Rainbow page separator

Svoboda. Žďár za první republiky

Čtvrtek, 4. Říjen 2018

Žďár nad Sázavou / K stému výročí vzniku Československa připravilo Regionální muzeum výstavu s výše uvedeným názvem. Obsahem je zásadní otázka – jak se žilo ve Žďáře v době první republiky. Jak to bylo s pracovní dobou. Měl každý nárok na důchod nebo dovolenou? Kolik bral dělník a co si mohl koupit. Měl každý jízdní kolo? Jak to bylo s automobilismem ve Žďáře. Kolik lidí mělo motorový vůz. Jak bydlel živnostník nebo dělník. Mnoho těchto informací obsaženo v 16 příbězích, žen a mužů z různých vrstev obyvatelstva. Například je tu příběh syna kočího, který začínal jako nádeník a skončil jako úspěšný továrník. Dařilo se všem podnikatelům za první republiky? Máme tu příběh člověka, jehož rodiče pracovali v sirkárně, on sám se stal vyhledávaným učitelem a malířem.

Jak pak se republika zavděčila slavným rodákům – hudebnímu skladateli a virtuosovi Františku Drdlovi nebo restaurátorce Hedvice Böhmové-Hájkové. Opomenuti nebudou ani majitelé žďárského zámku – Eleonora Kinská nebo její tety Klotylda Festeticzová de Tolna nebo Eduardina Khevenhüllerová-Metschová. Připomeneme i správce panství, kterého ho rozzlobený lid vyhnal z města. Jaký osud čekal služebnou Boženku, jejíž rodiče byli jenom domkáři. Co sirotek, jehož rodiče zahubila španělská chřipka. Mohl člověk, který neměl vždy práci a který navíc vyhořel, udržet svůj skromný majetek? Vyplácela se tvrdá práce a odříkání živnostníka za první republiky? Podobaly se skutečné příběhy ze Žďáru filmům z Barrandova?

Na výstavě budou zajímavé předměty, které mnozí nikdy neviděli. Například kulma, mechanický gramofon, funkční aparatura na elektroléčbu, stahovačka, oblečení vojína československé armády, dobová promítačka Viléma Frendla, poříz, jímž se dalo vyrobit ze dřeva cokoliv, oblečení četníka, sokolky nebo slečny s „ideélní postavou“. Výstava není zaměřena na fakta o republice, ale spíše o podobě života. Jak se lidově říká: „jak to chodilo“. Pro žáky jsou připraveny některé úkoly, jako poznat předměty, vyzkoušet si aparaturu, složit mapu republiky nebo vyplnit test. Na závěr je připravena prezentace o návštěvě prezidenta T. G. Masaryka ve Žďáře v roce 1928. Byla to v dějinách města druhá návštěva osoby hlavy státu od dob Jiříka z Poděbrad.

Za pomoc muzeum děkuje dědicům Viléma Frendla, rodině Omesových, rodině Sedlákových, rodině Brychtových, rodině Domesových, rodině Švomových, rodině Svobodových, rodině Friebových a Horáckému muzeu v Novém Městě na Moravě.

Výstava potrvá do 18. listopadu.

Otevřeno denně s výjimkou pondělí.