> Žďárské vrchy tipy na výlet > Z Víru do kopce na Horní les a přes Javorův kopec zpět

Z Víru do kopce na Horní les a přes Javorův kopec zpět

Neděle, 21. června 2015

Vír / Zhruba patnáctikilometrový výšlap, který je vhodný i pro děti, začíná ve Víru – čtyřiatřicet kilometrů vzdáleném od Žďáru nad Sázavou. Nejjednodušší cesta je po silnici I/19 do Bystřice nad Pernštejnem a na konci města ze silnice odbočit vlevo na Vír.

Vír je upravená vesnice s dochovanými prvky původní horácké architektury, kterou protéká řeka Svratka. Leží v údolí sevřeným skalami. Kromě četných skalních vyhlídek v okolí je možné obdivovat i přehradu nad Vírem, naučnou stezku či v sezoně Vírský mlýnek – repliku původního, který je instalován v Horáckém muzeu v Nové Městě na Moravě. V zimě ve Víru funguje na skále pod přehradní hrází dosud jediná umělá ledová lezecká stěna v České republice. Vír se stal centrem turistiky dávno předtím, než byla přehrada postavena. Bylo ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to už v 80. letech 19. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí díky restauratérovi Františku Šťastnému, který svým hostům nabízel místní specialitu - bylinný likér Vírský vánek, ale nejenom ten. Do jeho podniku brzy našla cestu řada významných osobností, a ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to jak kulturního, tak i politického života. Ke Šťastnému zavítali například literáti Petr Bezruč, Karel Čapek, Alois Mrštík, Eduard Bass, Arne Novák, pěvkyně Ema Destinová či přední československý politik Jan Masaryk a řada dalších za první republiky známých osobností.

Od rozcestníku u lávky přes Svratku nedaleko hlavní silnice se dáme po zelené turistické značce, která nás ces["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou do pět kilometrů vzdáleného Malého Tresného povede do kopce. Nejdřív půjdeme kolem vírského hřbi["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tova a chat, poté dále lesem. Po dvou a půl kilometrech dojdeme k rozcestníku Nad Věstníkem. Pokračujeme po zelené značce a těsně před vesnicí uhneme doprava na silnici, zanedlouho pak značka opět mizí v lese. Dojdeme nad Malé Tresné, odkud jsou pěkné vyhlídky na okolní krajinu, a sejdeme do vesnice. Malé Tresné je malá osada s nepravidelnou návsí a rozptýlenými domy, která leží při silnici, jež ji spojuje s obcí Rovečné. Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1351, kdy náležela pánům z Pernštejna, koncem 16. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí připadla ke kunštátskému panství. V současné době je Malé Tresné se zachovalými původními usedlostmi místní části Rovečného. Značení nás provede až na konec vesnice, kde pokračujeme po žluté turistické značce do půldruhého kilometru vzdáleného Rovečného. Název obce je zřejmě odvozen od slova „rovec“, což je zdrobnělina ke slovu „rov“, jež znamená nerovné mís["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to s výmoly. Existuje ještě jiný možný výklad pojmenování vesnice - při přestavbě některých domů po první svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové válce se v zemi našlo velké množství lidských kostí, z čehož bylo usuzováno, že tam před staletími bývalo pohřebiště, tedy pole s rovy - rovečné pole. První zmínka o Rovečném, které nyní čítá více než šest s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovek obyvatel, pochází z roku 1335. Nejvýraznější tamní pamětihodností je novorenesanční evangelický kostel, který byl v letech 1897-1898 vystavěn na místě zbořené ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toleranční modlitebny. V obci je i ka["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tolický kostel zasvěcený svatému Martinovi. Ve své současné podobě byl postaven roku 1721 hrabětem Karlem z Lamberka na místě dřívějšího kostela, o němž se zachovalo jen málo zpráv. Sva["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tostánek je v barokním slohu, vesnické architektury, jednolodní a s jednou čtyřbokou věží v průčelí. Areál kostela je památkově chráněn.

V Rovečném se přeorientujeme na červené turistické značení, které směřuje ke 2,5 kilometru vzdálené rozhledně v Horním lese. Nejdříve po půldruhém kilometru dorazíme z rozcestí Dudkovice, odkud je ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to do kopce k rozhledně ještě kilometr. His["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torie rozhleden v Horním lese, který je svou výškou 774 metrů nad mořem nejvyšším vrcholem přírodního parku Svratecká hornatina, je dlouhá. Někdejší vyhlídku zvanou Rakušanka připomíná například his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torická pohlednice vydaná v roce 1918. Jedenadvacet metrů vysoká věž pak stála na kopci v letech 1936–1954, další rozhledna v letech 1968–1974. Ta měřila osmatřicet metrů a její zbytky byly odstraněny v roce 2000. V roce 2001 byla v Horním lese postavena a o rok později otevřena nová telekomunikační věž, která se nachází devět metrů pod vrcholem kopce. Měří devětapadesát metrů a po zdolání 201 ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}točitých kovových schodů, které rozhlednu obtáčejí, je z ochozu umístěném v osmatřicetimetrové výšce poutavý výhled na okolní krajinu. Kromě bližšího i vzdálenějšího okolí, jako je Rovečné, Malé a Velké Tresné, část Olešnice, zřícenina hradu Zubštejn, část Bystřice nad Pernštejnem, přehrada Vír, kostelík svatého Michaela ve Ví["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tochově, Písečné, Polom, Sulkovec a Bystré, je za ideálních podmínek možné vidět i Jeseníky a Praděd, Králický Sněžník a někdy i Krkonoše.

Pod rozhlednou je umístěno turistické posezení a malé ohniště a je možné se tam zapsat hned do dvou vrcholových deníků uložených ve schránkách u posezení. Jeden je Brněnské výškovnice, druhý pobočky Klubu českých turistů Jaroslava Gutha-Jarkovského z Poličky. Právě jeho členové k rozhledně v Horním lese každoročně na jaře pořádají hvězdicový výstup z několika míst v okolí. Z Horního lesa sejdeme zpět k rozcestníku Dudkovice, odkud se vydáme po modrém značení do tři kilometry vzdáleného Chlumu. Nedaleko před ním můžeme obdivovat přírodní památku Javorův kopec. Ta byla vyhlášena v roce 1996 na jižním konci hřebene Horního lesa s výhledem na jih k údolí Svratky a ve směru k Vírské přehradě na korouhvickou zá["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toku. Přírodně zajímavou lokalitu na jižní straně tvoří fragmenty prameništních luk s typickou květenou - populací prstnatce májového. Javorův kopec za příznivých povětrnostních podmínek využívají ke svým letům také paraglidisté.

Vesnice Chlum, do které z Javorova kopce sejdeme, je administrativně spojena se sousední Korouhvicí. Původní vesnici Korouhvice, která zůstala pod hladinou vírské přehrady, už připomíná jenom korouhvická zá["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toka. Vesnička s původně dvaadvaceti popisnými čísly ale na rozdíl od nedalekého Chudobína, který je nyní v asi patnáctimetrové hloubce pod hladinou, nezanikla docela. Když byla v roce 1946 Korouhvice vysídlena s tím, že její obyvatelé dostanou náhradní domy na jižní Moravě, ne všichni se chtěli do Li["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tobratřic u Znojma, kde po poválečném odsunu zůstaly volné statky, odstěhovat. Pět rodin se tehdy rozhodlo v oblasti zůstat a jejich členové si vystavěli nové domky nad přehradou - ty původní na dně nádrže používali až do jejich za["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}topení stavební dělníci. Tak vznikla nová Korouhvice, která má ale nyní jen několik stálých obyvatel. Pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to je spojena s vedlejším Chlumem, kde v současné době žijí necelé čtyři desítky lidí. Z Chlumu pokračujeme po modré turistické značce; do Víru jsou ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to ještě tři kilometry cesty, převážně z kopce.

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

Z Víru do kopce na Horní les a přes Javorův kopec zpět