Filipov, Vojtěchovská rozhledna
Rainbow page separator

Putování kolem města dávných hrnčířů

Neděle, 9. Listopad 2014

Hlinsko skanzen Betlém

Hlinsko / Pěší túra, která čítá necelých dvacet kilometrů, začíná v Hlinsku, městě s desetitisíci obyvateli v sousedním Pardubickém kraji a okrese Chrudim. Hlinsko je od Žďáru nad Sázavou vzdáleno osmadvacet kilometrů, nachází se na rozhraní Žďárských vrchů a Železných hor.

Hlinsko radniceV Hlinsku zaparkujeme na náměstí a podle ukazatele se vydáme k vyhlášenému skanzenu Betlém, kde je současně východisko turistických cest. Památková rezervace lidové architektury se skládá z třinácti roubených domků hlinských řemeslníků z druhé poloviny 18. století a nachází se v prostoru mezi kostelem a tvrzí. Soubor staveb na pravém břehu řeky Chrudimky je otevřen celoročně kromě pondělí, v nabídce jsou dva návštěvnické okruhy a ve skanzenu se rovněž konají různé výstavy a kulturní akce. Betlém byl dříve městskou čtvrtí tvořenou roubenými chalupami, ve kterých bydleli zejména hrnčíři a tkalci. Stavebním materiálem bylo hlavně dřevo, zdila se pouze část domku kolem pece. Přízemní stavení měla sedlovou střechu krytou šindelem. Uvnitř byla obvykle světnice, síň s černou kuchyní a komora. Památkovou rezervací lidové architektury byl Betlém vyhlášen v roce 1995, mnoho domků bylo postupně citlivě zrenovováno.

Pojmenování Hlinska je ostatně odvozeno od hlíny – hrnčířská osada při cestě z Čech na Moravu vznikla už v 11. století. Ve starobylém městě se nachází řada historických památek, například kostel Narození Panny Marie, radnice, tvrz či Ježdíkův dům s malbami podle návrhů Mikoláše Alše. Hlinecký pivovar byl založen roku 1913 pod názvem Společenský pivovar.

Hlinsko skanzen BetlémS řemeslnickou čtvrtí Betlém jsou spojeny i místní pověsti, například o hrnčíři Jakubovi. Byl synem tamního hrnčíře Matěje Drtiny, vyučil se řemeslu svého otce a pak se pustil do světa na zkušenou. Protože měl šikovné ruce, povedlo se mu získat věhlas i mezi bohatými zákazníky. Když si vydělal dost peněz, začalo se mu stýskat po Hlinsku a vrátil se domů. Zabezpečil svoje rodiče a sourozence a zařídil si hrnčířskou živnost, která vzkvétala. Jenže mezi jeho sousedy se začala rozmáhat závist – nepřáli Jakubovi jeho úspěch. Hrnčíř si myslel, že když zmizí jeho peníze, ztratí se i lidská závist a všechno bude jako dřív. Vyrobil proto veliký hrnec a nasypal do něj všechny své zlaťáky. Večer ho pak odešel zakopat na neznámé místo, jenže domů se už nevrátil a v Hlinsku ho už nikdy nikdo nespatřil. Lidé potom věřili, že zakopaný hrnec peněz někde v okolí musí být, ale ani odvážlivci, kteří se ho pokusili hledat, neměli štěstí…

Vojtěchovská rozhlednaOd skanzenu se přes město kolem školy a také pivovaru, který produkuje pivo značky Rebel, vydáme po žluté značce. Kolem Ratajských rybníků dorazíme do šest kilometrů vzdálené osady Dědová, cesta vede převážně lesem. Po příchodu k hlavní silnici, která Dědovou protíná, se po ní dáme doleva a přejdeme do vsi Kladno, která je téměř na dohled. Nad ní na návrší zvaném Na hrbovatkách stojí poblíž silnice I/34, která dělí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a Železné hory, v nadmořské výšce 590 metrů Vojtěchovská rozhledna. Je postavena z kamene, železa a dřeva a nese jméno podle blízké vesnice Vojtěchov. Zprovozněna byla v roce 2010, ční do výše více než šestnáct metrů a vyhlídková plošina je umístěna v téměř dvanáctimetrové výšce. Na rozhlednu vede devětapadesát schodů, otevřena je v hlavní prázdninové sezoně, na jaře a na podzim jenom o sobotách, nedělích a svátcích.

Filipov kapličkaOd rozhledny se pak vrátíme do Dědové a jejím okrajem pokračujeme dál po žluté značce do kilometr vzdáleného Filipova. Cesta nás hned za vsí zavede k lesu, pak polem a okrajem louky až k rozcestníku nad vesnicí. Filipov byl založen koncem 18. století, původně jako panský dvorec, později byl spojen s těžbou dřeva pro vrchnostenské železárny a sklárny. Osada byla pojmenována po Filipu Kinském – původně nesla název Filipoves. Filip hrabě Kinský měl od roku 1753 mimo jiné v držení i vedlejší Kameničky; v té době rovněž došlo k výraznému hospodářskému rozkvětu kraje. Dnes je Filipov místní částí Kameniček. Právě do nich pak po zelené značce zamíříme – je to z Filipova půldruhého kilometru cesty.
Vesnice příchozí zdraví tabulí se stylovým nápisem Vítejte u nás v Kameničkách, což je odkaz na světově proslavený obraz českého malíře-impresionisty Antonína Slavíčka z roku 1904 s názvem U nás v Kameničkách, jenž je oslavou drsné krásy Vysočiny. Slavíček v horácké vesnici pobýval a tvořil v letech 1903-1907. S Kameničkami, které si velice oblíbili malíři, je ale spojen i spisovatel Karel Václav Rais, jehož román Západ je inspirován právě touto vesnicí.
Kameničky leží v nadmořské výšce 625 metrů v pramenné oblasti řeky Chrudimky. První písemná zpráva o tomto sídle pochází z roku 1350. V roce 1392 je ves uváděna jako část rychmburského panství. Sto let poté nesla osada s rychtou název Rejchlova Kamenice. Po roce 1753, kdy obec získal Filip Kinský, byly v lokalitě zakládány nové dvorce a ovčíny. S chovem ovcí se lze v Kameničkách setkat dodnes.

Ve vesnici je možné obdivovat četné roubené chalupy a usedlosti, většinou opravené v souladu s památkovou péčí. Koncem 19. století měla obec přes 1200 obyvatel, v současné době jich čítá asi osm stovek. Část tamních stavení je užívána výhradně k rekreaci.
Z Kameniček se pak vydáme po zelené turistické značce k obci Hamry. Po dvou a půl kilometru cesty dojdeme k rozcestníku do místa zvaného Lány, kde se nachází několik rekreačních objektů a kde v 18. století stával hamr. Pokračujeme dál, do Hamrů je to ještě dva a půl kilometru.

Hamry se kdysi nazývaly Přerostlé a od 14. do 18. století byly známým střediskem železářské výroby; právě od toho byl pak odvozen nový název vesnice. Ve dvou hutích tam pracovaly hamry, přičemž hutě a hamry stály na řece Chrudimce v místech dnešní přehrady. Kolem ní ale trasa tohoto výšlapu nevede. U rozcestníku v Hamrech se přeorientujeme na modré turistické značení, které nás po třech kilometrech dovede zpět do Hlinska.