> Žďárské vrchy tipy na výlet > Trenckova rokle zarostlá vegetací ústí nad vesnicí Drahonín

Trenckova rokle zarostlá vegetací ústí nad vesnicí Drahonín

Středa, 12. července 2017

Podmitrov / Výšlap do Trenckovy rokle a jejího nejbližšího okolí začíná v Podmitrově, místní části obce Strážek na Bystřicku. Ze Žďáru je ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to dvaatřicet kilometrů, nejrychleji se tam dostaneme pod silnici I/19, přičemž za Novým Městem odbočíme vpravo a dojedeme do Dolní Rožínky, odkud po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom odbočíme vpravo na Strážek a tam následně doleva do rekreační části zvané Podmitrov. V místě se rovněž před výšlapem, anebo po něm můžeme občerstvit v restauraci penzionu, případně obdivovat tamní „zvířenu“, což jsou prasata, kozy, ovce či koně ve výbězích.

Poté se po červené turistické značce pustíme nejdříve lesem podél řeky a později pěšinkami po skalách k sedm kilometrů vzdálené Trenckově rokli. Terén v druhé polovině trasy vede svahem po skalách a je poměrně náročný. V exponovaných místech chybí jakékoliv zábrany, takže chybný krok, například uklouznutí po vrstvě spadaného listí, může znamenat zřícení se z prudkého srázu do řeky Bobrůvky. V průběhu let navíc turistická stezka podléhá půdní erozi.

Minikaňon, k němuž nakonec dorazíme, vznikl na krátkém levostranném pří["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toku řeky Bobrůvky. Název Trenckova rokle je odvozen od jména Františka barona Trencka (1711-1749), jehož obraz je rovněž zavěšený u rozcestníku v rokli. Ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to kdysi obávaný vrchní velitel sboru nelí["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tostných pandurů, který byl mimo jiné také ve službách císařovny Marie Terezie, se v rokli měl údajně ukrývat a také někde v tamních skalách uložit velký poklad. Mínění his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toriků se však s lidovými pověstmi rozchází. Baron Trenck podle tvrzení odborníků v po něm pojmenované rokli nikdy nebyl. Neohrožený vojevůdce pocházející z italské Kalábrie nakonec zemřel ve vězení v brněnském Špilberku a jeho vzduchem vysušená mumie nyní spočívá v brněnské Kapucínské hrobce.

V Trenckově rokli, kde se „vysočinská“ řeka Bobrůvka podle map v zákrutu mění na „jihomoravskou“ Loučku, se kromě turistů odedávna scházejí trampové – turistům je tam k dispozici jejich ohniště, kde si mohou opéct buřty, než je červená značka vyvede po skále nahoru. Na té již fixní řetězy upevněny jsou a cesta dál pokračuje do nedalekých Skryjí.

My se od ohniště v rokli vydáme neznačenou ces["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou vlevo vzhůru, přičemž při dostatku vody můžeme obdivovat vodopády a po krátkém s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupání za pomocí lana připevněného na skále i vysoko položený trampský srub s příznačným názvem Orlí hnízdo. Ten má i svoji vlajku s názvem, který se postupem let nemění, u vyhlídky na špičky mohutných smrků. Srub se může dokonce pochlubit také rekreačním číslem a poš["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovní schránkou. Do té se ale dávají pouze vzkazy majitelům, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože žádný pošťák po laně s největší pravděpodobností nikdy nelezl.

Obvodové zdi chaty, která na skále s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojí už od 60. let minulého s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí, byly vystavěny z různých zbytků cihel a kamenů, jednoduchá šikmá střecha je pokryta plechem. 16. lis["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}topadu 1979 bylo usnesením rady MNV Olší u Tišnova srubu přiděleno číslo evidenční E4. V dalších letech byla chata novými majiteli postupně zrekonstruována, což nebylo právě jednoduché. Většinu stavebního materiálu ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}totiž stavebníci až na mís["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to přepravovali na zádech. Do „divočiny“ se technika jen tak nedostala. U romantické chaty na útesu se nachází i terasa, „polní“ ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toaleta, upravená cesta k vodě, dřevěné schodiště vedoucí k posezení s ohništěm i aquadukt. K dispozici je náhodným návštěvníkům, kteří se vyšplhají až nahoru, také ohniště. Před lety se přístřešek chaty Orlí hnízdo nezamykal, ani když tam jeho majitelé nebyli, takže turisté si tam mohli vypůjčit sirky, svíčky a další potřeby. Poté, co však byl srub několikrát vykraden, majitelům nezbylo než majetek po dobu své nepří["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tomnosti zamykat.

Od trampského srubu se vydáme roklí vzhůru proti proudu po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toka. Šplháme korytem po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toka, jehož okolí je po většinu roku zarostlé bujnou vegetací. Vys["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupáme až na louku na okraji lesa a odtud se po cestě pustíme vlevo k vesnici Drahonín. Dorazíme do malebné vísky, která v současné době čítá asi 120 obyvatel. Kdysi vznikla při prameni bývalého Nevěrského po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toka jako kolonizační sídlo. Její his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torie sahá až do roku 1353, kdy se poprvé setkáváme se jménem Drahonín, i když v his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torických listinách lze první zmínky o obci nalézt už v roce 1208. Podle nejznámější místní pověsti se v nedaleké Trenckově rokli za dob panování Marie Terezie skrýval známý pandur baron Trenck, když se císařovně znelíbil. Tehdy prý mu do jeho skrýše drahonínský stařeček Večeřa, který tam pandury náhodou objevil, musel pod hrozbou smrti vodit ovce, které si vojáci zabíjeli k jídlu, než jednoho dne z rokle zmizeli. Stařeček pak o svém zážitku dlouhou dobu mlčel…

Dominan["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou Drahonína je kaple Krista Krále z roku 1935, naproti ní funguje hostinec, kde je možné de v otvírací době občerstvit. Z Drahonína pokračujeme v cestě stále rovně přes vesnici. Na jejím konci sejdeme ze silnice II/390, která vsí prochází a odbočuje doprava, a dáme se rovně nejprve po zpevněné a později polní cestě až k silnici II/385. Vlevo se rozkládá kopec s názvem Kraví hora, od něhož se odvíjí název lokality, která je jedním ze sedmi vytipovaných míst v České republice pro možnou výstavbu trvalého podzemního úložiště jaderného odpadu.

Na silnici se po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom dáme vlevo a u au["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tobusové zastávky nad vesnicí Moravecké Pavlovice sejdeme po cestě vlevo. Do Pavlovic ale nedojdeme, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože na prvním rozcestí vpravo odbočíme na lesní cestu, po níž dojdeme až k rozcestí Lopaty. Tam se poblíž cha["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové oblasti napojíme na modrou turistickou značku a po dvou kilometrech dorazíme do osady Habří, místní části Moraveckých Pavlovic. Turistická značka nás poté provede vsí a sejdeme dolů k lávce přes řeku Bobrůvku, kde se dáme vpravo a po červeném značení dorazíme zpět k penzionu do Podmitrova.

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

Trenckova rokle zarostlá vegetací ústí nad vesnicí Drahonín