Rainbow page separator

Ředitelka žďárské Charity: Děkuji všem, kteří jsou vnímaví k potřebám druhých

Úterý, 22. Září 2015

Den charity 2015 Žďár nad Sázavou

Oblastní charita Žďár nad Sázavou funguje na poli sociálních služeb od roku 1993. Svojí rozmanitostí pomoci rýsuje takřka hranice okresu Žďáru nad Sázavou. Téměř 150 pracovníků poskytuje každodenně pomoc seniorům, nemocným, umírajícím, osobám s postižením, rodinám sociálně slabým, dětem a mládeži, která se vyskytla v ohrožení. V loňském roce poskytla žďárská Charita služby zhruba 6 000 osobám.

Organizace doposud získávala peníze na provoz od ministerstev, Kraje Vysočina, měst a obcí, dárcovských subjektů, případně uživatelů služeb. V letošním roce došlo ke změně v systému financování sociálních služeb a od roku 2016 se připravují změny další. O novém způsobu financování sociálních služeb a také o případných potížích, které tato změna může přinést, jsme diskutovali s Ing. Janou Zelenou, ředitelkou žďárské Charity.

Paní ředitelko, v čele žďárské Charity jste již od roku 2003. Třináct let je mimo jiné náplní vaší práce získávat prostředky na zajištění služeb pro lidi, kteří péči Oblastní charity potřebují a obrací se na vás se žádostí o pomoc. Nyní se mění způsob financování nejen vaší organizace, ale i všech sociálních institucí v Kraji Vysočina. V čem tato změna spočívá?

Tou největší změnou je, že finance, které jsme doposud získávali od Ministerstva práce a sociálních věcí, rozděluje od letošního roku Kraj Vysočina. Ten zároveň stanovil nové zásady pro poskytování příspěvku na podporu sociálních služeb pro rok 2016. V nich počítá se spoluúčastí ze strany měst a obcí. Procenta spoluúčasti obcí jsou přesně vyjádřena a liší se podle typu služeb.

Každá změna, zejména ta, které se týká provozních záležitostí organizace, s sebou nese určitě i obavy. Jak již bylo zmíněno v úvodu, města a obce na sociální služby pro své občany přispívají už nyní, je tedy něco, čeho se obáváte?

Jedná se o zcela nový systém, který budeme muset přijmout a možná vychytat průběžně ve spolupráci s Krajem nedostatky, které se mohou objevit. Co se týká měst a obcí, máte pravdu v tom, že většina z nich na služby, které poskytujeme jejich občanům, přispívá. Představitelé obcí to většinou berou jako povinnost se o své občany postarat. Mnohdy jsou to právě zástupci obce, kteří nás osloví o spolupráci při poskytování sociální služby. Problémem ale je, že v novém systému financování je procento spoluúčasti, které zde obcím nastavil pro příští rok Kraj Vysočina ve výsledku ve většině případů vyšší než finanční částka, kterou obce doposud přispívaly.

Chápu, že požadované navýšení může být pro některé obce a jejich rozpočty opravdu velký problém. Jak se tedy na zavedení nového systému připravujete?

V tuto chvíli se především snažíme jednat s představiteli měst a obcí a seznamovat je s novými zásadami Kraje Vysočina a vysvětlovat, co tato změna bude pro naši organizaci i pro obec znamenat. Snažíme se nastavit vhodné podmínky spolupráce pro obě strany. Také pevně věřím, že i Kraj Vysočina bude obce na nový systém připravovat.

V případě, že nedojde ke vzájemné dohodě o podílu financování obcemi, může nastat situace, kdy budete muset omezit poskytovanou službu nebo odmítat případné zájemce o službu?

Bohužel ano. Pokud nezajistíme dostatek finančních prostředků na provoz služeb, nebudeme mít z čeho zaplatit mzdy pracovníků a veškeré další náklady. Proto se může stát, že budeme nuceni služby omezit. Byla bych ale velmi nerada, aby tato situace nastala, proto mi nezbývá než doufat, že města a obce finance na zajištění sociálních služeb pro jejich potřebné ve svých rozpočtech najdou a budeme tak pokračovat v další spolupráci.

Zmínili jsme, že příjemci vašich služeb si hradí péči, a to podle ceníků, které máte umístěné na webových stránkách. Jaký je zhruba procentuální podíl těchto plateb v systému financování vaší organizace?

Přesněji je to tak, že příjemci některých našich služeb si na péči přispívají, ne ji hradí. Celkové náklady na hodinu péče jsou samozřejmě mnohem vyšší než to, co nám zaplatí uživatel služby. V průměru tržby od uživatelů činí kolem 25 % z celkového rozpočtu.
Co se týká plateb od uživatelů, řídíme se platnou vyhláškou, která stanovuje výši plateb od uživatelů pro jednotlivé služby. Nemůže si tedy ceny stanovovat neomezeně.

Stále mluvíme o financování sociálních služeb v příštím roce. Co ale letošní rok? Máte již služby finančně zabezpečené?

Z velké části naštěstí ano. Probíhají ještě jednání s několika málo obcemi, které prozatím příspěvek na provoz sociálních služeb, které jsou zabezpečovány naší organizací, nezaslaly. Žádosti jim však byly doručeny již na konci minulého roku. S těmito příspěvky od obcí v rozpočtu počítáme, a proto nám chybí. Věřím, že se i tato záležitost co nejdříve dořeší. Na druhou stranu je mezi představiteli obcí mnoho těch, kteří naši službu podporují a považují za nutnou a potřebnou pro jejich občany. Těm chci velmi poděkovat především za to, že jsou vnímaví k potřebám druhých.

Děkuji za rozhovor.
Veronika Dobrovolná

21. 9. 2015