Rainbow page separator

Ze Svratky přes Křižánky k Devíti skalám

Čtvrtek, 14. Březen 2013

Svratka / Výchozím bodem turistického výšlapu je město Svratka, dvě desítky kilometrů vzdálené od Žďáru nad Sázavou.  Automobil je možné zaparkovat v blízkosti náměstí, červená turistická značka nás kolem golfového hřiště zhruba po dvou kilometrech dovede k bývalému loveckému zámečku Karlštejn. Ten ovšem nemá se svým stejnojmenným českým „kolegou“ a ani se žádným Karlem vůbec nic společného. Lovecký zámeček Karlštejn byl postaven v letech 1766 – 1776 majitelem rychmburského panství Filipem Kinským. Název sídla má původ v přeneseném pojmenování nedalekého Zkamenělého zámku, skaliska, kterému se kdysi říkalo Kahlstein, tedy holý kámen.

karlstejn_Zkomolením názvu v běžné lidové řeči později vzniklo pojmenování Karlštejn, a to se vžilo i pro nedaleký zámeček (a později především pro něj). Do jeho areálu je zastavěná kaple sv. Jiljí, která v místě stála dříve než samotný zámek, její oltář byl podle dostupných záznamů vysvěcen v roce 1708.

V roce 1823 koupil panství šlechtický rod Thurn-Taxisů. U zámku byla rovněž myslivna a do roku 1925 sídlo obklopovala jelení obora. V roce 1945 byl zámek znárodněn a převzala jej TJ Spartak Svratka, která na chátrající budově opravila střechu a chtěla v ní zřídit turistickou noclehárnu a obrazárnu. K tomu však nikdy nedošlo.

Od 60. let 20. století byl zámek opravován a jako své rekreační středisko ho využíval podnik Kras Brno a později Oděvní podnik (OP) Prostějov. Prostějovská oděvní společnost po svém krachu zámeček v rámci konkurzního řízení prodala novému majiteli. Pro veřejnost je objekt uzavřený, stavbu je možné obdivovat pouze zvenčí. Za zmínku stojí i to, že zámeček v minulosti přilákal také filmaře. Už v roce 1950 se tam točil film Temno, o více než půl století později pohádka O kominickém učni a dceři cukráře (2007), ale i závěrečný díl druhé řady populárních Četnických humoresek s názvem Slavnost (1997).

karlstejnCesta od zámečku pokračuje dál po modré turistické značce směrem k jedenáct kilometrů vzdáleným Devíti skalám. Po zhruba půldruhém kilometru dojdeme k již zmíněnému skupinovému skalisku Zkamenělý zámek (Kahlstein), které se nachází východním směrem od Svratky v nadmořské výšce 765 metrů. Skalní útvar je z východní strany obehnán náspem a dvojitým valem. Zkamenělý zámek podle archeologických průzkumů nebyl tvrzí, jak se dříve často soudilo, nýbrž hradištěm, v němž se v dobách kamenné, bronzové i železné vystřídalo mnoho generací obyvatel.Dva kilometry od Zkamenělého zámku se na modré značce v nadmořské výšce 757 metrů nachází přírodní památka rozkládající se na území o rozloze 10,4 hektaru s názvem Milovské perničky. Tři skalní útvary dosahují výšky až pětadvacet metrů, nahoře je značená vyhlídka.

Název skal pochází od lidového slova perničky – zdrobnělina slova pernice, což je mísa s drsným vnitřním povrchem, v níž se najemno třel uvařený mák. A proto se říká osmi „mísám“ na vrcholcích skal, které pernice připomínají, perničky.

Největší z perniček má průměr 87 centimetrů a hloubku třicet centimetrů. Tyto zajímavé prohlubně vznikly erozní aktivitou. Pověsti jim ale přisuzovaly různý původ a účel, například také to, že byly lidmi vytvořeny ke kultovním účelům, sloužily k zapalování strážních ohňů, používaly se k drcení obilí a podobným činnostem… Žádnou z těchto teorií se však nepodařilo prokazatelně doložit.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAZ Milovských perniček cesta dál vede kolem skal nazývaných Čtyři palice ve výšce 723 metrů nad mořem. Skalní útvar je složen ze tří hlavních skal s názvy Děvín, Paličatá, Tvrz a nízkého hřebene Opomenutá. Téměř svislou asi třicet metrů vysokou západní stěnu hlavního bloku ukončují čtyři mohutné bloky – palice. Jmenují se Sfinga, Kobyla, Paličák a Bašta. Skály jsou s oblibou vyhledávány horolezci. Označená vyhlídka je ale přístupná i běžným turistům bez výstroje.

Trasa výšlapu dál směřuje k obci Křižánky, dlouhé vesnici se dvěma stovkami usedlostí a necelými čtyřmi stovkami trvalých obyvatel. Jejich počet se v létě s ohledem na velké množství chalupářů dočasně zněkolikanásobuje. Malebnou vesnicí protéká řeka Svratka, která ji rozděluje na českou a moravskou, což dokládají i historické hraniční kameny. Vesnice se skládá ze tří částí – z Moravských Křižánek, Českých Křižánek a Českých Milov. V roce 1960 byly České a Moravské Křižánky sloučeny do jedné obce se společným názvem Křižánky, v roce 1998 k nim pak byla přičleněna i ves České Milovy.

Historické jádro Křižánek je vesnickou památkovou rezervací, největší v Kraji Vysočina. V roce 2012 se obec stala Vesnicí Vysočiny, od čehož se pak odvíjelo její 3. místo v celostátním kole soutěže Vesnice roku 2012.

hranicni-kamen-cechy-okres-hlinskoPrvní písemná zmínka o české části obce Křižánky pochází z roku 1392. Patřila k rychtě v České Svratce, po husitských válkách byla ale částečně zpustlá. K rozvoji osady došlo v 17. století, kdy tam byla postavena sklárna a později železářský hamr. Moravská část Křižánek vznikla s největší pravděpodobností o něco později, první písemná zpráva se váže k roku 1437 a zmiňuje moravskou část Křižánek v souvislosti s dokumentem Jana z Pernštejna, který zajišťoval věno své manželce Barboře z Valdštejna. V roce 1580 patřily Moravské Křižánky k novoměstskému panství. I v nich fungovala od 17. století sklářská huť a poté i hamr.

Zvonice v Křižánkách pochází z roku 1863, kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů byl dostavěn v roce 1934.V Křižánkách se měly v roce 1886 objevit i první lyže na Vysočině, tehdy ještě ne místní provenience, ale dovezené z Norska. Později se pak lyže včetně jejich výroby rozšířily do okolí.

hranicni-kamen-morava

Křižánky rovněž prosluly ruční pilníkářskou výrobou, kterou se v obci zabývaly mnohé rodiny – dodnes ve vsi i okolí zbývá několik pamětníků, kteří se touto činností kdysi živili. S tímto ne zcela obvyklým řemeslem, které křižáneckým obyvatelům až do druhé světové války pomáhalo zajistit obživu, souvisí i necelé dva kilometry dlouhá naučná stezka s názvem Za pilníkáři na Český kopec, na kterou je možné si z trasy výšlapu „odskočit“. Má šest stanovišť a začíná před křižáneckým obecním úřadem.

Cesta z Křižánek pak pokračuje dále po modré značce až k Devíti skalám, což je se svými 836 metry nad mořem nejvyšší vrchol Žďárských vrchů a druhý nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny (první je Javořice v Jihlavských vrších s 837 metry nad mořem). Devět skal leží tři kilometry jihozápadně od Křižánek. Skalní labyrint, který tvoří tři dlouhé hřebeny s devíti věžemi a tři malé věžičky, je častým a oblíbeným cílem turistů, protože vrchol takzvaného Hlavního bloku je přístupný a opatřený zajištěnou vyhlídkou. Za příznivého počasí je odtud pěkný výhled severním směrem na Svratku a pomezí Čech a Moravy.

Kromě Hlavního bloku Devět skal tvoří ještě dalších osm skalisek – nesou jména Záludná věž, Žďárská věž, Královský zámek, Dvojitá věž, Pyramida, Malá věž, Strmá věž a Šikmá věž. Horolezecká činnost je povolena na severních stěnách hlavního hřebene. Přírodní památka Devět skal byla vyhlášena na výměře 3,3 hektaru v roce 1976.

devet-skal_Naproti hlavnímu hřebenu Devíti skal leží Křižánecký hřeben o délce asi šedesáti metrů. Jeho vyšší část s kolmou údolní stěnou, kterou využívají horolezci, se jmenuje Trůn, dvojitá věžička na okraji nese název Milenci. Asi padesát metrů pod spodním koncem Křižáneckého hřebenu stojí osamělá skála Hrádek, u cesty směrem od Křižánek – asi 1,5 kilometru před Devíti skalami při modré turistické značce – horolezci s oblibou využívají osmadvacet metrů vysokou Bílou skálu.

Při zpáteční cestě z Devíti skal se orientujeme na žlutou turistickou značku, která nás provede okrajem Křižáneckého polesí a pak zpět do Svratky. Celá vycházka čítá zhruba dvacet kilometrů plus asi tři další navíc, pokud se turista v Křižánkách ještě rozhodne projít tam a zpátky pilníkářskou naučnou stezku.