> Žďárské vrchy tipy na výlet > Kde se řeka ohýbá aneb Výšlap kolem sečské přehrady

Kde se řeka ohýbá aneb Výšlap kolem sečské přehrady

Úterý, 23. září 2014

Seč / Zhruba dvacetikilometrový výšlap začíná ve městě Seč, které je vzdáleno sedmačtyřicet kilometrů od Žďáru nad Sázavou. Nejrychlejší cesta vede po silnici I/37 přes Ždírec nad Doubravou a Trhovou Kamenici, a pak přes Horní Bradlo do Seče. Zaparkovat je možné na tamním náměstí.

Měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to s necelými sedmnácti s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovkami obyvatel se nachází v Chráněné krajinné oblasti Železné hory, patří do okresu Chrudim a kraje Pardubického. Název města, které se poprvé připomíná coby sídlo tamního vladyky, je odvozeno od kácení lesa a sečení divokých porostů za účelem získání úrodné zemědělské půdy. Postupně jméno prošlo mnoha změnami – od Syez, Syecz, Secž, Sedož, Setsh až po Seč. Na měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to byla Seč povýšena v roce 1853, v roce 1954 o ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to status přišla a v roce 2007 jí byl opět navrácen. K místním památkám patří například kostel svatého Vavřince na náměstí, kaple svatého Jiřího, zámek, případně zříceniny hradů Vildštejn a Oheb u přehrady.

Z náměstí se pustíme směrem k přehradě, přičemž se držíme zeleného značení, které kopíruje silnici II/343. To nás provede i úzkým silničním tunelem, nad nímž se v porostu tyčí skromné hradní ruiny. Sečská přehrada byla vystavěna mezi skalnatými vrchy se zříceninami hradů Oheb a Vildštejn v letech 1924 – 1935. Tím vzniklo jezero dlouhé šest a půl kilometru a hluboké místy až třicet metrů.

Zděná hráz vodního díla je dvaačtyřicet metrů vysoká a 165 metrů dlouhá. Pod přehradou je vyrovnávací nádrž se sypanou hrází vysokou 10,6 metru a dlouhou 111 metrů. Energetická část přehrady, jež slouží k vodohospodářským, energetickým a rekreačním účelům a je rovněž zdrojem pitné vody, byla vybudována v letech 1941 - 1946. Přivaděč vody do vyrovnávací komory je z větší části zho["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toven z dřevěných dýh stažených ocelovými obručemi. Disponuje průměrem dva metry a je dlouhý celkem 1280 metrů, přičemž se jedná o unikátní technickou památku.

Při stavbě sečské přehrady byl skálou pod zříceninou hradu Vildštejn proražen třicet metrů dlouhý tunel, kterým se dnes projíždí po hrázi. V té době se na Vildštejně rovněž uskutečnil archeologický průzkum, při němž byly objeveny his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toricky cenné předměty spjaté s minulostí panského sídla. Nalezené artefakty jsou v současné době umístěny v chrudimském regionálním muzeu.

Vildštejn byl menší hrad postavený na skále, který neměl ve spodní části okna ani dveře a dovnitř se vcházelo po žebřících či dřevěných schodech, jež bylo možné v případě napadení sídla odstranit, aby nepřítel nemohl vniknout do vnitřku hradu. První zmínka o něm pochází z roku 1251, na konci 15. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí už bylo neobývané sídlo zpustlé.rabičHra

Zbytky věže se dochovaly až do 40. let 19. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí, poté byly strženy. Do dnešních dní z Vildštejna zůstala pouze nepatrná část bašty a věže s gotickým okénkem, které jsou viditelné z přehradní hráze. Až nahoru ke zbytkům hradu je přístup komplikovaný, výhledu navíc brání stromy.

Za tunelem pokračujeme po zelené značce až na rozcestí Pod Ohebem, které je od náměstí vzdálené tři kilometry. Tam se napojíme na modré značení, po němž jdeme tři sta metrů až k poměrně rozsáhlé zřícenině hradu Oheb. Ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to hrad vznikl v druhé polovině 14. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí, byl postaven na strmém ostrohu v ohybu řeky Chrudimky (dříve se jí říkávalo Kamenice, anebo také Ohebka podle náhlé změny ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toku řeky ze západního směru na východní), ze tří stran bezpečně chráněn strmými svahy. Na přístupové straně byl hřeben překopán širokým příkopem s valem, za nímž stávala hranolová věž s bránou. K hradbě bylo přistavěno několik hospodářských stavení. Majitelé Ohebu se poměrně čas["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to střídali, přestavba v moderní a po obranné stránce maximálně vyhovující sídlo byla zahájena v roce 1455, kdy hrad vlastnili Trčkové z Lípy. Krátce po dokončení prací však začal význam panského sídla upadat, v roce 1533 už bylo neobydlené a postupem let zchátralo docela.

Ve 40. letech 19. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí nechal tehdejší majitel panství Vincenc Karel Auersperk zbytky ruiny upravit a vykácet okolní nále["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové dřeviny, o osm desítek let později se okolní krajina změnila v souvislosti se stavbou sečské přehrady. Díky ní se snížil i ostroh, na kterém zřícenina s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojí, a s umístěním přehradní hráze byl vrchol návrší zpřístupněn novou ces["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou. Z Ohebu je krásný výhled na sečskou přehradu, zejména na malebný ostrov v ní porostlý hus["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou vegetací.

Od zříceniny Ohebu pokračujeme další dva kilometry po modré značce, nejdříve lesem, po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom kolem osady Ústupky, kde je řada soukromých chat i rekreačních zařízení. Značka víceméně kopíruje břeh přehrady a poté řeku Chrudimku, která do ní vtéká, a ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to až k rozcestníku Mladiny, jenž je od Ústupků vzdálený čtyři kilometry. Tam „přes["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupíme“ na žluté značení a máme před sebou dva kilometry cesty k rozcestníku ve vsi Klokočov, přes kterou se vracíme zpět k sečské přehradě. Hned po několika desítkách metrů za Mladinami přejdeme „houpací“ dřevěnou lávku přes Chrudimku, projdeme kolem dřevěného rozcestníku Na Pilce a pokračujeme převážně mezi lesy až do Klokočova.

Ve vesnici nedaleko obecního úřadu roste památná lípa, kterou si můžeme zajít prohlédnout. Obvod jejího kmene je 870 centimetrů, výška devatenáct metrů a stáří mohutného stromu se odhaduje na tisíc let. Strom byl vysazen za doby vlády knížete Václava a je pozůstatkem bývalého pohraničního pralesa. Na památku císaře Karla IV. je od roku 1912 nazýván Karlovou (Královskou) lípou. Karel IV. v roce 1370 pobýval na hradě Lichnice u Třemošnice a při své cestě do lázní v Modletíně, který se nachází poblíž Klokočova, měl pod památnou lípou odpočívat.

Při cestě z Klokočova se držíme červené značky ve směru ke tři a půl kilometru vzdálené Horní Vsi, kde jsou roztroušeny další rekreační objekty. Cesta lemuje břeh přehrady a po necelých dvou kilometrech dojdeme k rozcestníku Na Předělu na silnici II/340. O pár desítek metrů dál je viditelný rozcestník Seč (čáslavské chaty), u něhož se dáme po žluté značce kolem vody k hlavní pláži a pak k restauraci a chatkám nad ní. Branou do kempu se následně dostaneme na silnici II/340, která nás dovede zpět na náměstí. Nenáročná vycházka okolo sečské přehrady čítá necelých dvacet kilometrů.

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

Kde se řeka ohýbá aneb Výšlap kolem sečské přehrady