Rainbow page separator

Výšlap za Králem smrků u Oslavy i Biblí kralickou

Čtvrtek, 24. Březen 2016

K Velkopolskému dvoru

Náměšť nad Oslavou / Romantické údolí řek Oslavy a Chvojnice je cílem asi třicetikilometrového pěšího výletu, který začíná v Náměstí nad Oslavou. Město s pěti tisíci obyvateli, kterému vévodí renesanční zámek s anglickým parkem a francouzskou zahradou, v němž návštěvníci mimo jiné mohou vidět unikátní expozicí gobelínů, je od Žďáru nad Sázavou vzdáleno padesát kilometrů cesty. Za vidění v něm stojí například památný Žižkův dub pod zámkem, jehož stáří se odhaduje na devět set let, renesanční stará radnice z 2. poloviny 16. století na náměstí, barokní kostel svatého Jana Křtitele či barokní most z roku 1737 o sedmi obloucích a s dvaceti sochami, kterému se přezdívá Malý Karlův most.

K Velkopolskému dvoruV Náměšti zaparkujeme například u tamního Penny Marketu, a pak se už držíme červené turistické značky, která nás čtyři kilometry povede částí zástavby a lesíkem, po polních cestách i alejí přes Velkopolský dvůr, dále kolem zrevitalizované retenční nádrže Kolomaznice s posezením až k rozcestníku U Vlasáka – levý břeh. Název nádrže Kolomaznice je odvozeno od někdejší činnosti, která v těch místech probíhala. Stávala tam menší bouda a pec, v níž doutnalo pryskyřičné dřevo. Pryskyřice vytékala pod hranicí dřeva a byla chytána do kbelíků. Ještě za tepla se pak smísila s tukem, parafínem či vazelínou, čímž vznikla kolomaz na mazání dřevěných os vozů.

U VlasákaTuristické značení upozorňuje, že cesta po břehu řeky Oslavy přírodní rezervací Údolí Oslavy a Chvojnice je vhodná pouze pro zdatné turisty. Ve sněhu, při zvýšené vodní hladině a za námrazy je neprůchozí. Zpočátku je stezka lesem pohodlná, poté se ale přibližuje k říčnímu břehu a přibývá balvanů, které je třeba přelézat. Obzvlášť exponovaná místa jsou vybaveny řetězy. Lokalita je po dlouhá léta oblíbená trampy – hned u turistické stezky stojí totem osady Zlatá podkova. Na skalách nad osadou je „hřbitov“ trampů – kovové destičky s vyrytými jmény zesnulých přivrtané do kamenů. Jenom o kousek dál se nachází trampská osada s názvem Klondike. Červená značka se poté od řeky zvedá nejdříve v prudkém stoupání, které pak pozvolna pokračuje až ke zřícenině hradu Lamberk na skále nad Oslavou. Od „Vlasáka“ až pod zříceninu jsou to čtyři kilometry.

Z hradní ruiny, byť měla bohatou historii, se do dnešních dnů kromě velmi skromných zbytků prakticky nic nedochovalo. Mimo značky klubu turistů ji připomíná jenom žulový pomníček Jana řečeného Sokola z Lamberka, který válečníkovi a někdejšímu držiteli hradu věnoval veterán klub z nedalekého Březníka v roce 2007. Lamberk byl postaven kolem roku 1370 Jaroslavem z Miroslavských Knínic, otcem Jana Sokola z Lamberka. Jan se proslavil jako válečník v době svárů mezi členy vládnoucího lucemburského rodu. Později ve válce Polska a Litvy proti řádu německých rytířů stál na straně polského krále Vladislava II. Jagelonského. V roce 1410 se účastnil významné bitvy u Grunwaldu, kde byl řád německých rytířů poražen. Hrad Lamberk zanikl před rokem 1459, byl rozbořen moravskými stavy po skončení husitských válek.

Podél OslavyOd vyhlídky na řeku Oslavu na hradním návrší se vrátíme zpět na červenou značku. Ta nás po půl kilometru cesty dovede k rozcestníku Pod Pastýřkou. Sejdeme dalšího půl kilometru dolů k Oslavě k rozcestníku Pod Vlčím kopcem a od něj míříme k sedm kilometrů vzdálenému Senohradskému mlýnu. Červená značka směřuje podél řeky přes chatovou oblast s dřevěnými sruby pod skalami, jež se nad nimi tyčí. Obdivovat v těch místech můžeme také Krále smrků, což je podle informační tabulky smrk starý více než 250 let, který v roce 2005 dosáhl výšky 46 metrů. Údajně se má jednat o čtvrtý nejvyšší smrk v České republice.
V části osady, kde se nenacházejí žádné chaty, poutá pozornost pomník a malá pamětní deska na skále. Tamní chataři je věnovali památce šesti britských vojáků, kteří v těch místech 9. září 2004 zahynuli při havárii vrtulníku.

Kraví horaÚdolím Oslavy dojdeme až na silnici, po které kousek pokračujeme. Za rozcestníkem Skřipina se opět vrátíme k pěšině vedoucí po kamenitém břehu řeky. Pak nás červená značka navede vlevo do lesa a vystoupáme k bývalé hájovně Sedlečko, částečně přestavěné do podoby hradního sídla. Za ní na rozcestí lesních cest odbočíme doprava a dojdeme až ke zřícenině hradu Kraví hora. První zmínka o hradu nad soutokem Oslavy a Chvojnice pochází z roku 1387. Počátkem 15. století proslula hradní posádka loupežemi v širokém okolí, nejčastěji její nájezdy směřovaly proti majetku třebíčského kláštera. Při hromadné akci moravských stavů proti loupežnickým sídlům ve čtyřicátých letech 15. století byl hrad dobyt a pobořen. Do dnešní doby se z Kraví hory dochovala polovina šest metrů vysoké věže, která dominuje celému areálu, patrné jsou také pozůstatky hradeb a nároží hranolové bašty.

Lávka přes OslavuV 19. století dali majitelé náměšťského panství vybudovat ze zbytků hradních zdí romantický altánek. Ten už dnes ale dávno neexistuje.
Od zříceniny sestoupíme kilometr k Senohradskému mlýnu, kde se napojíme na modré značení. Tentokrát se vydáme proti proudu řeky Chvojnice, která se u Senohradského mlýna vlévá do Oslavy. Dalších šest kilometrů cesty k Sudickému potoku půjdeme po břehu řeky, kterou značka několikrát přechází po provizorních lávkách, případně tok obcházíme po skalách vedoucích nad ním. Pěšina je tam úzká, fixní řetězy chybí, takže za deště, sněhu a při námraze je schůdná jen s velkou opatrností. Při té příležitosti rovněž procházíme skalnatý vrchol Kozích hřbetů, skal vypínajících se nad Chvojnicí. U soutoku se Sudickým potokem pokračujeme tři kilometry proti proudu Chvojnice, až dorazíme k Olšinskému (Olšovskému) mlýnu, jenž je kilometr vzdálený od Kralic nad Oslavou, obcí s necelou tisícovkou obyvatel.
První písemná zmínka o Kralicích pochází z roku 1310. Obec se proslavila Památníkem Bible kralické – muzejní objekt byl v Kralicích postaven na konci 60. let minulého století, zprovozněn byl 28. září 1969. Ve vesnici kdysi poblíž kostela stávala tvrz, která v letech 1578–1620 skrývala tajnou tiskárnu Českých bratří. Ta tiskla nejenom knihy náboženského charakteru, ale také nejrůznější světská díla a učebnice. Jejím nejvýznamnějším produktem však zůstává šestidílná takzvaná Bible kralická, která náleží k vrcholům tiskařského umění v českých zemích. Kvalitou svého projevu se řadí k ojedinělým pokladům českého jazyka, který přispěl k jeho uchování a rozvíjení v dobách protireformačních. V památníku jsou mimo jiné uloženy materiály z výzkumu kralické tvrze a ze sbírek muzejního spolku. Pokud chceme muzeum navštívit, nachází se v Martinské ulici, návštěvní doba v jednotlivých měsících roku je uvedena na webových stránkách Moravského zemského muzea.

V Kralicích se napojíme na cyklotrasu číslo 5182 vedoucí do Náměště, která nás po polních cestách dovede ke tři kilometry vzdálenému Velkopolskému dvoru. Pak už zbývá jenom kilometr cesty po červeném značení zpět k autu.