Rainbow page separator

Za dávným keltským oppidem do okolí Nasavrk

Neděle, 22. Březen 2015

Hradištský vodopád


Nasavrky / Nenáročný zhruba desetikilometrový výšlap začíná v malém městě Nasavrky v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Sídlo je vzdáleno od Žďáru nad Sázavou sedmatřicet kilometrů a přímá cesta tam vede po silnici I/37 přes Ždírec nad Doubravou.
Město s více než šestnácti stovkami obyvatel poutá pozornost zámkem, který byl původně tvrzí. Kolem roku 1610 došlo k pozdně renesanční přestavbě tvrze na dvoupatrový zámek zdobený psaníčkovými sgrafity. Poslední větší přestavba byla provedena v roce 1840, kdy bylo druhé poschodí sníženo o polovinu a přeměněno v polopatro.

České LhoticeZámek je dnes městem využíván k reprezentačním účelům. V přízemí je umístěna obřadní síň, informační centrum a v objektu je i muzeum s expozicí nazvanou Po stopách Keltů, kteří právě v této oblasti kdysi žili. Je otevřena celoročně od 9 do 17 hodin, její prohlídka trvá asi hodinu. Návštěvníci se dozví informace o historii Keltů v Čechách i v Evropě, seznámí se s jejich řemesly, kulturou, všedním životem a dalšími zajímavostmi. Keltská muzejní expozice navazuje na historii keltského oppida u nedalekého Hradiště, místní části Českých Lhotic.
Pod nasavrckým zámkem se nacházejí nepřístupná sklepení. Podle pověstí sklepy s podzemní chodbou vedou ze zámku ke zřícenině hradu Strádov v nedaleké Slavické oboře.

Keltská stezkaNa náměstí stojí rovněž původně gotický kostel svatého Jiljí ze 14. století, který byl po požáru v roce 1740 přestavěn do barokní podoby.
Z náměstí v Nasavrkách se pustíme po modré turistické značce, kterou zároveň kopíruje keltská naučná stezka, k rozhledně Boika u Českých Lhotic. Dřevěná rozhledna je vysoká jen 14,5 metrů (s vyhlídkou v jedenácti metrech nad zemí), nahoru vede dvaatřicet schodů a je tam instalována panoramatická mapa výhledu. Věž je celoročně volně přístupná, zprovozněna byla v roce 2006. Nabízí se z ní pohled na Chrudim, Luži, Pardubice, Hradec Králové a při dobré viditelnosti výhled až na Krkonoše, Orlické hory či Králický Sněžník.

Rozhledna BoikaOd rozhledny Boika dojdeme do Českých Lhotic a pokračujeme dále do Hradiště. Přejdeme na zelenou značku a zamíříme ke keltskému oppidu, které kdysi leželo na ostrohu řeky Chrudimky. Železné hory tehdy osídlil keltský kmen Bójů. Dnes je část řeky součástí přehrady Křižanovice postavené v letech 1947 – 1952.

Keltské oppidum mělo rozlohu přibližně dvacet hektarů, jeho jádro zhruba polovinu. Stávající silnice spojující Hradiště s Křižanovicemi lokalitu bývalého keltského centra protíná asi ve čtvrtině šířky. Dodnes nejviditelnějším pozůstatkem oppida jsou zachovalé dvojité valy a příkopy nedaleko evangelického kostela a hřbitova v Hradišti.
Po centru oppida nás provede okruh se šesti zastaveními, jež přibližují život v něm před více než dvěma tisíci lety. Jde o jediné oppidum ve východních Čechách. Tato opevněná sídliště městského charakteru, jejichž zástavba a vnitřní komunikační síť byla předem precizně rozvržena, byla centry řemeslné činnosti, obchodu, správy a rovněž náboženství.

Dřevění bobři u ChrudimkyAby byla zajištěna trvalá ochrana tohoto unikátního území, v roce 1965 bylo prohlášeno za archeologickou památkovou rezervaci, načež v oblasti začaly probíhat podrobné výzkumy. Archeologické nálezy z oppida jsou uloženy převážně v Regionálním muzeu v Chrudimi, ve Východočeském muzeu v Pardubicích a v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Nejvýznamnějším objevem se stala kamenná hlava vysoká asi jedenadvacet centimetrů, která má dva obličeje, jež pohlížejí dopředu i dozadu. Obličejová část má zřetelně vymodelované rysy – bradu, ústa, nos, oči, čelo i vlasy a její podoba je vyobrazena na jednom z panelů naučné stezky. Je prvním nálezem svého druhu objeveným na našem území.
Po procházce oppidem sejdeme po zeleném značení k rozcestníku nad přehradou Křižanovice, kde se rozkládá přírodní rezervace Krkanka. Jde o strmé skalní údolí řeky Chrudimky s balvany a peřejemi, svahy jsou porostlé lesními společenstvy, mezi nimiž převládají bučiny a dubiny. K vidění jsou i suťové proudy a ostrá skaliska.

Hradištský vodopádPokračujeme po cestě zpět k oppidu, následně projdeme přes Hradiště a pak klesáním lesem zamíříme k řece Chrudimce. Po levé straně cesty pramení několik studánek, které vtékají do Hradišťského potoka, na němž poblíž vtoku do Chrudimky můžeme obdivovat Hradišťský vodopád. Jde o největší vodopád v Železných horách. Je tři metry vysoký a pohodlně přístupný z turistické stezky.
Procházíme lesní cestou dále po zelené značce podél Chrudimky, kde stojí řada rekreačních chat. Trampové se v údolí řeky v osadě Peklo scházeli už bezmála před sto lety, lákala je tam především zachovalá a romantická příroda. Osada byla založena v roce 1921 a dodnes se na březích Chrudimky dochovaly některé původní trampské sruby. Poté, co po cestě kolem řeky dorazíme k rozcestníku Peklo, přeorientujeme se na modrou turistickou značku.

Ta nás stoupáním dovede zpět k nasavrckému zámku. Těsně před ním si můžeme prohlédnout přírodní památku pojmenovanou Kaštanka o rozloze 1,08 hektaru. Jedná se o unikátní sad kaštanovníků setých plodících jedlé kaštany. Tento sad založil v roce 1776 kníže Jan Adam Auersperg, majitel tamního panství. Dnes se v sadu nachází zhruba stovka stromů, Kaštanka pravidelně rodí a některé z dřevin pocházejí ještě z původní výsadby. Od devadesátých let minulého století mají navíc Nasavrky rozkvetlý strom kaštanovníku ve svém znaku.