Rainbow page separator

Horolezci mohou vylézt po skalách ve Škrovádu až k chatám

Čtvrtek, 24. března 2016

Lom Žumberk

Libáň / Malá vesnička Libáň, která leží nedaleko města Nasavrky na odbočce ze silnice I/37 ve směru na Chrudim, je startem asi dvacetikilometrového výšlapu v Železných horách. Od Žďáru nad Sázavou je vzdálená čtyři desítky kilometrů. Zaparkujeme v osadě, která je místní částí Nasavrk, a pustíme se po zelené turistické značce ve směru, kterým jsme přijeli. Přejdeme silnici I/37 a pokračujeme ke kilometr vzdálené zřícenině hradu Strádov. Trosky se nacházejí na sedmdesát metrů vysokém ostrohu z červené žuly.

Strádov byl založen v první polovině 14. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí. Zpustl v době husitských válek a jako pustý se připomíná poprvé v roce 1457. Sídlo už nebylo obnoveno, pro[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tože středisko panství se v druhé polovině 15. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí přesunulo do Nasavrk. Do současné doby se dochovala část obvodových zdí věže a základy hradeb a hradního paláce. Podle pověstí ke zřícenině Strádova vede tajná podzemní chodba z nasavrckého zámku navazující na tamní sklepení.
V druhé polovině 18. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí byla v okolí ruiny zřízena rozsáhlá obora, do níž bylo zahrnu[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}to i hradní návrší se zříceninou. Ještě před několika lety byl do obory i ke zřícenině povolen vstup jen několik týdnů v roce.

Zřícenina StrádovPo prohlídce hradu ses[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toupíme ze svahu k řece Chrudimce a pokračujeme v cestě částí takzvaného Strádovského pekla – kaňonovitého říčního údolí, což je půldruhého kilometru dlouhý žleb v rulových skalách s lesy a boha[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tou faunou a flórou.

U rozcestníku Strádovské peklo se pustíme vzhůru po žluté značce k osadě Práčov, místní části obce Svídnice. Projdeme kolem oplocené části Slavické obory, kam je vstup povolen jen v některých měsících roku, a kolem hřbi[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tova dojdeme do vsi. Procházíme po silnici kolem kostela svatého Jakuba Většího. Ten byl postaven v druhé polovině 14. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí a původně býval součástí rozsáhlého klášterního komplexu benediktinů. Byl několikrát opravován a kolem něj se rozkládá starý hřbi[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tov. Hlavní dominan[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tou malé vísky je vysoká vyrovnávací nádrž vodní elektrárny, která se stala jednou z prvních hydrotechnických staveb u nás po skončení druhé svě[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tové války. Do provozu ji uvedli v roce 1953. Voda je do elektrárny přiváděna z křižanovické přehrady na řece Chrudimce podzemním přivaděčem, jenž ústí do vodní vyrovnávací věže, z níž do elektrárny vede ocelový přivaděč.

U ChrudimkySejdeme kolem kostela, po pravé straně máme plot nepřístupné vodní nádrže Křižanovice II. Můžeme dojít po mostě pod její hráz, kde je vodní elektrárna a vedle chátrající pozůstatek někdejší papírny. Papírna byla zprovozněna v roce 1714 při tamním rybníku. Vyráběl se v ní kancelářský, obalový a poš[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tovský papír. Později výroba zaostávala, a pro[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}to byl u papírny zřízen mlýn. V roce 1861 papírnická výroba skončila zcela. Mlýn, který zůstal v provozu, byl i nadále nazýván papírnou. Po druhé svě[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tové válce rybník i mlýn zanikly v souvislosti s budováním retenční nádrže.
Od rozcestníku u silnice v Práčově pokračujeme po modrém značení do sousední Svídnice se čtyřmi sty obyvateli. Ta dostala jméno od pobřežního porostu svíd – voda tekoucí mezi svídami. K tamním lidovým památkám patří zvonička na návsi, pískovcový kříž a pomník, pomník obětem první svě[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tové války či několik osamělých křížů v okolí.
Projdeme Svídnicí a před silnicí I/37 u mostu přes Chrudimku značka uhýbá vlevo. Procházíme říčním údolím s cha[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tovou a zahrádkářskou oblastí, poté kolem jezu, kde se jedno rameno řeky vlévá do rybníka před bývalým mlýnem, dnes penzionem a restaurací Skály.

Skály ŠkrovádHned za ním začíná oblast pískovcových skal Škrovád, což je jednak název místní části blízkých Slatiňan a také mís[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}to využívané jak k procházkám, tak k intenzivní horolezecké činnosti. Leží na pískovcích druhohorního stáří podél řeky Chrudimky. Škrovádské skály jsou pozůstatkem těžby pískovce, přičemž lezení tam začalo už v roce 1960. Až dvacet metrů vysoké stěny se táhnou v délce přibližně tři sta metrů, jejich výška kolísá v závislosti na okolním terénu.
Od 18. do poloviny 20. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí se ve Škrovádu a jeho blízkém okolí těžil v řadě lomů kvalitní pevný pískovec. Jeho těžba patřila k největším ve východních Čechách. Dnes jsou opuštěné lomy součástí centra osady a cvičnými horolezeckými stěnami, případně byly zavezeny. Lomy na pravém břehu řeky od centra vsi jsou zajímavé i tím, že lidé vrcholové plošiny skal porostlých stromy zastavěli rekreačními chatami v trampském stylu. Dostat se nahoru bez horolezeckých pomůcek lze přístupovými cestami směrem od centra vesnice, nebo z opačné strany po místy vysekaných schůdcích ve skalách. Anebo klasicky „horolézt“ po skalní stěně až k chatám.

Od škrovádských skal se vrátíme zpět k mostu ve Svídnici, odbočíme na silnici vlevo a přejdeme frekven[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tovanou komunikaci I/37 do kilometr vzdálené Lukavice. Tam se už od 16. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí těžil pyrit, což dnes dokládají pozůstatky po šachtách – naučné panely hovořící o hlavní Bar[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tolomějské šachtě a také šachtě Vilemína se nacházejí v blízkosti tamní restaurace.
V 17. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí byla ve vsi rovněž vybudována [„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}továrna na zpracování pyritu, jejímž hlavním produktem byla síra. Později se tam vyráběl sirný květ pro lékařské účely a také zelená skalice. Lukavice byla svého času největším výrobcem kyseliny sírové v rakousko-uherské monarchii. Doly byly uzavřeny v roce 1892.

Lom ŽumberkU lukavické restaurace pokračujeme po silnici směrem na Zaječí do dva kilometry vzdálených Bí[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tovan. Vesnici se čtyřmi s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tovkami obyvatel projdeme po trase cyklotrasy 4118.
[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tovany vznikly zřejmě ve 12. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí, přičemž prvními obyvateli měli být lidé z okolí moravského hradu Bí[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tov. První zmínka o vesnici pochází z roku 1347, v roce 1350 je pak zmiňován kostel svatého Bar[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toloměje – jeho barokní oltář připomíná hornickou minulost sousední Lukavice.
Za vesnicí uhneme vpravo směrem na Bí[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}továnky. Zleva se k nám připojí modrá turistická značka vedoucí od nedalekého nádraží v Zaječí, dále se držíme jí. Projdeme vsí a pokračujeme kolem soustavy rybníků, které spojuje po[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tok Bí[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tovanka, až dorazíme do Žumberku. Modrá značka nás pak dovede kolem za[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}topených žulových lomů až k místní dominantě – zřícenině hradu nad městečkem. Nachází se nedaleko kostela Všech Svatých a vedle zchátralého hospodářského statku.

Zřícenina ŽumberkPoprvé je žumberský hrad zmiňován v pramenech k roku 1318, jeho majitelé se v průběhu let čas[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}to střídali. Koncem 18. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí byly zdi tehdy již opuštěného sídla rozebrány na stavební materiál lidmi z městečka. Přes[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}to se však dodnes zachovaly poměrně značně vysoké ruiny hradního paláce se zbytky sgrafit a části hradeb. Na zdech jsou dobře viditelné s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}topy renesanční přestavby z konce 16. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí. Zřícenina je upravena a zbytky hradeb jsou v některých exponovaných místech nad strží vybaveny dřevěným zábradlím. Pod hradem je umístěno turistické posezení a vedle v zemi klenutý kamenný sklep, kde v chladné části roku zimují ne[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}topýři. Dalšími památkami a zajímavostmi v Žumberku jsou kromě kostela Všech svatých i zvonice, socha svatého Jana Nepomuckého či kašna na prostranství před kostelem.

Vrátíme se k rozcestníku v městečku a po zeleném značení směřujeme do dva kilometry vzdálených Vížek, místní části Lukavice s necelými dvěma desítkami trvalých adres. Pokud je po cestě z pravé strany za lesem slyšet nezvyklý hluk – pochází z dosud fungujícího lomu u Žumberku. Pak pokračujeme ještě další kilometr k rozcestí Radochlín a odtud kolem Pařezného rybníka zpět do Libáně.