Pondělí, 27. listopadu 2023
Za své téměř patnáct let trvající starostování ve městě Pacově si vysloužil titul Nejlepší starosta Kraje Vysočina v prestižní celostátní soutěži. A přesně před dvěma lety ho obyvatelé našeho kraje zvolili poslancem. Jedenačtyřicetiletého Lukáše Vlčka jsme požádali o krátký rozhovor v polovině jeho funkčního období.
Dlouho jste se pohyboval v komunální i krajské politice a byl jste velmi úspěšným starostou města Pacova na Pelhřimovsku. V čem je pro vás práce ve sněmovně jiná?
Já bych neřekl, že je ta práce v něčem zásadně odlišná od té, kterou jsem dělal ve městě nebo na kraji. Tématům, kterým se jako poslanec aktivně věnuji, jako jsou veřejné finance, energetika, životní prostředí nebo regionální rozvoj, jsem se ve svých předchozích funkcích vlastně také věnoval. Teď jsou ale rozšířena na celostátní a často i mezinárodní úroveň.
Když se mě lidé ptají, jak práce ve sněmovně vypadá, vždy odpovídám, že je to na vás, jak se svým mandátem naložíte. Mezi dvěma sty poslanci se lehce ztratíte, a pokud tak nebudete chtít reálně nic dělat, můžete si tam ty čtyři roky v klidu odsedět. A že tam tací jsou. Myslím, že by se lidé měli více dívat na to, jaké osobnosti s jakou historií na kandidátkách volí spíše, než jakou stranu ti lidé zastupují. Schválně si vaši čtenáři mohou zkusit vyjmenovat všech deset poslanců za Kraj Vysočina.
Takových, co si vzpomenou na všechny, asi moc nebude. O vás ale vždy bylo známé velké pracovní nasazení.
Rodina by asi občas ocenila, kdyby tomu bylo jinak (smích). To, že mě lidé z Vysočiny do sněmovny zvolili, beru jako velký závazek. Chci, aby po mně zůstaly nějaké hmatatelné výsledky práce. Celý politický život jsem zvyklý skládat účty a jinak tomu nebude ani za dva roky, až mi mandát skončí. Když se teď podívám do svého kalendáře, mám až do ledna plno, mnohdy včetně svátků a víkendů. Řada z toho je poslanecká práce, ale do Prahy jsem se v žádném případě neodstěhoval a zůstal jsem velmi aktivní také na Vysočině. A to nejen politicky, ale také v různých spolcích, zmíním mimo jiné třeba atletiku a hokej.
Sám jste mluvil o tom, že ve sněmovně vlastně zastupujete náš kraj. Mohl byste svým spoluobčanům vysvětlit, co pro ně děláte?
Tady bude poněkud složitější vybrat jen pár příkladů. Ke všem tématům,která jsem vám před chvílí jmenoval, se pojí vždy několik konkrétních projektů. Namátkově tedy alespoň zmíním svou angažovanost v důležitém projektu pro náš kraj, a to v tématu dostavby Dukovan. Jako Starostové říkáme, že si neumíme představit energetickou bezpečnost a soběstačnost naší země bez jaderné energetiky. Energetiku ale řeším také z pohledu toho, že i na Žďársku se nachází řada firem, které mají skvělá řešení pro naši energetickou soběstačnost, a já se jim snažím pomoci tak, aby jejich projektům legislativa nestála
v cestě, abychom naopak takové projekty uměli více podpořit. Angažuji se také okolo projektů ve vodohospodářství a odpadovém hospodářství. Na Pelhřimovsku jsme v těchto oborech vybudovali společnosti, které ze 100 % vlastní obce. A je to tak správně. Myslím, že bylo velkou chybou pustit po revoluci strategická odvětví, jako je právě odpadářství, energetika nebo vodohospodářství do rukou často zahraničních firem. I to se teď snažíme na celostátní úrovni napravit. V oblasti vodohospodářství jsem ještě jako náměstek hejtmana inicioval projekt na propojování vodárenských soustav k zajištění dostupné a kvalitní pitné vody občanům Vysočiny. S panem starostou Žďáru Martinem Mrkosem také řešíme například budování dopravní infrastruktury.
Z toho, co říkáte, je zřejmé, že se ve vaší poslanecké práci velmi odráží přechozí regionální politické zkušenosti.
Ano, je to velká výhoda v tom, že z praktické zkušenosti víte, jak to v naší zemi funguje. A tak vás jen tak někdo takříkajíc nevezme na hůl, když se vás snaží přesvědčit, že je tomu jinak. Ale abych ještě dokončil alespoň stručný výčet toho, co se snažím dělat pro region, v krajském městě jsem spolu se svou kanceláří otevřel takzvaný coworking. Tedy unikátní prostor, kam
mohou lidé z celého kraje chodit se potkávat, pracovat, učit a podobně. Ve světě jsou teď takové prostory,kde máte k dispozici svůj stůl, židli, internet a klid pro práci, velkým trendem. Tento prostor si ale můžete, samozřejmě bezplatně, zarezervovat také na různé semináře, kroužky a jiné akce. Docela úspěšně se nám jeho účel daří plnit.
Ve sněmovně pořádám odborné semináře a kulaté stoly na různá témata. Jedním z dalších velkých témat, kterému se teď také věnuji, je změna stavebních norem ve prospěch většího umožnění staveb ze dřeva. Vysočina je lesnickým krajem, sám jsem se tímto tématem odborně zabýval mnoho let, a vždy mě velmi mrzelo, když jsem viděl, že se dřevo z našich lesů odváží ke zpracování za hranice. Tam také zůstane přidaná hodnota a přicházíme tak o nemalé peníze. Zatímco u nás tvoří podíl staveb na bázi dřeva na bytové výstavbě jen 1 %, ve Finsku, Norsku nebo Dánsku je to přes 60 %. Z mnoha důvodů, a to nejen ekonomických a ekologických, ale i z důvodů rychlejší možnosti výstavby, která by zlepšila dostupnost bydlení, nebo třeba lepšího pracovního uplatnění našich obyvatel je potřeba to změnit.
Jste také organizátorem výjezdů ministrů do regionu.
Ano, každého čtvrt roku se snažím dostat alespoň jednoho našeho ministra na Vysočinu. Ve firmách na Žďársku už tak například byl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, se kterým jsme také přímo ve Žďáru zorganizovali setkání s podnikateli z Vysočiny. To nejhorší, co se člověku ve vládě totiž může stát, je, že bude sedět v Praze odtržený od reality regionů. A samozřejmě ani já sám nezanedbávám cesty za občany po Vysočině, i když přiznávám, že bych toho času na potkávání se s lidmi chtěl mít daleko více. Navštívil jsem už starosty několika desítek obcí, jezdím se bavit s občany do firem, zemědělských družstev, spolků a podobně. A také za mnou lidé se svými problémy chodí do poslanecké kanceláře.
Za rok nás čekají krajské volby. V těch minulých jste byl kandidátem na hejtmana, budete mít tentokrát stejnou ambici?
Nebudu. Neumím si představit, že bych byl zároveň hejtmanem a poslancem. Když člověk něco dělá, má to dělat naplno. Mám velkou radost, že jak to mohu sledovat, na rozdíl od mnohých jiných stran, kde je zájemce o to být hejtman jeden jediný, máme u nás ve Starostech pro Vysočinu řadu osobností včetně jmen významných osobností ze Žďárska, kteří by do vedení kraje mohli nastoupit. Koneckonců i zmiňovaný pan starosta Martin Mrkos je aktivním krajským zastupitelem, který za váš region velmi bojuje. A není náhodou, že se nám do výběru na 45 míst v krajském astupitelstvu doposud přihlásilo přes 80 lidí. Vždy jsme si zakládali na tom, že když kandidátku otočíte a půjdete jméno po jménu od konce, najdete tam stejně kvalitní lidi, jako jsou ti na jejím začátku. Jasno o tom, jak bude naše krajská kandidátka vypadat, chceme mít na začátku příštího roku.
Na závěr si nemohu odpustit otázku, která zajímá asi každého. Opravdu ve sněmovně stojí chlebíček dvanáct korun?
A víte, že ani nevím? Místo postávání u bufetu svůj čas v Praze vyplňuji spíše pracovními schůzkami. Mohu vás ale ujistit, že jídelníček s obědy za pár
korun, který nedávno koloval po sociálních sítích, pravdou není. Koneckonců, přijeďte se někdy do sněmovny podívat, rád vás provedu. Nabídka samozřejmě platí i pro vaše čtenáře, kteří mi mohou napsat na mail nebo na sociální sítě a domluvíme se. Měsíčně se snažím několik skupin z našeho regionu ve sněmovně přivítat a provést. I to je součástí mé práce.
poslanec za Vysočinu