> Žďárské vrchy tipy na výlet > Horolezci mohou vylézt po skalách ve Škrovádu až k chatám

Horolezci mohou vylézt po skalách ve Škrovádu až k chatám

Čtvrtek, 24. března 2016

Libáň / Malá vesnička Libáň, která leží nedaleko města Nasavrky na odbočce ze silnice I/37 ve směru na Chrudim, je startem asi dvacetikilometrového výšlapu v Železných horách. Od Žďáru nad Sázavou je vzdálená čtyři desítky kilometrů. Zaparkujeme v osadě, která je místní částí Nasavrk, a pustíme se po zelené turistické značce ve směru, kterým jsme přijeli. Přejdeme silnici I/37 a pokračujeme ke kilometr vzdálené zřícenině hradu Strádov. Trosky se nacházejí na sedmdesát metrů vysokém ostrohu z červené žuly.

Strádov byl založen v první polovině 14. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí. Zpustl v době husitských válek a jako pustý se připomíná poprvé v roce 1457. Sídlo už nebylo obnoveno, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože středisko panství se v druhé polovině 15. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí přesunulo do Nasavrk. Do současné doby se dochovala část obvodových zdí věže a základy hradeb a hradního paláce. Podle pověstí ke zřícenině Strádova vede tajná podzemní chodba z nasavrckého zámku navazující na tamní sklepení. V druhé polovině 18. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí byla v okolí ruiny zřízena rozsáhlá obora, do níž bylo zahrnu["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to i hradní návrší se zříceninou. Ještě před několika lety byl do obory i ke zřícenině povolen vstup jen několik týdnů v roce.

Po prohlídce hradu ses["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupíme ze svahu k řece Chrudimce a pokračujeme v cestě částí takzvaného Strádovského pekla – kaňonovitého říčního údolí, což je půldruhého kilometru dlouhý žleb v rulových skalách s lesy a boha["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou faunou a flórou.

U rozcestníku Strádovské peklo se pustíme vzhůru po žluté značce k osadě Práčov, místní části obce Svídnice. Projdeme kolem oplocené části Slavické obory, kam je vstup povolen jen v některých měsících roku, a kolem hřbi["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tova dojdeme do vsi. Procházíme po silnici kolem kostela svatého Jakuba Většího. Ten byl postaven v druhé polovině 14. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí a původně býval součástí rozsáhlého klášterního komplexu benediktinů. Byl několikrát opravován a kolem něj se rozkládá starý hřbi["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tov. Hlavní dominan["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou malé vísky je vysoká vyrovnávací nádrž vodní elektrárny, která se stala jednou z prvních hydrotechnických staveb u nás po skončení druhé svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové války. Do provozu ji uvedli v roce 1953. Voda je do elektrárny přiváděna z křižanovické přehrady na řece Chrudimce podzemním přivaděčem, jenž ústí do vodní vyrovnávací věže, z níž do elektrárny vede ocelový přivaděč.

Sejdeme kolem kostela, po pravé straně máme plot nepřístupné vodní nádrže Křižanovice II. Můžeme dojít po mostě pod její hráz, kde je vodní elektrárna a vedle chátrající pozůstatek někdejší papírny. Papírna byla zprovozněna v roce 1714 při tamním rybníku. Vyráběl se v ní kancelářský, obalový a poš["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovský papír. Později výroba zaostávala, a pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to byl u papírny zřízen mlýn. V roce 1861 papírnická výroba skončila zcela. Mlýn, který zůstal v provozu, byl i nadále nazýván papírnou. Po druhé svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové válce rybník i mlýn zanikly v souvislosti s budováním retenční nádrže. Od rozcestníku u silnice v Práčově pokračujeme po modrém značení do sousední Svídnice se čtyřmi sty obyvateli. Ta dostala jméno od pobřežního porostu svíd - voda tekoucí mezi svídami. K tamním lidovým památkám patří zvonička na návsi, pískovcový kříž a pomník, pomník obětem první svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové války či několik osamělých křížů v okolí. Projdeme Svídnicí a před silnicí I/37 u mostu přes Chrudimku značka uhýbá vlevo. Procházíme říčním údolím s cha["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovou a zahrádkářskou oblastí, poté kolem jezu, kde se jedno rameno řeky vlévá do rybníka před bývalým mlýnem, dnes penzionem a restaurací Skály.

Hned za ním začíná oblast pískovcových skal Škrovád, což je jednak název místní části blízkých Slatiňan a také mís["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to využívané jak k procházkám, tak k intenzivní horolezecké činnosti. Leží na pískovcích druhohorního stáří podél řeky Chrudimky. Škrovádské skály jsou pozůstatkem těžby pískovce, přičemž lezení tam začalo už v roce 1960. Až dvacet metrů vysoké stěny se táhnou v délce přibližně tři sta metrů, jejich výška kolísá v závislosti na okolním terénu. Od 18. do poloviny 20. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí se ve Škrovádu a jeho blízkém okolí těžil v řadě lomů kvalitní pevný pískovec. Jeho těžba patřila k největším ve východních Čechách. Dnes jsou opuštěné lomy součástí centra osady a cvičnými horolezeckými stěnami, případně byly zavezeny. Lomy na pravém břehu řeky od centra vsi jsou zajímavé i tím, že lidé vrcholové plošiny skal porostlých stromy zastavěli rekreačními chatami v trampském stylu. Dostat se nahoru bez horolezeckých pomůcek lze přístupovými cestami směrem od centra vesnice, nebo z opačné strany po místy vysekaných schůdcích ve skalách. Anebo klasicky „horolézt“ po skalní stěně až k chatám.

Od škrovádských skal se vrátíme zpět k mostu ve Svídnici, odbočíme na silnici vlevo a přejdeme frekven["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovanou komunikaci I/37 do kilometr vzdálené Lukavice. Tam se už od 16. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí těžil pyrit, což dnes dokládají pozůstatky po šachtách – naučné panely hovořící o hlavní Bar["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tolomějské šachtě a také šachtě Vilemína se nacházejí v blízkosti tamní restaurace. V 17. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí byla ve vsi rovněž vybudována ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}továrna na zpracování pyritu, jejímž hlavním produktem byla síra. Později se tam vyráběl sirný květ pro lékařské účely a také zelená skalice. Lukavice byla svého času největším výrobcem kyseliny sírové v rakousko-uherské monarchii. Doly byly uzavřeny v roce 1892.

U lukavické restaurace pokračujeme po silnici směrem na Zaječí do dva kilometry vzdálených Bí["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovan. Vesnici se čtyřmi s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovkami obyvatel projdeme po trase cyklotrasy 4118. Bí["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovany vznikly zřejmě ve 12. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí, přičemž prvními obyvateli měli být lidé z okolí moravského hradu Bí["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tov. První zmínka o vesnici pochází z roku 1347, v roce 1350 je pak zmiňován kostel svatého Bar["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toloměje – jeho barokní oltář připomíná hornickou minulost sousední Lukavice. Za vesnicí uhneme vpravo směrem na Bí["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}továnky. Zleva se k nám připojí modrá turistická značka vedoucí od nedalekého nádraží v Zaječí, dále se držíme jí. Projdeme vsí a pokračujeme kolem soustavy rybníků, které spojuje po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tok Bí["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovanka, až dorazíme do Žumberku. Modrá značka nás pak dovede kolem za["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}topených žulových lomů až k místní dominantě – zřícenině hradu nad městečkem. Nachází se nedaleko kostela Všech Svatých a vedle zchátralého hospodářského statku.

Poprvé je žumberský hrad zmiňován v pramenech k roku 1318, jeho majitelé se v průběhu let čas["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to střídali. Koncem 18. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí byly zdi tehdy již opuštěného sídla rozebrány na stavební materiál lidmi z městečka. Přes["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to se však dodnes zachovaly poměrně značně vysoké ruiny hradního paláce se zbytky sgrafit a části hradeb. Na zdech jsou dobře viditelné s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}topy renesanční přestavby z konce 16. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí. Zřícenina je upravena a zbytky hradeb jsou v některých exponovaných místech nad strží vybaveny dřevěným zábradlím. Pod hradem je umístěno turistické posezení a vedle v zemi klenutý kamenný sklep, kde v chladné části roku zimují ne["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}topýři. Dalšími památkami a zajímavostmi v Žumberku jsou kromě kostela Všech svatých i zvonice, socha svatého Jana Nepomuckého či kašna na prostranství před kostelem.

Vrátíme se k rozcestníku v městečku a po zeleném značení směřujeme do dva kilometry vzdálených Vížek, místní části Lukavice s necelými dvěma desítkami trvalých adres. Pokud je po cestě z pravé strany za lesem slyšet nezvyklý hluk – pochází z dosud fungujícího lomu u Žumberku. Pak pokračujeme ještě další kilometr k rozcestí Radochlín a odtud kolem Pařezného rybníka zpět do Libáně.

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

Horolezci mohou vylézt po skalách ve Škrovádu až k chatám