Rainbow page separator

Kolem zřícenin na Bystřicku

Sobota, 20. Duben 2013

Bystřice nad Pernštejnem / Výchozím bodem putování po zříceninách Bystřicka je Bystřice nad Pernštejnem, šestadvacet kilometrů vzdálená od Žďáru nad Sázavou. Zaparkovat je možné na bezplatném centrálním parkovišti za Masarykovým náměstím a pak se pustit po modré značce k silnici I/19 ve směru na Štěpánov nad Svratkou. Značka přechází státní silnici a pak se vine kolem čističky odpadních vod, dále po cestě a posléze směřuje do lesa. Nejdříve kopíruje tok řeky Bystřice, později se od něj trochu vzdálí a po více než pěti kilometrech chůze dojdeme k rozcestníku označující hrad Aueršperk. Zbytky hradních zdí jsou kousek od značené cesty vpravo do kopce.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAHrad byl postaven zhruba v polovině třináctého století na ostrohu nad řekou Bystřičkou. Aueršperk své dnešní jméno získal zřejmě ve 14. století. Hrad se však nedočkal ani husitské doby, s velkou pravděpodobností byl dobyt a zničen během markraběcích válek na konci čtrnáctého století. Původní stavební rozvrh hradu je na ostrohu stále poměrně zřetelný, přestože zříceninu dávno pohltil les. Místy až třináct metrů hluboký příkop a obranný val jsou zřejmé na první pohled. Vedle zbytků věže si turisté mohou prohlédnout rozvaliny hradního paláce a trosky oblé věže, která byla vysunuta na východní cíp hradního hřebene. Na prostranství s pozůstatky hradu se kromě bujné zeleně nachází i improvizované ohniště; turisté tam nezřídka bivakují.

Po modré značce od Aueršperka se po dvou kilometrech dostaneme k rozcestníku Pod Bajerovým kopcem; ke zřícenině Zubštejna zbývá ještě půldruhého kilometru. Trasa směřuje dále do osady Pivonice, místní části Bystřice nad Pernštejnem. Projdeme kolem kapličky svaté Anny. Tato kulturní památka pochází patrně z konce 17. století, ale již v 15. století na místě stávala zvonice, k níž byla později přistavena kaple. Její dnešní podoba pochází z roku 1771. V roce 1996 byly uvnitř pod omítkou objeveny cenné fresky, které byly později zrestaurovány, v dalších letech došlo i na opravu oltáře, střechy a usazení nové věžičky.

Značka dál pokračuje přes osadu a strmým kopcem s půlkilometrovým stoupáním vede až pod zříceninu. Ta se svým rozsahem a zejména dochováním mohutných pozůstatků obytného paláce a vstupní věže řadí mezi nejvýznamnější památky středověkých dějin na Bystřicku.

V letech 2009 až 2011 bylo vybudováno statické zajištění zříceniny v rámci jejího zpřístupnění pro turisty, na které Bystřice nad Pernštejnem – majitel zříceniny – využila evropské dotační fondy. Další ideou je vybudování řemeslného předhradí na louce pod zříceninou, jež by bylo v provozu v hlavní turistické sezoně. Zatím se však na tento projekt nepodařilo získat potřebné finance.

pod-bajerovym-kopcemV rámci statického zajištění ruiny došlo k vybudování dřevěného mostu mezi předmostím a vlastním jádrem hradu, aby návštěvníci dále neničili šplháním po hradbách uvolňující se zdivo a sami nebyli vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu. Na louce pod zříceninou v rámci stavebních úprav přibyly obléhací dřevěné stroje, jakožto atrakce pro turisty. Podobné válečné stroje však pod Zubštejnem nikdy nestály, protože se používaly hlavně při obléhání měst ležících v rovinatém terénu.

Hrad v nadmořské výšce 688 metrů byl vystavěn zřejmě koncem první třetiny 14. století pány z Medlova (předchůdci pánů z Pernštejna), první zpráva o něm pochází z roku 1344. Původně se jmenoval Kámen, latinsky Lapis, později Zubří kámen, tedy Zubrštejn, od toho se časem odvodil název Zubštejn. Byl vystavěn jako sídlo rodové větve a měl za úkol střežit řeku Svratku.

Od druhé poloviny 14. století střídal hrad majitele, do rukou Pernštejnů se dostal opět v roce 1446. Nakonec ale nepohodlný, odlehlý a vysoko položený hrad přestal pro reprezentaci šlechtického rodu vyhovovat, jeho další členové dali přednost nedalekému Pernštejnu. V roce 1596 je Zubštejn uváděn jako pustý.

Ke hradu se váže řada pověstí, nechybí v nich ani poklad či tajná chodba. Jedna z pověstí hovoří i o tom, že na hradě měla být vězněna dcera krále Jiřího z Poděbrad, který ho měl poté dobýt a zničit. Na tuto známou zkazku řadu let navazovala tradiční červencová takzvaná Bitva o Zubštejn, při které dobytí hradu před diváky předváděli členové řady šermířských skupin z celé republiky. V loňském roce byla zteč hradu jako taková poprvé z programu vypuštěna, pořadatelé akce ji nahradili programově pestřejším festivalem historického šermu a hudby.

zubstejn1Ze Zubštejna směřuje červená turistická značka asi tříkilometrovým pozvolným klesáním k atraktivní zřícenině hradu Pyšolec, která se nachází v katastru obce Vír. Ze značky tam míří odbočka, až k zřícenině je ovšem nutné opět vystoupat.

Rozsáhlý hrad byl v nadmořské výšce 465 metrů vystavěn ve 13. století. První zmínka o něm pochází z roku 1350, kdy jej Filip mladší z Pernštejna prodal, ovšem už jako poškozený. Majitelé, Pernštejny nevyjímaje, se pak na postupně obnoveném hradě různě střídali, Pernštejnům se sídlo definitivně vrátilo v roce 1446.

Ve druhé polovině 15. století však hrad zpustl, v roce 1464 je uváděn jako zbořený.

Z hradu Pyšolce byla dříve vyhlídka do údolí Svratky (které dnes není vidět přes vysoké stromy). Zbytky hradních zdí se tyčí vysoko nad řekou, která je obtéká ze třech stran – z té čtvrté vedla kdysi přístupová cesta přerušovaná hlubokými příkopy s padacími mosty, pásy obranných valů a hradeb byly trojité. Do současnosti se z Pyšolce zachovala část kdysi zhruba pětadvacet metrů vysoké věže a zbytek hradního paláce, který byl patrně s věží spojený pavlačí. Zbytkem opevnění je pilíř přímo nad vyrovnávací vodní nádrží Vír II.

Fotogenická zřícenina je rovněž spojena s řadou pověstí, zejména o tamních zakopaných pokladech. Z rozcestí u Pyšolce červená značka pokračuje do Víru, k rozcestníku u lávky to jsou necelé dva kilometry. Po dalším kilometru chůze obcí se na příštím rozcestníku přeorientujeme na žlutou turistickou značku a asi půl kilometru po ní půjdeme po silnici II/388 ve směru k Bystřici nad Pernštejnem.

pysolec1Kousek před rozcestníkem Hrdá Ves, což je část obce (do roku 1954 byla Hrdá Ves samostatnou obcí), je možné se v hlavní turistické sezoně zastavit u takzvaného Vírského mlýnku. Jedná se o zmenšenou repliku dřevěného originálu, který v minulém století na potoce ve Víru postavil vírský obyvatel Vincenc Navrátil. Po jeho smrti dědicové technickou zajímavost věnovali Horáckému muzeu v Novém Městě na Moravě.

Původní Navrátilův mlýnek čítal nejdříve jenom několik dřevěných figurek, které rozpohybovala síla vodního proudu. Jejich počet byl autorem v průběhu let rozšiřován, přibyla silnější pohonná jednotka i další nové figurky – nakonec jich bylo asi sedm desítek. Tento původní Vírský mlýnek od května do září funguje na nádvoří novoměstského muzea.

Současný mlýnek umístěný ve Víru, který je menší než Navrátilův originál, nechali Vírští s přispěním dotace a sponzorských darů vybudovat v roce 2007 na obecním pozemku v blízkosti řeky Bystřice, kde současně vznikla klidová zóna. Záměrem bylo, aby se Vírský mlýnek vrátil do Víru. Nový figurální soubor se skládá z asi dvou desítek pohyblivých postaviček, které pohání dřevěné mlýnské kolo.

Od rozcestníku v Hrdé Vsi pak pokračujeme po žluté značce až k rozcestníku Pod Bajerovým kopcem, což jsou z Hrdé Vsi dva kilometry. Tam se napojíme na modrou značku, po které jsme přišli od Bystřice, a přes Aueršperk se pak do města zase vrátíme. Pěší výlet kolem zřícenin na Bystřicku měří zhruba pětadvacet kilometrů.