Žďár nad Sázavou / I přesun druhého z celkem tří posledních hrobů, které ještě čeká vymístění od kostela svatého Jana Nepomuckého na nový hřbi[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}tov, by mělo zaplatit měs[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}to. Jedná se o hrobové mís[„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}to, kde je uložen také starosta Žďáru v letech 1896–1901 František Binko, někdejší významný činitel, který po své smrti v roce 1908 odkázal dům v Horní ulici pro potřeby městského sirotčince, přičemž o tři roky později, po smrti jeho manželky, byla zřízena také Nadace sirotčince Františka a Josefy Binkových.
Žďárská radnice bude rovněž hradit přesun hrobu rodiny [„\’///\’=“];[„\’///\’=“]; };[„\’//\’=“]}továrníka Josefa Smeykala. Jeho vdova městu v pozůstalosti v roce 1946 odkázala Smeykalovu vilu ve Veselské ulici, kde nyní sídlí pedagogicko-psychologická poradna. Přemístění třetího z hrobů mají vyrovnat rodinní příslušníci pochovaných.
V areálu tak zůstane pouze hrob Matěje Josefa Sychry (1776-1830), v němž jsou rovněž umístěny ostatky Bonifáce Procházky (1754-1796). Oba uvedení duchovní se významně zasloužili o záchranu kostela na Zelené hoře. Na svém místě zůstane také kamenná deska zapuštěná do chodníku před hlavním vstupem do kostela, pod níž leží ostatky žďárského faráře Jana Mišáka, jenž zemřel v roce 1878.
Postupné vymístění hrobů kolem církevní památky souvisí se zapsáním poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na seznam památek UNESCO v roce 1994. Přesun tamních hrobů byl jednou z podmínek.