Rainbow page separator

Za pokladem do Trenckovy rokle

Úterý, 6. Listopad 2012

Trenckova rokle / V malebném údolí řeky Bobrůvky (Loučky) se nachází nefalšovaný minikaňon vytvořený na jejím krátkém levostranném přítoku. Název Trenckova rokle je odvozen od jména Františka barona Trencka (1711-1749), jehož obraz je možné vidět u rozcestníku v rokli. Tento kdysi obávaný vrchní velitel sboru nelítostných pandurů, který byl mimo jiné také ve službách císařovny Marie Terezie, se v rokli měl údajně ukrývat a také tam někde ve skalách uložit velký poklad. Mínění historiků se však s lidovými pověstmi rozchází. Baron Trenck prý v rokli nikdy nebyl.

trenckova-rokle-1

Neohrožený vojevůdce pocházející z italské Kalábrie nakonec zemřel na Špilberku a nyní spočívá v brněnské kapucínské hrobce.

Jak se ale turista do Trenckovy rokle v zákrutu řeky, kde se „vysočinská“ Bobrůvka podle map mění na „jihomoravskou“ Loučku a kde se odedávna scházejí trampové, dostane? Jedna z nejkratších cest vede ze Strážku na Bystřicku, konkrétně z jeho rekreační části Podmitrov se stejnojmenným penzionem.

V kýžené rokli stanete po sedmi kilometrech chůze po „červené“ převážně podél řeky, místy i v náročnějším terénu po příkrých březích. Hlavně na mokrém spadaném listí to dost klouže, takže se hodí pevné trekové boty s profilovanou podrážkou. Pokud se od rozcestníku v rokli, kde je rovněž ohniště, vydáte neznačenou cestou vlevo vzhůru, můžete obdivovat místní vodopády (ale jen když je dost vody) a po krátkém stoupání za pomocí fixního lana i vysoko položený trampský srub. Ten se může dokonce pochlubit i číslem a poštovní schránkou. Je ale víceméně jisté, že k ní nikdy žádný poštovní doručovatel po laně nelezl.

Srub s příznačným názvem Orlí hnízdo stojí na skalním výběžku s vyhlídkou na špičky mohutných smrků už od začátku 60. let minulého století.

trenckova-rokle-2Chata je viditelná už z turistické stezky od Podmitrova, je ale napůl skrytá mezi korunami stromů. Stačí však zvednout hlavu a podívat se vlevo nahoru. Její obvodové zdi byly vystavěny z různých zbytků cihel a kamenů, jednoduchá šikmá střecha byla pokryta plechem. 16. listopadu 1979 bylo usnesením rady MNV Olší u Tišnova srubu přiděleno číslo evidenční E4. V dalších letech byla chata postupně dalšími majiteli zrekonstruována, což nebylo právě jednoduché. Většinu stavebního materiálu totiž stavebníci až na místo přepravovali na zádech. Do „divočiny“ se technika nedostala.

Toho, kdo se pomocí lana vyšplhá až k chatě, překvapí především již zmíněná poštovní schránka. Ta je pro případné vzkazy, protože na rozdíl od jiných chatařů majitelům Orlího hnízda nevadí, když se zvědaví návštěvníci přijdou na jejich srub podívat zblízka. Ať už v chatě zrovna jsou, anebo ne. Ale v posledních letech ji už zamykají. Sice se zdá jako málo pravděpodobné, že by se nějaký zloděj šplhal do takových výšek, nicméně stalo se.

U romantické chaty na útesu se nachází i terasa, „polní“ toaleta, upravená cesta k vodě, dřevěné schodiště vedoucí k posezení s ohništěm i aquadukt. A také vyvěšená vlajka s názvem srubu, jenž se s léty nemění…