Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Přibyslav
Rainbow page separator

Z Brodu proti proudu Sázavy až do Žďáru

Neděle, 26. Leden 2014

Žďár nad Sázavou / Výšlap začíná trochu netradičně, a to na vlakovém nádraží ve Žďáře nad Sázavou. Odtud za půl hodiny rychlíkem z Brna do Prahy dojedeme přes Přibyslav do Havlíčkova Brodu. Z havlíčskobrodského nádraží můžeme ještě před tím, než se pustíme po turistické značce zpět do Žďáru, dojít do města a prohlédnout si jeho historické centrum, které je městskou památkovou zónou.

havlickuv brod namesti (1)Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod – Deutschbrod) byl původně hornickou osadou, která vznikla poblíž brodu přes řeku Sázavu. Nejdříve se ves nazývala Smilův Brod, a to podle svého zakladatele Smila z Lichtenburka, o kterém existují první zmínky kolem roku 1234. Nejstarší zpráva o osadě pochází z roku 1256, v roce 1274 byla povýšena na město a ke konci 13. století je už sídlo obehnáno hradbami. Od roku 1308 se město jmenovalo Německý Brod. Roku 1637 je pak povýšen na královské město. Po vysídlení Němců z Československa po 2. světové válce byl Německý Brod přejmenován na Havlíčkův Brod, a to podle literáta Karla Havlíčka Borovského. V současné době v něm žije asi třiadvacet tisíc obyvatel.

K místním kulturním památkám patří stará renesanční radnice z konce 15. století, která byla roku 1891 pseudobarokně přestavěna, gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, Hnátův kámen, Havlíčkův dům, Kašna se sochou Tritona, Malinův dům, Stamicův dům, Štáflova chalupa, středověké a barokní domy či zbytky městského opevnění. Zajímavé jsou i tamní parky. Až si prohlédneme centrum města, pod Havlíčkovým náměstím se napojíme na červenou turistickou trasu, která byla pojmenována jako Cesta Karla Havlíčka Borovského. Ta nás proti proudu řeky Sázavy povede do Přibyslavi.
poutnik lipnickyV případě, že centrum Havlíčkova Brodu vynecháme, hned z vlakového nádraží projdeme kolem sousedícího autobusového nádraží ulicí 5. května. Pak se dáme doleva ulicí Bělohradskou a následně odbočíme doprava kolem kavárny U Mostu po mostě vedoucím přes Sázavu. Na druhém břehu je rozcestník, který ukazuje, že do Přibyslavi nás po červené značce čeká patnáct kilometrů chůze. Směřujeme proti proudu Sázavy, kolem sportovního areálu, přičemž po levé straně mineme zajímavou dřevěnou plastiku nazvanou Poutník lipnický řezbáře Josefa Špicla. Socha byla pod skálu poblíž řeky instalována v roce 2010. Po dvou a půl kilometrech cesty dojdeme do místní části Havlíčkova Brodu Termesivy, kde žije něco přes stovku obyvatel. Z osady po třech a půl kilometrech dojdeme do obce Pohled.

Vesnice s přibližně sedmi stovkami obyvatel leží v české části Vysočiny po obou stranách řeky Sázavy. Společně s nedalekou osadou Simtany tvoří obec Pohled, která historicky bývala městečkem (od roku 1872).

Do konce 13. století vedla přes Pohled obchodní stezka, která propojovala Haberskou stezku v Brodě s Libickou stezkou, jež vedla přes Přibyslav a Ronov. Od středověku byl Pohled osídlen převážně německy mluvícími obyvateli, německy se obec nazývala Frauenthal. Jméno se odvozovalo od kláštera cisterciaček, později přestavěného na zámek, který stojí při pravém břehu Sázavy a je nejvýznamnější místní památkou. Klášter byl založen v druhé polovině 13. století šlechtičnami z rodu Vítkovců. Zakladatelky jej nazvaly Der lieben Frauen Tal (Údolí blahoslavené Panny Marie), zkráceně Frauental. Za dobu své existence byl klášter několikrát vydrancován a zase obnoven, rovněž vyhořel a nakonec byl zrušen v rámci josefinských reforem v roce 1782. Na zámek objekt přestavěl Josef, hrabě z Unwerthu, který panství koupil v roce 1807. Součástí pohledského historického areálu je i kostel svatého Ondřeje přiléhající k zámku, původně klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. U objektu stojí kaple Všech svatých z roku 1693.

olsiakuv gryf pohledČervené značení vede kolem kostela i zámku, před nímž stojí socha žďárského výtvarníka Michala Olšiaka. Jedná se o mytologického gryfa – spojení nejsilnějších zvířat na zemi a ve vzduchu. Socha bájného tvora se lvím trupem, zadníma nohama, ocasem a ušima, ale s orlí hlavou, krkem, křídly a pařáty je vyrobena z betonu.
Z Pohledu jdeme dál kolem osady Simtany, a pak se opět dostaneme do blízkosti řeky a železniční trati, které s drobnými odchylkami turistická trasa z Havlíčkova Brodu k Přibyslavi víceméně kopíruje. Nedaleko od vesnice Stříbrné hory červené značení přechází silnici – značka je v letních měsících mezi listnatými stromy špatně vidět. Po čtyřech kilometrech, které jsme ušli z Pohledu, se pak dostaneme k rozcestníku Pod Kateřinou – po levé straně na kopečku vidíme špičku kostela svaté Kateřiny se hřbitovem. Odtud zbývá ještě pět kilometrů na přibyslavské náměstí, už zdálky je zřetelná dominanta v podobě věže původně gotického kostela Narození svatého Jana Křtitele.

Přibyslav - věž

Věž v Přibyslavi

V Přibyslavi na náměstí došlo ke změně turistického značení – byla odstraněna směrovka s údajem, že do Žďáru nad Sázavou je to po červené značce devatenáct kilometrů, což v některých tištěných turistických mapách dosud není zaneseno. Turistická rasa je označena až o kus dál, po druhé straně silnice naproti nádraží. Tam se z náměstí dostaneme Husovou ulicí, přičemž mineme zámek, ve kterém je umístěno muzeum hasičské techniky. V jeho těsném sousedství stojí socha Jana Žižky z Trocnova na koni. Je menší kopií pražské sochy podle návrhu Bohumila Kafky z roku 1931. Originální socha je umístěna na Vítkově, váží 16,5 tuny a skládá se ze 120 bronzových částí spojených pěti tisícovkami šroubů. Patří tak mezi největší jezdecké sochy na světě.
Červená značka vedoucí z Přibyslavi směřuje ulicí U Koupaliště, která je za Hotelem Přibyslav, a míří pak přes Ronov, Pořežín, Velkou Losenici a Hamry nad Sázavou do Žďáru nad Sázavou.

Pokud chceme do Žďáru o pár kilometrů kratší cestou, ale hlavně méně náročným terénem, využijeme cyklostezku z Přibyslavi do Sázavy. Ta začíná na konci města a kopíruje „starou“ železniční trať. Cyklotrasa byla vybudována v roce 2011, disponuje šířkou tři metry, je na ní devět lávek a dvě odpočívadla a měří necelých deset kilometrů. Cesta po ní skýtá atraktivní výhledy na železniční mosty na nové železniční trati.
Ze Sázavy nám pak ještě do Žďáru zbývá sedm kilometrů cesty po silnici přes Hamry nad Sázavou. Túra čítá kolem pětatřiceti kilometrů.