Sobota, 3. ledna 2026
Strážek / Pozůstatky kamenné stavby utopené v náletových dřevinách v Černém lese u obce Strážek upoutaly Andreu Buchtovou z Habří natolik, že se pustila do zjišťování, co na kopci Šibeník kdysi skutečně stávalo. „Věděla jsem, že Strážek měl hrdelní právo, napadlo mě, že by se mohlo jednat o relikt popraviště. Tentokrát nenapověděla literatura, staré mapy, ani pamětníci a ani Národní památkový ústav takovou památku neevidoval. Obrátila jsem se na emeritního profesora Masarykovy univerzity Josefa Ungera, předního odborníka na tématiku šibenic, který přizval ke spolupráci Spolek na ochranu památek Bystřicka. Na podzim se podařilo zrealizovat archeologický výzkum, který potvrdil existenci obnovované šibenice,“ přiblížila Andrea Buchtová.
A jedná se skutečně o unikátní objev. Typ popraviště se vymyká obdobným stavbám u nás, připomíná například stínadla v německém Calw. Na upravené skalní plošině na svahu kopce stála kruhová platforma z nasucho kladeného lomového kamene, která nesla dřevěnou třísloupovou konstrukci s vodorovnými břevny a současně plnila funkci pódia.
Záchranný archeologický průzkum odhalil řadu zajímavostí jako třeba kůlové jamky pro upevnění konstrukce s pozůstatky dřeva i dobové hřeby. „Vzhledem k významu lokality bylo navrženo doplnění vyvráceného narušeného zdiva a následné zařazení reliktu popraviště do seznamu národních kulturních památek,“ uvedla v nálezové zprávě archeoložka Michaela Korbičková.
První písemné zmínky o Strážku dokládají existenci kostela a fary v roce 1239 a procházely tudy i významné cesty. Soud ve Strážku a potřeba zřídit popraviště vznikly zřejmě koncem 16. století, avšak na počátku 18. století se už na soupisu měst s hrdelním právem nevyskytoval.
