> Žďárské vrchy tipy na výlet > Po modrém okruhu přes lesy kolem Nového Města

Po modrém okruhu přes lesy kolem Nového Města

Čtvrtek, 10. října 2013

Nové Měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to na Moravě / Jedenáctikilometrová procházka v těsné blízkosti Nového Města na Moravě kopíruje modře značený místní vycházkový okruh a je vhodná i pro méně zdatné turisty či děti. Zaparkujeme na parkovišti u tamního Ski Hotelu, jedenáct kilometrů vzdáleného od Žďáru nad Sázavou, v jehož těsné blízkosti se nachází rozsáhlý spor["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovní areál, a vydáme se po modrém místním značení zpět směrem k silnici, po které jsme přijeli. Na úpatí Harusova kopce je na stromě umístěna informační tabulka, která označuje začátek takzvaného terénního testu zdatnosti. Zároveň jde o nejnáročnější část vycházky. V rámci testu zdatnosti při chůzi do kopce v délce 750 metrů překonáme převýšení 115 metrů a nahoře na Harusově kopci (741 metrů nad mořem) si můžeme změřit tep a výsledek srovnat s orientační tabulkou, která nám odhalí, jakže na ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom s fyzickou kondicí vůbec jsme. Kdo je na ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom dobře, ces["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou nahoru ještě stíhá zaznamenat, že kolem v létě roste velké množství malin a ostružin, případně je i je ochutná.

Kopec je pojmenován po svém někdejším majiteli, jemuž pozemek patřil v 18. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí. Za první republiky stála na vrcholu dřevěná turistická chata s rozhlednou, v roce 1942 však vyhořela a už nebyla obnovena. Nyní se na Harusově kopci tyčí televizní vysílač, veřejnosti je ovšem nepřístupný.

Test fyzické zdatnosti je spojen se jménem novoměstského lékaře Karla Daňka, který ve městě začal působit v 60. letech minulého s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí. Pacienti od Hotelu Ski na Harusův kopec tehdy šplhali vybaveni speciálním zařízením, které přenášelo jejich tep na elektrokardiograf, jenž byl umístěný přímo v hotelu. Známá byla rovněž populární akce pro veřejnost s názvem Dovolená pro zdraví, při které rekreanti v sedmdesátých letech 20. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí za účelem zvýšení své fyzické kondice nachodili desítky kilometrů po různě náročných turistických trasách ve Žďárských vrších.

Z Harusova kopce se po modrém místním značení pustíme po asfal["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové cestičce dolů pod kopec, přičemž pozorně sledujeme značku, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože ta po chvíli uhýbá vpravo do polí. Pak jdeme okrajem pole, projdeme remízkem a z kopce sejdeme až k Cihelskému po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toku, který přejdeme. Po něm pak o kus dál překonáme i silnici vedoucí z Nového Města do Vlachovic.

Dál se převážně lesem vydáme směrem k rozcestníku Bílá skála a od něj lesem Ochoza po klikatých cestičkách až k rozcestníku Pod Ochozou. Ačkoliv se jedná o městský les, relativně dost frekven["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovaný, dají se v něm najít houby i lesní plody. Následně jdeme střídavě lesem a okrajem pole, přičemž sledujeme značku, která je v některých místech mezi stromy špatně postřehnutelná. Projdeme les Borovina a po polní cestě se dostaneme k silnici II/354 vedoucí z Nového Města na Moravě do jeho místní části Maršovice. Přejdeme komunikaci a o kus dál před sebou uvidíme rozcestník V Kopcích, který nás nasměruje do Maršovic, souběžně s modrou tam vede také červená značka místního okruhu. Součástí Nového Města na Moravě se vesnice stala v roce 1960. První písemná zpráva o Maršovicích pochází z roku 1483, kdy maršovský rychtář odváděl do Bystřice „výběrku“ na kata od patnácti osadníků. Ves tehdy náležela k pernštejnskému panství, jehož správní centrum představovala dnešní Bystřice nad Pernštejnem.

Název Maršovice pravděpodobně pochází z křestního jména Mareš, tedy domácké podoby jmen Marek či Martin. Při rozdělení pernštejnského panství v roce 1500 se Maršovice staly součástí takzvaného novoměstsko-jimramovského dvojdílu a později částí novoměstského panství. Ves získala svoji pečeť v roce 1749, ve znaku má kříž. Známou se stala tamní rychta, první zmínky o ní pocházejí z roku 1550. Postupem let byla mnohokrát opravována a přestavována, poslední významnou přestavbou prošla v roce 1960, kdy se z ní stal stylový hotel Maršovská rychta s obdélníkovým půdorysem a empírovým průčelím z 19. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí.

Maršovská rychta byla v minulosti rovněž zázemím pro bratry Křičkovy – hudebního skladatele Jaroslava (1882 – 1969) a básníka Petra (1884 – 1949), pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože jejich maminka z rychty pocházela. Po smrti svého manžela se i se svými třemi dětmi v roce 1891 přestěhovala z Valašska, kde do té doby bydleli, nejdříve nakrátko do Německého (Havlíčkova) Brodu a po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom zpět do Maršovic k rodičům. Tvorba sourozenců Křičkových se později dočkala mnoha ocenění. Petr Křička byl au["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torem textu ke skladbě Josefa Suka s názvem V nový život, která získala v roce 1932 na olympiádě v Los Angeles stříbrnou medaili. Jaroslav Křička byl mimo jiné au["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torem Horácké suity, za kterou obdržel při olympiádě v Berlíně roku 1936 bronzovou medaili. Básník Petr Křička je pochován na ka["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tolickém hřbi["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tově v Novém Městě na Moravě a sourozencům je věnována pamětní deska v prvním patře hotelu Maršovská rychta. V Maršovicích coby malý chlapec pobýval i budoucí spisovatel Josef Věromír Pleva, který tam z blízkých Radňovic docházel k sedlákovi pást dobytek. Seznámil se tehdy i s bratry Křičkovými, ačkoliv ti byli podstatně starší než on.

["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to-na-morave-koupaliště.jpg"> PŘÍRODNÍ KOUPALIŠTĚ NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to-na-morave-koupaliště-300x225.jpg" width="300" height="225" />Za Maršovskou rych["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou odbočíme doprava po modrém značení, červené pokračuje ve směru k novoměstskému nádraží. Cestičkou se po modré značce dostaneme k novoměstskému přírodnímu koupališti, respektive rybníku. Přejdeme po jeho hrázi a vys["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupáme do lesa, odkud nás asfal["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tová komunikace vyvede ve spor["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovním areálu Vysočina Arena u Hotelu Ski, kde máme zaparkováno au["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to. V restauraci hotelu, který byl v lese Ochoza postaven začátkem 70. let minulého s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí, se můžeme rovněž občerstvit.

Pokud máme čas a chuť, můžeme si ještě zajet, či zajít prohlédnout Nové Měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to na Moravě, minimálně jeho his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torické centrum. Měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to, které v současné době čítá asi jedenáct tisíc obyvatel, bylo založeno kolem roku 1250 Bočkem z Obřan, zakladatelem cisterciáckého kláštera v nedalekém Žďáře nad Sázavou. Největšího rozkvětu se dočkalo v době renesance, kdy jej vlastnili páni z Pernštejna. Jeho majitelé se několikrát změnili, ale nejdéle, od roku 1699 až do osvobození po 2. svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové válce, měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to patřilo brněnské nadaci šlechtičen. Zachovalé his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torické jádro tvoří dnes městskou památkovou zónu. Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti patří ka["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tolický kostel svaté Kunhuty, budova radnice a zámek, dnes Horácká galerie. Nové Měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to bylo povýšeno na měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to v roce 1635, od roku 1906 disponuje přívlastkem na Moravě, aby se odlišilo od ostatních Nových Měst. Měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to má celkem devět místních částí – Hlinné, Jiříkovice, Maršovice, Olešnou, Petrovice, Pohledec, Rokytno, Slavkovice a Studnice.

Aktuálně je Nové Měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to na Moravě nejvýznamnějším lyžařským centrem na Vysočině, kde se pořádá závod Svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tového poháru Zlatá lyže, le["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tos se tam konalo i mistrovství světa v biatlonu. Tamní spor["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovní areál je rovněž dějištěm závodů horských kol. Jeho okolí je vhodné nejen pro příznivce zimních sportů, ale i pro pěší turisty a cyklisty, v blízké době například dojde k vybudování sítě speciálních tras pro horská kola – singltreků v lese Ochoza.

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

Po modrém okruhu přes lesy kolem Nového Města