Rainbow page separator

V budišovském zámku jsou k vidění stovky vycpaných zvířat

Úterý, 2. Srpen 2016

Zámek Budišov

Budišov / Přibližně dvacet kilometrů měří túra kolem Budišova na Třebíčsku, který se nachází na rozhraní třebíčského a žďárského okresu. Jedna z cest tam vede ze Žďáru po silnici I/37 do Osové Bítýšky, kde odbočíme na silnici II/390 a přes Tasov a Kamennou dojedeme do Budišova. Že Žďáru je to asi osmačtyřicet kilometrů.

Zámek BudišovV Budišově zaparkujeme na parkovišti u tamního zámku, který je rovněž možné navštívit. Kromě přírodovědného depozitáře Moravského zemského muzea je v něm totiž také veřejnosti přístupná unikátní expozice se stovkami preparovaných zvířat z celého světa, pocházející z části sbírkového fondu zoologického oddělení zemského muzea. Majitelem barokního zámku je městys Budišov a jeho součástí je rovněž park rozkládající se kolem sídla, který byl zřízen ve 20. letech osmnáctého století a doplněn bohatou sochařskou výzdobou. Z ní se v něm do současné doby dochovalo pouze minimum, víceméně jenom dvě kamenné sfingy u schodiště, které vede k rybníku na konci zámeckého parku. V těch místech se také u pobořené obvodové zdi parku nachází začátek aleje vedoucí vzhůru do kopce k památce Věterák stojící na stejnojmenném kopci. Jedná se o torzo větrného mlýna holandského typu, který je však součástí soukromého rekreačního objektu a jeho prohlídka je tedy možná pouze po předchozí domluvě s majiteli. Přes hustý okolní porost není z pozůstatků mlýna zvenčí areálu mnoho vidět. U pozemku s někdejším větrným mlýnem, který patří mezi kulturní památky Kraje Vysočina, stojí informační tabule, která odkazuje na to, že mlýn podle dochovaných zpráv nefunguje už od roku 1866, kdy jeho zařízení včetně střechy za prusko-rakouské války spálilo pruské vojsko. Na konci 19. a na začátku 20. století vrchol bývalého větrného mlýna na kopci nějakou dobu sloužil jako rozhledna, což dokládá historická pohlednice.

K dalším památkám Budišova patří kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Gotharda pocházející z 12. století na opačné straně městečka, zajímavá je rovněž jeho renesanční věž z roku 1722 ozdobená korouhví s patrony kostela. Výška ojedinělé korouhve činí 4,2 metru, šířka 2,5 metru, hmotnost 440 kilogramů a je uvedena v České knize rekordů jako největší v České republice. Po poškození orkánem byla rozměrná korouhev opravena, pozlacena a v roce 2011 opět vyzvednuta na věž.

Poté, co se navrátíme zpět k zámeckému parkovišti, pustíme se po modré turistické značce vedoucí nejdříve po hlavní silnici ve směru ke vsi Oslava.
Nedaleko rozcestí U Křížku se po pravé straně pěšiny v trávě nachází necelý metr vysoký takzvaný Smírčí kámen u Klementic. Ke kameni s vytesaným dvouramenným křížem se vztahuje pověst pocházející z poloviny 18. století, v níž se říká, že na tomto místě měl být rozzuřeným býkem udupán řezník, který zvíře po lesní cestě na provaze vedl z Oslavy do Budišova. Druhá varianta legendy zní, že onoho řezníka zabil nějaký muž, a to právě kvůli býkovi, kterého se poté chtěl zmocnit.

Oslava jezO kus dál, v lokalitě zvané Trojúhelník, u soutoku potoků leží na levé straně křižovatky ze země vyčnívající trojúhelníkový kámen, na kterém je v rámečku letopočet 1938. Právě v tomto roce jej do onoho kamene vytesal zednický mistr Holubář z nedalekých Klementic coby protest proti mnichovské zradě, a to i s datem 30.9. Když se o tom později v době německé okupace dozvěděl tehdejší majitel budišovského panství baron Richard Baratta-Dragono, nechal z vytesaného data odstranit měsíc a den.
Poté, co dorazíme do Oslavy, místní části Dolních Heřmanic na Žďársku, po kilometru cesty dojdeme k rozcestníku Panský mlýn. Na první ze souboru někdejších mlýnských budov je vyznačeno místo, kam až 21. května 1985 při ničivé povodni sahala rozvodněná Oslava. Na zahradě za plotem stojí kamenný křížek věnovaný tamnímu poslednímu mlynáři.

U Panského mlýna sejdeme z modré značky, která pokračuje do kopce, a pustíme se vpravo silničkou podél řeky, nejdříve kolem turistického přístřešku a potom mineme starou papírnu. Po levé straně cesty se tyčí skály porostlé lesem a na opačném břehu Oslavy, kudy vede žluté značení, jsou roztroušené chaty. Rekreačním objektem Radkovského mlýna končí také silnička, nad níž se na zalesněném kopci tyčí zbytky hradu zvaného Dub. Až k němu se ovšem v posledních letech není možné dostat, protože hradní areál na soukromém pozemku hustě zarostlém vegetací je ze všech stran obehnaný plotem s tabulkami oznamujícími, že se v místě nachází lesní školka a nevede tudy žádná turistická cesta. Cedulka s upozorněním na zákaz vstupu na soukromý pozemek je i z opačné strany budov mlýna v říčním zákrutu.

Zřícenina DubZ hradu se do dnešní doby zachovaly pouze zbytky obvodových zdí, skalní brány a klenby obytné věže. Historie raně gotického hradu Dub, dříve také nazývaného Tasov či Tassenberg podle pánů z Tasova, se datuje od druhé poloviny 13. století. Sídlo zaniklo kolem poloviny 15. století, jako pusté a už se jménem Dub se uvádí k roku 1551.
Zvonička za KamennouZříceninu je tedy množné vidět pouze z cesty pod ní a pokračovat v cestě pak můžeme po lávce přes mlýnský náhon a dál po mostku přes řeku. Na druhém břehu Oslavy se napojíme na žlutou turistickou značku a jdeme cestičkou vlevo proti proudu potoka Kameňáku. Po dvou kilometrech dojdeme do vesnice Kamenná. Žlutá značka nás provede částí vsi, v níž žijí dvě stovky obyvatel, až na rozcestí za ní, odkud pak uhýbá doprava na místní komunikaci. Nedaleko za rozcestím stojí po pravé straně cesty kamenná zvonička se zvonem a kovovou tabulkou, že zvoničku věnovali „Kameňáci 2014“. Po třech kilometrech cesty dorazíme do obce Pyšel.

Tvrz PyšelNázev vesnice, která vznikla na přelomu 12. a 13. století, má být odvozen od slova opyš – opevněné místo, ale uváděny jsou i jiné verze vzniku názvu, například odvozením od slova pyšeti, tedy funěti. Ve znaku má Pyšel tři supí pera, což je v evropské heraldice vzácný znak. Nejvýznamnější tamní památkou je zachovalá věž bývalé vodní tvrze ze 14. století, která se vypíná uprostřed vesnice. Třípodlažní věž o straně 8,3 metru a síle zdiva až dva metry je součástí soukromého majetku, takže její interiér není volně přístupný a obdivovat ji je možné pouze zvenku. Dobře zřetelné jsou některé gotické detaily, například gotická ostění oken a krakorce prevétu v prvním poschodí. Z opevnění a případné další zástavby se nedochovaly žádné pozůstatky.
Kolem pyšelské tvrze pokračujeme dál po silnici procházející vesnicí, pak z ní odbočíme vpravo a po pěti kilometrech dorazíme zpět do Budišova.