfologického útvaru. Samotná Střítežská rokle je dlouhá 1,2 kilometru, v horní části je hluboká čtyřicet metrů, v nejnižší osmdesát. Na dně kaňonu se stejně jako v nedaleké Pivnické rokli projevuje inverzní efekt, což mimo jiné negativně ovlivňuje kvalitu amatérských fotografií. Doporučuje se proto použití stativu.

Střítěžská rokleV lokalitě se rovněž nachází významné rozmnožiště silně ohroženého živočišného druhu v podobě mloka skvrnitého. Je poměrně velká šance na něj v rokli narazit i ve dne, i když nejvíce aktivní je tento živočich za soumraku a v noci. Při vyrušení se však neprodleně odebere do nejbližšího úkrytu mezi větvemi, kameny a listím. Nedoporučuje se na něj sahat, protože na svou obranu používá jed salamandrin, který vyměšuje ze žláz za očima. Tento jed sice pro člověka nepředstavuje velké nebezpečí, ale pokud se dostane do očí, způsobuje silné pálení. V roce 2001 se ve Střítežské rokli podle průzkumu vyvíjelo tisíc až osmnáct set larev mloka, tudíž je lokalita v tomto ohledu velmi významná.
Poté, co projdeme Střítežskou roklí po proudu potoka tam, kam je to až možné, na příznivém místě vylezeme po srázu opět na lesní cestu nad roklí a dojdeme do ní zpět do Dolan. Tam se opět napojíme na žlutou turistickou značku, která nás dovede do Zderaze. Střítežská rokle je přístupná rovněž z opačného směru lesní cestou od Stříteže, která je označena Sdružením obcí Toulovcovy maštale jako cesta do Dolan.

Střítěžská rokleJestli máme ve Zderazi ještě chvíli času, za prohlídku stojí skalní obydlí v pásu pískovcového masivu, která jsou ojedinělou českou raritou. Kdy přesně a k jakému účelu tato obydlí původně vznikla, není zcela jisté, ale prokazatelně byla běžně obydlena ještě koncem 19. století. Podle některých názorů mohly být pískovcové sklepy vytesány v době třicetileté války jako úkryty pro úrodu a majetek obyvatel před vojskem, teprve později byly některé z nich využity pro bydlení. V jedné z takových prostor byla například umístěna i kovárna s výhní, jiné sklepy byly využity jako chlévy či dílny. Později do pískovcových místností lidé ukládali hlavně zemědělské přebytky.
Z původních asi čtyř desítek historicky doložených sklepů jich je v současnosti dochováno sedmadvacet, do všech se ale nahlédnout nedá. K dispozici jsou pouze dva „vzorové“ skalní „byty“, přičemž u obydlí ve středu vesnice je uveden kontakt na průvodce s klíčem, jenž bydlí nedaleko.