Rainbow page separator

Z českých minihor jsou vidět sousední Žďárské vrchy

Čtvrtek, 25. Červenec 2013

Blízkov / Začátek asi dvacetikilometrového výšlapu do Arnoleckých hor – nejnižších hor České republiky – je v obci Blízkov u Netína, která je vzdálená třiadvacet kilometrů od Žďáru nad Sázavou. První písemná zmínka o Blízkově pochází z roku 1298. Jeho majitelé se v průběhu let střídali, až po bitvě na Bílé hoře v roce 1621 byl všechen okolní majetek prodán Rombaldovi hraběti Collaltovi, přičemž tento šlechtický rod jej pak držel až do roku 1945.

kostelAutomobil je možné zaparkovat ve středu obce, kde jsou kromě rybníka tři církevní stavby. Moderní kotel svatého Václava byl vystavěn v roce 1971, ale až v roce 1990 vysvěcen. Před jeho vchodem jsou umístěny sochy svatého Václava a Panny Marie. Za kostelem stojí zajímavá kaplička svatého Jana Nepomuckého, která byla postavena kolem roku 1762, a hned vedle malá čtyřboká zvonička.

Obec Blízkov se v polovině minulého století proslavila netradiční sportovní a technickou zajímavostí v podobě lyžařského můstku na kopci Mirhart. Postavili ho v letech 1946 a 1947 sportovní nadšenci pod vedením blízkovského obyvatele Josefa Svobody, trojnásobného vítěze běhu Praha – Běchovice. Můstek se od jiných podobných staveb lišil tím, že měl i letní provoz. Na sjezdovku byla položena vrstva žitné slámy, jež byla prošita silným provázkem doškovitě ke konstrukci, a na dojezd byla navezena suchá lesní hrabanka promíchaná s řezanou slámou. Skokanský můstek s výškou 22,5 metrů se stal velikou atrakcí, ke které se sjížděli diváci i nadšení sportovci ze širokého okolí. Slaměné závody se na prvním můstku s umělým povrchem v Československu konaly pravidelně až do jara roku 1958, kdy jej rozmetala velká větrná smršť. Poté už nikdy nebyl obnoven.

rozcestnik-dekovska-horaZe středu Blízkova směřuje žlutá turistická značka na čtyři kilometry vzdálenou Dědkovskou horu. Cesta nejdříve míří obcí, poté se vine po místní komunikaci, pak trasa uhne do polí a nakonec dál k lesu, ze kterého kopec porostlý hustou vegetací vyčnívá nad krajinu. Výškový rozdíl mezi nadmořskou výškou v obci (494 metrů) a na vrcholu Dědkovské hory (694 metrů) je relativně značný, celých dvě stě metrů. Ze začátku je stoupání na kopec jenom pozvolné, poslední úsek cesty je pak podstatně fyzicky náročnější. Značení vede převážně lesem a travnaté úseky nejsou příliš prošlapané, což znamená, že na Dědkovskou horu zástupy turistů nesměřují. Nezbývá tedy než bedlivě sledovat žlutou značku.

dedkovska-studanka1V Dědkovské hoře se traduje dřívější dobývání stříbra, podle pověsti se nakonec všeho bohatství zmocnil ďábel a dodnes ho střeží v tamních podzemních štolách. Podle jiné legendy na kopci kdysi stávala modla pohanského bůžka Dědka. Nyní tam od roku 1984 stojí osmimetrový kříž, vedle je na sloupku umístěna skříňka s vrcholovou knihou a nezbytnostmi, jako je razítko Dědkovské hory, propiska či otvírák na lahve. Kromě patníku s vyrytým letopočtem 1923 se na vrcholu kopce nachází také kameny ohraničené ohniště a posezení s několika lavičkami z klád.

Dědkovská hora je nejjižnějším a zároveň třetím nejvyšším vrcholem Arnoleckých hor. A také nejstrmějším. Tyto minihory jsou pojmenovány podle malé vesnice pod jejich jihozápadními svahy a leží ve střední části Českomoravské vrchoviny. Protože své okolí převyšují o více než 150 metrů, tak ačkoliv nejsou vysoké, představují výraznou krajinnou dominantu, jež je vidět až do padesátikilometrové vzdálenosti.

vrcholova-pametni-kniha1Dědkovská hora nese název podle vesničky na jejím úpatí, právě s Dědkovem je spojená pověst, která připomíná onoho ďábla, jenž měl ve starých štolách v hoře schovávat stříbrný poklad. Ve vsi kdysi žila velmi chudobná babička se svými vnoučaty. Když už nevěděla, čím by děti, o které se starala, nakrmila a za co by jim pořídila teplé oblečení na zimu, sousedé jí poradili, ať jde na Dědkovskou horu požádat o pomoc ďábla. Ten jí skutečně pomohl a daroval jí trochu stříbrných peněz, aby nakoupila, co potřebovala.

Příhoda se hned rozkřikla po celém Dědkově a jeden z místních sedláků se rozhodl, že také jednoduše přijde k penězům. Byl sice bohatý dost, ale měl za to, že je to pořád málo, takže si usmyslel, že čím více stříbrňáků z pekelníka vymámí, tím lépe. Ale protože byl velice lakotný a chamtivý, požadoval po ďáblovi obrovské množství peněz. Ten se nad jeho nenasytností rozzuřil a hrabivý sedlák za svoji opovážlivost zaplatil životem. Od toho dne se už nikdo další za ďáblem pro peníze neodvážil vypravit…

Na Dědkovské hoře začíná hřebenová túra, je značená zeleně. Prochází nejdříve lesem, a to až k rozcestníku Pavlov-hájovna, který je od Dědkovské hory vzdálený dva kilometry. Pak vede i přes louky a pastviny s četnými rozhledy do krajiny. Poblíž osady Kyjov, jejímž okrajem značení směřuje, je v lesích skryt druhý nejvyšší vrchol Arnoleckých hor – Kyjov (702 metrů nad mořem).

havlinaTuristická cesta stoupá nad osadu Kyjov, kde ukazatel oznamuje, že od pavlovského rozcestí jsme ušli půldruhého kilometru. Pak trasa směřuje tři kilometry otevřeným bezlesým úsekem po silnici až téměř k nejvyšší kótě Arnoleckých hor, která se nachází na kopci Havlina (706 metrů nad mořem). Vrchol Havliny je zdaleka viditelný a dobře identifikovatelný díky vysokému telekomunikačnímu stožáru s anténami, pod kterým stojí technický objekt obehnaný plotem s ostnatým drátem proti vstupu nepovolaným osobám. Od Dědkovské hory je vrchol Havliny vzdálený sedm kilometrů.

havlina1Přímo na vrcholku je sice les, ale vyhlídkou na Žďárské vrchy je možné se pokochat o pár kroků před ním, kde výhled nezakrývají vzrostlé stromy. Kousek od vrcholu směrem na severozápad je umístěno kryté posezení pro turisty, načež zelená značka pak pokračuje dále k vesnici Stáj.

My ale už dále nepůjdeme a vrátíme se zpět do Blízkova stejnou cestou, kterou jsme k Havlině přišli, protože v lokalitě je velmi řídké turistické značení. Druhou možností je použití místních komunikací, polních a lesních cest, ale v tom případě se neobejdeme bez mapy, busoly, případně navigace. Doporučena je minimálně například aktualizovaná cykloturistická mapa Jihlavsko – Třebíčsko č. 150 vydaná Kartografií Praha.