Vysočina, vysocina, aktuality, dobrolníci
Rainbow page separator

Dokáže mládež dobrovolně pomoci?

Středa, 4. Květen 2011

Mezi lidmi je možné zaslechnout, že v dnešní době je vše jen za peníze a mladá generace je již jiná, snad „zkaženější“. Ano, jsou jiní, vždyť jejich život je odrazem současné společnosti.Podstatou tohoto článku není přemýšlet o mládeži, ale vyzdvihnout přínos asi tisícovky mladých dobrovolníků, kteří pomáhají v Oblastní charitě Žďár nad Sázavou a v jiných spolupracujících organizacích. Každoročně věnují organizaci své dovedností, čas a nadšení při různých činnostech (pravidelná či jednorázová pomoc na zařízeních, Tříkrálová sbírka, humanitární pomoc aj.).

kopretina-charita-dokaze-mladez-pomociK jedné z činností našich mladých dobrovolníků patří projekt „Mládí v akci“, který uvedla do života v roce 2009 studentka žďárského gymnázia Marie Dvořáková se skupinkou asi deseti dobrovolníků. Jedná se o projekt založený na šikovnosti, spontánnosti a dobrovolnosti lidí, kteří svým osobitým způsobem rozradostňují srdce uživatelů sociálních služeb. Dobrovolníci se v projektu střídají, ale základní myšlenka se přenáší dál. V současné době si tři týmy připravují tři různé programy: Perníková chaloupka (pohádkové představení trojce Radka Stránská, Anežka Bukáčková, Lukáš Bořil), Zpíváme pro radost (hudební představení pro děti pod vedením Adély Novotné) a Čtení s Anetkou (dramatické čtení pro dospělé pod vedením Anety Vnenčákové). Jejich činnost oceňují nejen zaměstnanci zařízení, ale i samotní uživatelé. Velmi nás potěšila slova paní Věry, účastnice programů „Mládí v akci“: „Přátelský vztah mezi obyvateli Domu klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou a Anežkou Bukáčkovou a Markétou Stránskou, které úspěšně v roce 2009 absolvovaly střední zdravotní školu, neukončila jejich maturita. Mylně si důchodci mysleli, že další jejich studium již jim nedovolí realizovat divadelní pohádky, vybrané z národní tvorby spisovatelů. Dobrou vizitkou je jejich sympatie ke stárnoucím lidem. Anežku a Markétu doprovází radost i do jejich sociálních center na naší Vysočině, kde je rádi jak důchodci tak děti vidí.“
Myslím, že na otázku uvedenou v úvodu tohoto textu lze odpovědět: “Ano, někteří mladí lidé dokáží pomoci, jen jim musíme dat příležitost a podporu“.

Michaela Mahlová, koordinátorka dobrovolnického centra Kambala