Rainbow page separator

Kolem zřícenin na Bystřicku

Sobota, 20. dubna 2013

Bystřice nad Pernštejnem / Výchozím bodem pu[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tování po zříceninách Bystřicka je Bystřice nad Pernštejnem, šestadvacet kilometrů vzdálená od Žďáru nad Sázavou. Zaparkovat je možné na bezplatném centrálním parkovišti za Masarykovým náměstím a pak se pustit po modré značce k silnici I/19 ve směru na Štěpánov nad Svratkou. Značka přechází státní silnici a pak se vine kolem čističky odpadních vod, dále po cestě a posléze směřuje do lesa. Nejdříve kopíruje [„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tok řeky Bystřice, později se od něj trochu vzdálí a po více než pěti kilometrech chůze dojdeme k rozcestníku označující hrad Aueršperk. Zbytky hradních zdí jsou kousek od značené cesty vpravo do kopce.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAHrad byl postaven zhruba v polovině třináctého s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí na ostrohu nad řekou Bystřičkou. Aueršperk své dnešní jméno získal zřejmě ve 14. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí. Hrad se však nedočkal ani husitské doby, s velkou pravděpodobností byl dobyt a zničen během markraběcích válek na konci čtrnáctého s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí. Původní stavební rozvrh hradu je na ostrohu stále poměrně zřetelný, přes[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tože zříceninu dávno pohltil les. Místy až třináct metrů hluboký příkop a obranný val jsou zřejmé na první pohled. Vedle zbytků věže si turisté mohou prohlédnout rozvaliny hradního paláce a trosky oblé věže, která byla vysunuta na východní cíp hradního hřebene. Na prostranství s pozůstatky hradu se kromě bujné zeleně nachází i improvizované ohniště; turisté tam nezřídka bivakují.

Po modré značce od Aueršperka se po dvou kilometrech dostaneme k rozcestníku Pod Bajerovým kopcem; ke zřícenině Zubštejna zbývá ještě půldruhého kilometru. Trasa směřuje dále do osady Pivonice, místní části Bystřice nad Pernštejnem. Projdeme kolem kapličky svaté Anny. Ta[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}to kulturní památka pochází patrně z konce 17. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí, ale již v 15. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí na místě stávala zvonice, k níž byla později přistavena kaple. Její dnešní podoba pochází z roku 1771. V roce 1996 byly uvnitř pod omítkou objeveny cenné fresky, které byly později zrestaurovány, v dalších letech došlo i na opravu oltáře, střechy a usazení nové věžičky.

Značka dál pokračuje přes osadu a strmým kopcem s půlkilometrovým s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toupáním vede až pod zříceninu. Ta se svým rozsahem a zejména dochováním mohutných pozůstatků obytného paláce a vstupní věže řadí mezi nejvýznamnější památky středověkých dějin na Bystřicku.

V letech 2009 až 2011 bylo vybudováno statické zajištění zříceniny v rámci jejího zpřístupnění pro turisty, na které Bystřice nad Pernštejnem – majitel zříceniny – využila evropské dotační fondy. Další ideou je vybudování řemeslného předhradí na louce pod zříceninou, jež by bylo v provozu v hlavní turistické sezoně. Zatím se však na ten[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}to projekt nepodařilo získat potřebné finance.

pod-bajerovym-kopcemV rámci statického zajištění ruiny došlo k vybudování dřevěného mostu mezi předmostím a vlastním jádrem hradu, aby návštěvníci dále neničili šplháním po hradbách uvolňující se zdivo a sami nebyli vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu. Na louce pod zříceninou v rámci stavebních úprav přibyly obléhací dřevěné stroje, jakož[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}to atrakce pro turisty. Podobné válečné stroje však pod Zubštejnem nikdy nestály, pro[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tože se používaly hlavně při obléhání měst ležících v rovinatém terénu.

Hrad v nadmořské výšce 688 metrů byl vystavěn zřejmě koncem první třetiny 14. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí pány z Medlova (předchůdci pánů z Pernštejna), první zpráva o něm pochází z roku 1344. Původně se jmenoval Kámen, latinsky Lapis, později Zubří kámen, tedy Zubrštejn, od [„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toho se časem odvodil název Zubštejn. Byl vystavěn jako sídlo rodové větve a měl za úkol střežit řeku Svratku.

Od druhé poloviny 14. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí střídal hrad majitele, do rukou Pernštejnů se dostal opět v roce 1446. Nakonec ale nepohodlný, odlehlý a vysoko položený hrad přestal pro reprezentaci šlechtického rodu vyhovovat, jeho další členové dali přednost nedalekému Pernštejnu. V roce 1596 je Zubštejn uváděn jako pustý.

Ke hradu se váže řada pověstí, nechybí v nich ani poklad či tajná chodba. Jedna z pověstí hovoří i o [„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tom, že na hradě měla být vězněna dcera krále Jiřího z Poděbrad, který ho měl poté dobýt a zničit. Na tu[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}to známou zkazku řadu let navazovala tradiční červencová takzvaná Bitva o Zubštejn, při které dobytí hradu před diváky předváděli členové řady šermířských skupin z celé republiky. V loňském roce byla zteč hradu jako taková poprvé z programu vypuštěna, pořadatelé akce ji nahradili programově pestřejším festivalem his[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}torického šermu a hudby.

zubstejn1Ze Zubštejna směřuje červená turistická značka asi tříkilometrovým pozvolným klesáním k atraktivní zřícenině hradu Pyšolec, která se nachází v katastru obce Vír. Ze značky tam míří odbočka, až k zřícenině je ovšem nutné opět vys[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toupat.

Rozsáhlý hrad byl v nadmořské výšce 465 metrů vystavěn ve 13. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí. První zmínka o něm pochází z roku 1350, kdy jej Filip mladší z Pernštejna prodal, ovšem už jako poškozený. Majitelé, Pernštejny nevyjímaje, se pak na postupně obnoveném hradě různě střídali, Pernštejnům se sídlo definitivně vrátilo v roce 1446.

Ve druhé polovině 15. s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí však hrad zpustl, v roce 1464 je uváděn jako zbořený.

Z hradu Pyšolce byla dříve vyhlídka do údolí Svratky (které dnes není vidět přes vysoké stromy). Zbytky hradních zdí se tyčí vysoko nad řekou, která je obtéká ze třech stran – z té čtvrté vedla kdysi přístupová cesta přerušovaná hlubokými příkopy s padacími mosty, pásy obranných valů a hradeb byly trojité. Do současnosti se z Pyšolce zachovala část kdysi zhruba pětadvacet metrů vysoké věže a zbytek hradního paláce, který byl patrně s věží spojený pavlačí. Zbytkem opevnění je pilíř přímo nad vyrovnávací vodní nádrží Vír II.

Fo[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}togenická zřícenina je rovněž spojena s řadou pověstí, zejména o tamních zakopaných pokladech. Z rozcestí u Pyšolce červená značka pokračuje do Víru, k rozcestníku u lávky [„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}to jsou necelé dva kilometry. Po dalším kilometru chůze obcí se na příštím rozcestníku přeorientujeme na žlu[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tou turistickou značku a asi půl kilometru po ní půjdeme po silnici II/388 ve směru k Bystřici nad Pernštejnem.

pysolec1Kousek před rozcestníkem Hrdá Ves, což je část obce (do roku 1954 byla Hrdá Ves samostatnou obcí), je možné se v hlavní turistické sezoně zastavit u takzvaného Vírského mlýnku. Jedná se o zmenšenou repliku dřevěného originálu, který v minulém s[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toletí na po[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}toce ve Víru postavil vírský obyvatel Vincenc Navrátil. Po jeho smrti dědicové technickou zajímavost věnovali Horáckému muzeu v Novém Městě na Moravě.

Původní Navrátilův mlýnek čítal nejdříve jenom několik dřevěných figurek, které rozpohybovala síla vodního proudu. Jejich počet byl au[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}torem v průběhu let rozšiřován, přibyla silnější pohonná jednotka i další nové figurky – nakonec jich bylo asi sedm desítek. Ten[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}to původní Vírský mlýnek od května do září funguje na nádvoří novoměstského muzea.

Současný mlýnek umístěný ve Víru, který je menší než Navrátilův originál, nechali Vírští s přispěním dotace a sponzorských darů vybudovat v roce 2007 na obecním pozemku v blízkosti řeky Bystřice, kde současně vznikla klidová zóna. Záměrem bylo, aby se Vírský mlýnek vrátil do Víru. Nový figurální soubor se skládá z asi dvou desítek pohyblivých postaviček, které pohání dřevěné mlýnské kolo.

Od rozcestníku v Hrdé Vsi pak pokračujeme po žluté značce až k rozcestníku Pod Bajerovým kopcem, což jsou z Hrdé Vsi dva kilometry. Tam se napojíme na modrou značku, po které jsme přišli od Bystřice, a přes Aueršperk se pak do města zase vrátíme. Pěší výlet kolem zřícenin na Bystřicku měří zhruba pětadvacet kilometrů.