Harusův kopec, Harusák, tip na výlet, hotel ski, Jiříkovice, test fyzické zdatnosti
Rainbow page separator

Na Harusově kopci turisty čeká test zdatnosti

Úterý, 10. Září 2013

Žďár nad Sázavou / Vycházka začíná přímo ve Žďáře nad Sázavou, je dlouhá zhruba třicet kilometrů a dá se podle potřeby zkrátit. Z náměstí se pustíme po modré turistické značce kolem garáží za internátem průmyslovky směrem k vodní nádrži Staviště.

Rozcestník PlíčkyPřehrada na potoce Staviště byla postavena v letech 1956 až 1959. Původní účelem nádrže bylo zásobování Žďáru pitnou vodou. Vzhledem k intenzivnímu rozvoji města však v dalších letech došlo k propojení vodárenské soustavy také s nádržemi Vír a Mostiště. Dnes Staviště slouží jako záložní zdroj a především plní účel částečné ochrany před povodněmi a zlepšování minimálních průtoků. Výška přehradní hráze nade dnem je necelých jedenáct metrů, její délka v koruně čítá 155 metrů.
Kolem Staviště pokračujeme dále přes lokalitu Plíčky v nadmořské výšce 595 metrů, která je od žďárského náměstí vzdálená tři kilometry, až do obce Lhotka. Ta je od Plíček čtyři kilometry daleko, od rozcestníku Velký les do Lhotky vedou souběžně jak modrá, tak i žlutá turistická značka.

Lhotka je jednou z nejstarších obcí v regionu, stejně jako u dalších okolních sídel je její vznik spojen s dobou po založení žďárského kláštera. Ves je zmiňována už před rokem 1264, osady tohoto jména byly nejčastěji zakládány ve 13. a 14. století. Název pocházel od lhůty (lhoty, lhóty), tedy dočasného osvobození obyvatel od poplatků vrchnosti za to, že vykáceli les a přeměnili ho v pole. Odkud přesně osadníci do Lhotky přišli, není známo, podle jejich jmen se ale jednalo o osadníky českého původu. Oficiální písemný doklad o vsi ale pochází až z roku 1407, kdy tam žil tucet rodin. Obyvatelé vyráběli dřevěné uhlí v milířích, ve Lhotce byl rovněž vyhlášený mlýn.

Kaplička v JiříkovicíchProjdeme obcí a pokračujeme tři kilometry po modrém značení podél místní komunikace do osady Jiříkovice – místní části Nového Města na Moravě. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1269, kdy Smil z Lichtenburku věnoval vesnici zvanou Jursichowiz žďárskému klášteru – osada však existovala již desítky let předtím a patří k nejstarším vsím na Novoměstsku. O dvě století později se psalo o obci Girzikowicze, jedné z nejmenších v klášterním panství, která měla desítku zemědělských usedlostí. Svoji vlastní pečeť dostala ves v roce 1667, ve znaku má včelí úl, kolem nějž poletují včely. Znak se používal až do roku 1945 na razítku obecního úřadu.

Nyní se Jiříkovičtí snaží o získání nového oficiálního znaku vesnice, jehož návrh byl letos konzultován se členy Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Připravovaný znak Jiříkovic vychází právě z podoby nejstarší pečetě vsi z roku 1667. Skládá se z modrého španělského štítu, na kterém je zlatý včelí úl s černým vchodem. Nahoře jsou dvě odvrácené rozkřídlené včely letící kosmo a šikmo k rohům štítu.

K památkám místního významu patří kaplička z roku 1861 ve středu Jiříkovic, ve kterých v současné době žijí přibližně dvě stovky obyvatel.
Přes vesnici pokračujeme po modré značce, která nás vede stoupáním směrem k Harusově kopci. Ten je od Jiříkovic vzdálený kilometr cesty, vypíná se v nadmořské výšce 741 metrů. Kopec je pojmenován po svém někdejším majiteli, jemuž pozemek patřil v 18. století.
Za první republiky stála na vrcholu Harusova kopce dřevěná turistická chata s rozhlednou, v roce 1942 však vyhořela a už nebyla obnovena. Dnes se na kopci tyčí televizní vysílač, veřejnosti je ovšem nepřístupný. V okolí v létě dozrává velké množství malin a ostružin.
Ski hotel

Na východním svahu Harusova kopce se nachází sjezdovka (tudy ale turistická značka nevede), pod kopcem o kousek dál lyžařský a biatlonový areál u Hotelu Ski. Z té strany také vede na vrchol kopce trasa takzvaného terénního testu zdatnosti. Pokud si ho chceme vyzkoušet, musíme tedy nejdříve sejít po turistické značce pod kopec a pak ho znovu vyjít či vyběhnout, abychom si otestovali, jak na tom fyzicky jsme. Vyhodnocení je umístěno na rozcestníku u vysílače na vrcholu Harusova kopce.

Test fyzické zdatnosti na Harusově kopciTest fyzické zdatnosti je spojen se jménem novoměstského lékaře Karla Daňka, který ve městě začal působit v 60. letech minulého století. Tehdy pacienti od Hotelu Ski na Harusův kopec šplhali vybaveni speciálním zařízením, které přenášelo jejich tep na elektrokardiograf, jenž byl umístěný v hotelu. Známá byla rovněž populární akce pro veřejnost s názvem Dovolená pro zdraví, při které rekreanti v sedmdesátých letech 20. století za účelem zvýšení své fyzické kondice prochodili desítky kilometrů po různě náročných turistických trasách ve Žďárských vrších.
Modrá značka nás u Harusova kopce dovede k Hotelu Ski, odkud po ní pokračujeme dále kolem hřiště na minigolf lesem Ochoza. Po dvou kilometrech dojdeme k rozcestníku Bílá skála v nadmořské výšce 776 metrů.
Následně sejdeme z kopce dolů do půl kilometru vzdálených Vlachovic. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1496, ves leží v 754 metrech nad mořem a má zhruba stovku trvalých obyvatel.
Z Vlachovic pokračujeme stále po modrém turistickém značení polní cestou ke kilometr vzdálenému rozcestníku Nad Sykovcem. Odtud je to pak ještě kilometr k rozcestníku poblíž rybníka Sykovec. Vodní nádrž se nachází mezi obcemi Vlachovice a Tři Studně. Je nejvýše položeným rekreačním rybníkem na Českomoravské vrchovině, jenž vznikl mezi lety 1587-1646. Disponuje travnatou pláží, čistou vodou a velmi pozvolna klesajícím písčitým dnem, takže v létě je oblíbeným cílem rekreantů.

U rozcestníku Sykovec „přestoupíme“ na zelenou turistickou značku ve směru ke 2,5 kilometru vzdálenému Sklenému.
Nejdříve jdeme lesem kolem lesního areálu u studánek Barborka a Vitulka, kde se každým rokem v květnu koná slavnost Otvírání studánek s kantátou hudebního skladatele Bohuslava Martinů, který měl ke Třem Studním úzký vztah. Právě tam strávil nezapomenutelnou dovolenou v červenci 1938, na kterou přijel po pozvání své žačky, brněnské dirigentky a skladatelky Vítězslavy Kaprálové. Ta o dva roky později, za války, zemřela v pouhých 25 letech v exilu v jihofrancouzském Montpellier na tuberkulózu. I přes svoji předčasnou smrt však skladatelka stačila zkomponovat pětadvacet skladeb, dirigovala Českou filharmonii v Praze i Orchestr BBC v Londýně. O její hudební odkaz od roku 1998 pečuje kanadská hudební společnost The Kapralova Society, jež sídlí v kanadském Torontu.
Od studánek na klidném lesním palouku s lavičkami pokračujeme dál po zelené značce a po dvou kilometrech dojdeme do vesnice Sklené.
Malá obec v nadmořské výšce 752 metrů, kde nyní žije necelá stovka obyvatel, vznikla v blízkosti zaniklého dvorce Bratroňovice. První zmínka o ní pochází z roku 1407. S největší pravděpodobností se podle názvu jednalo o vesnici sklářů. V okolí se těžila železná ruda pro vysokou pec, která fungovala v nedaleké Polničce.
Ve sklenské zvonici z roku 1892 je umístěna hasičská zbrojnice, naproti je kaplička z roku 1891, kamenný kříž pod ní pochází z roku 1832. Ve Skleném se rovněž dochovaly lidové stavby, především typické roubené vysočinské chalupy.

U rozcestníku uprostřed obce přejdeme na žlutou značku, po které po 3,5 kilometrech dojdeme do Lhotky – ze Skleného až do Žďáru je to ještě pět a půl kilometru cesty. Ze Lhotky pokračujeme i nadále po žlutém značení, které nás zavede do Vysokého. První část tohoto úseku vede po lesní cestě, druhá po místní komunikaci spojující Vysoké a Lhotku.
Vysoké se rozprostírá severovýchodně od Žďáru nad Sázavou v nadmořské výšce 620 metrů a žije v něm zhruba 120 obyvatel. Obec vznikla taktéž v souvislosti se založením žďárského kláštera, první oficiální písemná zmínka o ní pochází z roku 1407.

U silnice vedoucí z Vysokého do Lhotky stojí kamenná socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1733, dominantou obce je kaple svaté Panny Marie, která byla zrekonstruována v roce 1996. Kamenný kříž v horní části návsi pochází z roku 1831, další místní zajímavostí je pomník věnovaný padlým v první světové válce.
Z Vysokého dojdeme do Žďáru nad Sázavou po žluté značce, jež kopíruje silničku vedoucí kolem kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ke žďárskému zámku. Do centra Žďáru se pak dostaneme buď po červené značce, anebo podél hlavní komunikace I/37, která prochází městem.