Rainbow page separator

Za Barborkou a Vitulkou až k Medlovskému rybníku

Sobota, 4. Květen 2013

Tři Studně / Trasa výšlapu začíná v malé obci Tři Studně na Novoměstsku – od Žďáru nad Sázavou je vesnička o zhruba stovce trvalých obyvatel ležící v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy vzdálená dvanáct kilometrů. Obec se nachází v nadmořské výšce 723 metrů, což ji řadí mezi podhorské vesnice s nižší průměrnou teplotou.

Ves byla založena v roce 1645 jako osada dělníků nedalekých fryšavských hutí na pasece se třemi studánkami. Samotný název obce Tři Studně byl použit až v roce 1665, v roce 1749 pak dostala vesnice vlastní pečeť, ve znaku má tři okovy. Tři Studně jsou mimo jiné od počátku 20. století oblíbenou rekreační oblastí s rybníky Sykovec a Medlov, na „letní byt“ tam jezdili především lidé z Brna nebo Prahy, nezřídka z uměleckých kruhů.

tri-studne-namesti-euVe Třech Studních je možné zaparkovat například na centrálním parkovišti u obecního úřadu, případně o kousek dál na parkovišti u hotelu U Loubů. Odtud půjdeme kousek po modré turistické značce k rozcestníku Tři Studně a odtud pak dál po modré. Při té příležitosti si nezapomeneme prohlédnout miniaturní náměstí Evropské unie, které bylo vyhlášeno v roce 2004 coby „nejmenší náměstí světa“. Platí tam zákaz parkování (auto se tam neotočí) a hlavní atrakcí náměstíčka je rozcestník, který vytvořil pražský malíř a grafik Ivan Svatoš, jenž ve Třech Studních dlouhá léta chalupaří. A hned vedle má svoji Letní minigalerii, kde ho navštěvují četné osobnosti kulturního a společenského života. Výtvarník se významnou měrou podílí na kulturním a recesistickém životě obce. Turisté se z rozcestníku nejenom dozvědí, kudy do známých světových metropolí a jak daleko jsou od vesnice vzdáleny, ale protože ve Třech Studních neexistuje rasismus ani xenofobie, jsou tam vítáni i zástupci mimozemských civilizací. Pro tyto účely je na rozcestníku umístěna značka, která přikazuje, že neidentifikovatelné létající předměty (UFO) jsou povinny dodržovat povolenou přistávací rychlost, jež nesmí přesáhnout 9 999 metrů za sekundu.

Po modré značce se pak po půl kilometru cesty kolem rekreačních zařízení různých firem dostaneme až k rozcestníku Sykovec–rozcestí, kde přejdeme na zelenou značku ve směru Sklené a zamíříme po ní do lesa k přírodnímu amfiteátru u studánek Barborka a Vitulka. Ty jsou vzdáleny asi půl kilometru.

Se studánkami je spojena tradiční jarní slavnost s názvem Otvírání studánek. V lese se každoročně v květnu rozezní stejnojmenná kantáta hudebního skladatele Bohuslava Martinů, rodáka z Poličky. Námětem pro ni se stala báseň dalšího poličského rodáka Miloslava Bureše. Báseň s poetickým názvem Píseň o studánce Rubínce, která popisuje jarní lidový zvyk z Vysočiny – čištění studánek, Miloslav Bureš složil v roce 1954 na břehu rybníka Sykovce právě ve Třech Studních, o rok později ji pak Martinů zhudebnil. Premiéra kantáty Otvírání studánek se uskutečnila 7. ledna 1956.

tri-studne-rozcestnik1Báseň Bohuslavu Martinů připomněla nejenom jeho lásku k Vysočině, ale i vzpomínky na pobyt ve Třech Studních v červenci roku 1938, kam přijel na pozvání své žačky, brněnské dirigentky a skladatelky Vítězslavy Kaprálové. Poznával místní krásnou krajinu, na kterou pak vzpomínal v letech strávených v zahraničí. Stejně tak na Vítězslavu Kaprálovou, jež zemřela v roce 1940 v pouhých 25 letech. Krátce předtím se stačila provdat za Jiřího Muchu, syna malíře Alfonse Muchy, kterého poznala při svém pobytu v Paříži. Jejich manželství trvalo necelé dva měsíce, Kaprálová podlehla v exilu v jihofrancouzském Montpellier tuberkulóze. I přes svoji předčasnou smrt však skladatelka stačila zkomponovat pětadvacet skladeb, dirigovala Českou filharmonii v Praze i Orchestr BBC v Londýně. O skladatelčin hudební odkaz od roku 1998 pečuje kanadská hudební společnost The Kapralova Society, jež sídlí v kanadském Torontu.

Obě významné osobnosti ve Třech Studních připomíná pamětní deska na hotelu U Loubů a pamětní desky na vilce číslo 29, kam Kaprálovi kdysi do Třech Studní jezdili. Studánka Vitulka v lesním amfiteátru je pojmenovaná po Vítězslavě Kaprálové a její pamětní deska byla v místě odhalena v roce 2003. Slavnost Otvírání studánek doprovázená vystoupením dětských folklorních souborů se pravidelně koná poslední sobotu v květnu od 14 hodin, letos se uskuteční v sobotu 25. května.

Od studánek pokračujeme dál po zelené značce a po dvou kilometrech dojdeme do Skleného.

Malá obec v nadmořské výšce 752 metrů, kde nyní žije necelá stovka obyvatel, vznikla v blízkosti zaniklého dvorce Bratroňovice, první zmínka o ní pochází z roku 1407. S největší pravděpodobností se podle názvu jednalo o vesnici sklářů. V okolí se těžila železná ruda pro vysokou pec v nedaleké Polničce.

studanky-tri-studne1V tamní zvonici z roku 1892 je umístěna hasičská zbrojnice, naproti je kaplička z roku 1891, kamenný kříž pod ní pochází z roku 1832. Další kamenný kříž budeme míjet nad obcí při cestě od Třech Studní. Ve Skleném se dochovaly lidové stavby, především typické roubené chalupy. Z vesnice pokračujeme po zelené turistické značce do necelých pět kilometrů vzdáleného Světnova.

Obec ležící devět kilometrů severně od Žďáru nad Sázavou byla založena před rokem 1293 kolonizační činností žďárského kláštera v jihovýchodní části Libického újezdu, který klášteru daroval Jan z Polné. Prvním rychtářem se stal nějaký Světina, po němž obec získala svůj název. První písemná zmínka o Světnově pochází z roku 1366. Nejvíce obyvatel v obci žilo v roce 1869, a to bezmála tisícovka lidí, dnes jich má Světnov asi čtyři stovky. Koncem 19. století ve vzkvétající vesnici fungovala cihelna, působili tam dva kováři, dva mlynáři v mlýnech s pilami, tři ševci, čtyři krejčí, řezník, stolař, kolář a tkadlec.

Po druhé světové válce v rámci osídlování pohraničí odešlo ze vsi dvacet světnovských rodin, šlo o více než sedm desítek osob. Světnov byl v letech 1980 -1990 místní částí Žďáru nad Sázavou, poté se opět stal samostatnou obcí.

Ve Světnově opustíme turistické značení a půjdeme tři kilometry po silnici do sousedního Cikháje. Ve vesnici, jež v současné době čítá asi stovku obyvatel, je možné vidět několik objektů, které jsou zapsány na seznamu kulturních památek.

medlovsky-rybnik

Katastr Cikháje se rozkládá po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, vznik se datuje do roku 1366, kdy bylo vyměřeno katastrální území a vznikla usedlost Walddorf, která spadala pod správu žďárského kláštera. O dva roky později byla nedaleko Walddorfu založena osada Czykhaki. Jejími prvními osadníky se stali obyvatelé české i německé národnosti – lesní dělníci a uhlíři.

V Cikháji se napojíme na modrou turistickou značku ve směru na Fryšavu a dojdeme po ní po tři a půl kilometrech k rozcestníku Pod Fryšavským kopcem. Tam přejdeme na zelené značení a asi po čtyřech kilometrech dojdeme k rozcestníku ve Fryšavě.

Fryšava pod Žákovou horou leží asi deset kilometrů severně od Nového Města na Moravě, rozkládá se po obou březích potoka Fryšávka. Dnes tam žije asi 350 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1560 a její vznik souvisí s tamní sklárnou, jež patřila mezi nejstarší na Novoměstsku. V polovině 17. století v ní byla zavedena výroba benátského skla, v roce 1718 provoz vyhořel. Byl sice znovu obnoven, ale už jen krátce, pak sklárna zanikla. Ukázky výrobků jsou k vidění v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě.

Fryšava byla součástí novoměstského panství, v roce 1749 dostala svoji pečeť. Ve druhé polovině 17. století se u Fryšavy začala těžit železná ruda pro železárnu v nedalekém Kadově. Jednalo se o mohutné ložisko, ruda se tam dobývala do 50. let 19. století. Ve Fryšavě se napojíme na žlutou turistickou značku a po ní půjdeme po asfaltové silničce asi dva kilometry až k Medlovskému rybníku.

medlov1Rekreační rybník je jednou z největších a nejvýše položených vodních ploch v oblasti, leží v nadmořské výšce 710 metrů a má rozlohu osmadvacet hektarů. Břeh na severní straně je travnatý, jinak je okolo vodní nádrže lesní porost. U rybníka je písčitá pláž a jeho dno je rovněž písčité. V těsné blízkosti nádrže se nachází kemp a stánek s občerstvením, o kousek dál stojí hotel.

Od rozcestníku u rybníka se po zelené značce vrátíme zpět do Třech Studní, jsou to necelé dva kilometry cesty. Ve Třech Studních se ještě můžeme zastavit u romantického rybníka Sykovce, který v letní sezoně kvůli své čisté vodě patří rovněž k velmi oblíbeným koupacím plochám. Celý okružní výšlap je dlouhý asi dvaadvacet kilometrů.