Rainbow page separator

Kůrovcová kalamita se blíží na Žďársko

Středa, 26. Únor 2020

Blíží se další sezóna kůrovcové kalamity, která se na dlouhá léta podepíše na krajině celé České republiky. Na Jihlavsku už lesy mizí po hektarech, čeká to i žďárské lesy?
„Doposud byli vlastníci lesů na Žďársku vzorní a většinu napadených stromů zpracovali včas. Těmto vlastníkům lesa patří veliké poděkování. Možná i právě díky tomu se nám kalamita doposud z velké části vyhýbala. V loňském roce už to bylo bohužel jinak. O tom, jestli tato snaha vlastníků lesa nebyla marná, se rozhodne v příštích několika měsících a letech. A to další zlomové jaro právě začíná. Nebojme se požádat o radu a hlavně: Vytrvejme!!“ hodnotí kůrovcovou kalamitu Jaroslav Doubek vedoucí odboru životního prostředí.
Smrkové lesy na Žďársku jsou nyní vážně ohroženy na své existenci. Hrozí jejich plošný rozpad a zánik v řádu několika příštích let. Zdá se vám to nemožné ? Říkáte si, že vaše lesy tohle nepotká ? Vězte, že nyní je situace opravdu kritická.
Naše smrkové porosty jsou vyčerpané již delší dobu trvajícím obdobím zvyšujících se teplot, sucha a nízkou hladinou spodních vod. Ani vláhově příznivější konec roku situaci příliš nezlepšil. O tom, jestli u nás smrkové lesy zůstanou, rozhodnou dva faktory. Prvním faktorem je příroda, tj. průběh počasí v jarním a letním období a tím druhým faktorem jste vy, jednotliví vlastníci lesa při zpracování následků kůrovcové kalamity.
Zatímco skutečnost, jaký bude průběh teplot a kolik napadne srážek, víceméně neovlivníme, to, jak přistoupíme jako vlastníci lesů ke smrkovým porostům, ovlivnit můžeme. Dokonce musíme. Nejen proto, že to vlastníkům lesů ukládá lesní zákon, ale především proto, abychom zachovali les, jenž nám svou tvrdou prací odkázali naši předci a který jistě i my chceme předat svým následovníkům. Co tedy musíme udělat a proč ?
Hrozí, přesněji řečeno „již probíhá“ kůrovcová kalamita. Drobný brouk, kůrovec, kalamitní škůdce smrku, využívá současných suchem oslabených smrkových porostů a silně se v nich rozmnožuje. Způsobuje odumírání celých porostů. Nedojde-li k včasnému zpracování stromů a jejich odkornění či k chemické asanaci před jejich výletem z pod kůry, dochází k napadení desetinásobku dalších stromů a šíření škůdce geometrickou řadou.
Pokud jen jeden z vlastníků v komplexu lesa na své povinnosti rezignuje a kůrovce včas nezpracuje, znehodnotí tak práci ostatních, kteří svůj les „vyčistili“. Důsledkem je napadení dalších stromů a postupující kalamita. Příroda nám nyní dává v zimním období šanci některá pochybení alespoň částečně dohnat. Využijeme ji?

Co musí vlastník lesa vykonat, aby nezpůsobil svou nečinností škodu sobě či sousedům, aby nepřispěl k šíření kalamity?
1. Nerezignovat a pravidelně kontrolovat svůj les. Zjistí-li chřadnoucí, rezivějící stromy, opadávající jehlice, drtinky za šupinami kůry, kousky odpadávající kůry, smolení stromů či jiné příznaky, je nezbytné informovat neprodleně odborníka: odborného lesního hospodáře (OLH). Jeho jméno, vám sdělí příslušné obecní úřady.
2. V součinnosti s OLH, zjistit rozsah napadení a zajistit co možná nejdříve pokácení a asanaci dříví. Je nezbytné, aby se tyto operace stihly ještě předtím, že brouk ze stromů vylétne. Vidíte-li v kůře smrků již četné výletové otvory či je-li kůra ze stromů z velké části opadaná, je již pozdě. V tom případě můžete čekat veliké problémy.
3. Kůrovcové souše, tj. stromy s oloupanou kůrou, které kůrovec již opustil, se zpracovávat nemusí.
4. Zpracovat a asanovat veškeré stromy a dříví s přítomnými vývojovými stádii kůrovce do 31. března, nejpozději však prokazatelně před výletem dospělců z napadených stojících stromů či ležícího dříví.
5. Zpracovat a asanovat kůrovcové stromy napadené v období měsíců dubna a května do 30. května, nejpozději však prokazatelně před výletem dospělců z napadených stojících stromů či ležícího dříví.
6. V dalším průběhu roku zpracovávat a asanovat objevující se kůrovcové stromy průběžně, nejpozději však prokazatelně před výletem dospělců z napadených stojících stromů či ležícího dříví.
7. Nové zalesnění holin ve vašem lese by mělo proběhnout po poradě s vaším OLH a smrk by v tom neměl hrát hlavní roli. Jenom pestřejší skladba dřevin ve vašem lese zajistí, že se kalamity nebudou opakovat nebo že jejich dopad nebude tak ničivý.

Odbor Životního prostředí a Matěj Papáček, tiskový mluvčí Žďár nad Sázavou